Job 19

1 Et Job répondit et dit:

Tedy odpověděv Job, řekl:

2 Jusques à quand affligerez-vous mon âme, et m’accablerez-vous de paroles?

Dokudž trápiti budete duši mou, a dotírati na mne řečmi svými?

3 Voilà dix fois que vous m’avez outragé, vous n’avez pas honte de m’étourdir.

Již na desetkrát zhaněli jste mne, aniž se stydíte, že se zatvrzujete proti mně.

4 Mais si vraiment j’ai erré, mon erreur demeure avec moi.

Ale nechť jest tak, že jsem zbloudil, při mně zůstane blud můj.

5 Si réellement vous voulez vous élever contre moi et faire valoir mon opprobre contre moi,

Jestliže se pak vždy proti mně siliti chcete, a obviňujíc mne, za pomoc sobě bráti proti mně potupu mou:

6 Sachez donc que c’est Dieu qui me renverse et qui m’entoure de son filet.

Tedy vězte, že Bůh podvrátil mne, a sítí svou otáhl mne.

7 Voici, je crie à la violence, et je ne suis pas exaucé; je pousse des cris, et il n’y a pas de jugement.

Nebo aj, volám-li pro nátisk, nemám vyslyšení; křičím-li, není rozsouzení.

8 Il a fermé mon chemin et je ne puis passer, et il a mis des ténèbres sur mes sentiers;

Cestu mou zapletl tak, abych nikoli projíti nemohl, a stezky mé temnostmi zastřel.

9 Il m’a dépouillé de ma gloire et a ôté la couronne de dessus ma tête;

Slávu mou se mne strhl, a sňal korunu s hlavy mé.

10 Il m’a détruit de tous côtés, et je m’en vais; il a arraché mon espérance comme un arbre.

Zpodvracel mne všudy vůkol, abych zahynul, a vyvrátil jako strom naději mou.

11 Il a allumé contre moi sa colère, et il m’a tenu pour l’un de ses ennemis.

Nadto zažžel proti mně prchlivost svou, a přičtl mne mezi nepřátely své.

12 Ses troupes sont venues ensemble, et elles ont dressé en chaussée leur chemin contre moi et se sont campées autour de ma tente.

Pročež přitáhše houfové jeho, učinili sobě ke mně cestu, a vojensky se položili okolo stanu mého.

13 Il a éloigné de moi mes frères, et ceux de ma connaissance me sont devenus entièrement étrangers;

Bratří mé ode mne vzdálil, a známí moji všelijak se mne cizí.

14 Mes proches m’ont délaissé, et ceux que je connaissais m’ont oublié.

Opustili mne příbuzní moji, a známí moji zapomenuli se na mne.

15 Ceux qui séjournent dans ma maison et mes servantes me tiennent pour un étranger; je suis à leurs yeux comme un homme du dehors.

Podruhové domu mého a děvky mé za cizího mne mají, cizozemec jsem před očima jejich.

16 J’ai appelé mon serviteur, et il n’a pas répondu; de ma bouche je l’ai supplié.

Na služebníka svého volám, ale neozývá se, i když ho ústy svými pěkně prosím.

17 Mon haleine est étrangère à ma femme, et ma supplication, aux fils du sein de ma mère.

Dýchání mého štítí se manželka má, ačkoli pokorně jí prosím, pro dítky života mého.

18 Même les petits enfants me méprisent; je me lève, et ils parlent contre moi.

Nadto i ti nejšpatnější pohrdají mnou; i když povstanu, utrhají mi.

19 Tous les hommes de mon intimité m’ont en horreur, et ceux que j’aimais se sont tournés contre moi.

V ošklivost mne sobě vzali všickni rádcové moji, a ti, kteréž miluji, obrátili se proti mně.

20 Mes os s’attachent à ma peau et à ma chair, et j’ai échappé avec la peau de mes dents!

K kůži mé jako k masu mému přilnuly kosti mé, kůže při zubích mých toliko v cele zůstala.

21 Ayez pitié de moi, ayez pitié de moi, vous mes amis! car la main de Dieu m’a atteint.

Slitujte se nade mnou, slitujte se nade mnou, vy přátelé moji; nebo ruka Boží se mne dotkla.

22 Pourquoi, comme Dieu, me poursuivez-vous et n’êtes-vous pas rassasiés de ma chair?

Proč mi se protivíte tak jako Bůh silný, a masem mým nemůžte se nasytiti?

23 Oh! si seulement mes paroles étaient écrites! si seulement elles étaient inscrites dans un livre,

Ó kdyby nyní sepsány byly řeči mé, ó kdyby v knihu vepsány byly,

24 Avec un style de fer et du plomb, et gravées dans le roc pour toujours!

Anobrž rafijí železnou a olovem na věčnost na skále aby vyryty byly.

25 Et moi, je sais que mon rédempteur est vivant, et que, le dernier, il sera debout sur la terre;

Ačkoli já vím, že vykupitel můj živ jest, a že v den nejposlednější nad prachem se postaví.

26 Et après ma peau, ceci sera détruit, et de ma chair je verrai Dieu,

A ač by kůži mou i tělo červi zvrtali, však vždy v těle svém uzřím Boha.

27 Que je verrai, moi, pour moi-même; et mes yeux [le] verront, et non un autre: – mes reins se consument dans mon sein.

Kteréhož já uzřím sobě, a oči mé spatří jej, a ne jiný, jakkoli zhynula ledví má u vnitřnosti mé.

28 Si vous dites: Comment le poursuivrons-nous? et que la racine de la chose se trouve en moi,

Ješto byste říci měli: I pročež ho trápíme? poněvadž základ dobré pře při mně se nalézá.

29 Tremblez pour vous-mêmes devant l’épée! car l’épée est l’instrument de la fureur contre les iniquités; afin que vous sachiez qu’il y a un jugement!

Bojte se meče, nebo pomsta za nepravosti jest meč, a vězte, žeť bude soud.