Job 15
1 Et Éliphaz, le Thémanite, répondit et dit:
Tedy odpovídaje Elifaz Temanský, řekl:
2 Le sage répondra-t-il avec une connaissance [qui n’est que] du vent, et gonflera-t-il sa poitrine du vent d’orient,
Zdali moudrý vynášeti má umění povětrné, aneb naplňovati východním větrem břicho své,
3 Contestant en paroles qui ne profitent pas et en discours qui ne servent à rien?
Hádaje se slovy neprospěšnými, aneb řečmi neužitečnými?
4 Certes tu détruis la crainte [de Dieu], et tu restreins la méditation devant Dieu.
Anobrž vyprazdňuješ i bázeň Boží, a modliteb k Bohu činiti se zbraňuješ.
5 Car ta bouche fait connaître ton iniquité, et tu as choisi le langage des [hommes] rusés.
Osvědčujíť zajisté nepravost tvou ústa tvá, ač jsi koli sobě zvolil jazyk chytrých.
6 Ta bouche te condamnera, et non pas moi, et tes lèvres déposent contre toi.
Potupují tě ústa tvá, a ne já, a rtové tvoji svědčí proti tobě.
7 Es-tu né le premier des hommes, et as-tu été enfanté avant les collines?
Zdaliž ty nejprv z lidí zplozen jsi, aneb prvé než pahrbkové sformován?
8 As-tu entendu [ce qui se dit] dans le conseil secret de Dieu, et as-tu accaparé pour toi la sagesse?
Zdaliž jsi tajemství Boží slyšel, že u sebe zavíráš moudrost?
9 Que sais-tu que nous ne sachions? que comprends-tu qui ne soit également avec nous?
Co víš, čehož bychom nevěděli? Čemu rozumíš, aby toho při nás nebylo?
10 Parmi nous il y a aussi des hommes à cheveux blancs et des vieillards plus âgés que ton père.
I šedivýť i stařec mezi námi jest, ano i starší věkem než otec tvůj.
11 Est-ce trop peu pour toi que les consolations de Dieu et la parole douce qui se fait entendre à toi?
Zdali malá jsou tobě potěšování Boha silného, čili něco je zastěňuje tobě?
12 Comment ton cœur t’emporte-t-il, et comment tes yeux clignent-ils,
Tak-liž tě jalo srdce tvé, a tak-liž blíkají oči tvé,
13 Que tu tournes contre Dieu ton esprit et que tu fasses sortir de ta bouche des discours?
Že smíš odpovídati Bohu silnému tak pyšně, a vypouštěti z úst svých ty řeči?
14 Qu’est-ce que l’homme mortel, pour qu’il soit pur, et celui qui est né d’une femme, pour qu’il soit juste?
Nebo což jest člověk, aby se mohl očistiti, aneb spravedliv býti narozený z ženy?
15 Voici, il ne se fie pas à ses saints, et les cieux ne sont pas purs à ses yeux:
An při svatých jeho není dokonalosti, a nebesa nejsou čistá před očima jeho,
16 Combien plus l’homme, qui boit l’iniquité comme l’eau, est-il abominable et corrompu!
Nadto ohavný a neužitečný člověk, kterýž pije nepravost jako vodu.
17 Je t’enseignerai, écoute-moi; et ce que j’ai vu je te le raconterai,
Já oznámím tobě, poslyš mne; to zajisté, což jsem viděl, vypravovati budu,
18 Ce que les sages ont déclaré d’après leurs pères et n’ont pas caché; –
Což moudří vynesli a nezatajili, slýchavše od předků svých.
19 À eux seuls la terre fut donnée, et aucun étranger ne passa au milieu d’eux: –
Jimž samým dána byla země, aniž přejíti mohl cizí prostředkem jejich.
20 Tous ses jours, le méchant est tourmenté, et peu d’années sont réservées à l’homme violent;
Po všecky své dny bezbožný sám se bolestí trápí, po všecka, pravím léta, skrytá před ukrutníkem.
21 La voix des choses effrayantes est dans ses oreilles; au milieu de la prospérité, le dévastateur arrive sur lui;
Zvuk strachu jest v uších jeho, že i v čas pokoje zhoubce připadne na něj.
22 Il ne croit pas revenir des ténèbres, et l’épée l’attend;
Nevěří, by se měl navrátiti z temností, ustavičně očekávaje na sebe meče.
23 Il erre çà et là pour du pain: – où en trouver? Il sait qu’à son côté un jour de ténèbres est préparé;
Bývá i tulákem, chleba hledaje, kde by byl, cítě, že pro něj nastrojen jest den temností.
24 La détresse et l’angoisse le jettent dans l’alarme, elles l’assaillent comme un roi prêt pour la mêlée.
Děsí jej nátisk a ssoužení, kteréž se silí proti němu, jako král s vojskem sšikovaným.
25 Car il a étendu sa main contre Dieu, et il s’élève contre le Tout-puissant;
Nebo vztáhl proti Bohu silnému ruku svou, a proti Všemohoucímu postavil se.
26 Il court contre lui, le cou [tendu], sous les bosses épaisses de ses boucliers.
Útok učinil na něj, na šíji jeho s množstvím zdvižených štítů svých.
27 Car il a couvert sa face de sa graisse, et a rendu gras ses flancs.
Nebo přiodíl tvář svou tukem svým, tak že se mu nadělalo faldů na slabinách.
28 Et il habitera des villes ruinées, des maisons que personne n’habite, qui vont devenir des monceaux de pierres.
A bydlil v městech zkažených, a v domích, v nichž žádný nebydlil, kteráž v hromady rumu obrácena byla.
29 Il ne deviendra pas riche, et son bien ne subsistera pas, et ses possessions ne s’étendront pas sur la terre.
Avšak nezbohatneť, aniž stane moc jeho, aniž se rozšíří na zemi dokonalost takových.
30 Il ne sortira pas des ténèbres; la flamme séchera ses rejetons, et il s’en ira par le souffle de sa bouche.
Nevyjde z temností, mladistvou ratolest jeho usuší plamen, a tak zahyne od ducha úst svých.
31 Qu’il ne compte pas sur la vanité: il sera déçu, car la vanité sera sa récompense;
Ale nevěří, že v marnosti jest ten, jenž bloudí, a že marnost bude směna jeho.
32 Avant son jour, elle sera complète, et son rameau ne verdira pas.
Před časem svým vyťat bude, a ratolest jeho nebude se zelenati.
33 Il se défait, comme une vigne, de ses grappes vertes, et, comme un olivier, il rejette ses fleurs.
Zmaří, jako vinný kmen nezralý hrozen svůj, a svrže květ svůj jako oliva.
34 Car la famille des impies sera stérile, et le feu dévorera les tentes [où entrent] les présents.
Nebo shromáždění pokrytce spustne, a oheň spálí stany oslepených dary.
35 Il conçoit la misère et enfante le malheur, et son sein prépare la tromperie.
Kteřížto když počali ssužování, a porodili nepravost, hned břicho jejich strojí jinou lest.
