< Jacques 2 >

1 Mes frères, n’ayez pas la foi de notre seigneur Jésus Christ, [seigneur] de gloire, en faisant acception de personnes.
Bratří moji, nepřipojujtež přijímání osob k víře slavného Pána našeho Jezukrista.
2 Car s’il entre dans votre synagogue un homme portant une bague d’or, en vêtements éclatants, et qu’il entre aussi un pauvre en vêtements sales,
Nebo kdyby přišel do shromáždění vašeho muž, maje prsten zlatý, v drahém rouše, a všel by také i chudý v chaterném oděvu,
3 et que vous regardiez vers celui qui porte les vêtements éclatants, et que vous disiez: Toi, assieds-toi ici à ton aise; et que vous disiez au pauvre: Toi, tiens-toi là debout; ou: Assieds-toi ici au bas de mon marchepied;
A popatřili byste k tomu, jenž drahé roucho má, a řekli byste jemu: Ty sedni tuto pěkně; chudému pak řekli byste: Ty stůj tamto, aneb sedni tuto, pod podnoží noh mých;
4 n’avez-vous pas fait une distinction en vous-mêmes, et n’êtes-vous pas devenus des juges ayant de mauvaises pensées?
Zdaliž jste již neučinili rozdílu mezi sebou a učiněni jste rozeznavatelé v myšleních zlých?
5 Écoutez, mes frères bien-aimés: Dieu n’a-t-il pas choisi les pauvres quant au monde, riches en foi et héritiers du royaume qu’il a promis à ceux qui l’aiment?
Slyšte, bratří moji milí, zdaliž Bůh nevyvolil chudých na tomto světě, aby bohatí byli u víře a dědicové království, kteréž zaslíbil těm, jenž jej milují?
6 Mais vous, vous avez méprisé le pauvre. Les riches ne vous oppriment-ils pas, et ne sont-ce pas eux qui vous tirent devant les tribunaux?
Ale vy jste neuctili chudého. Zdaliž ne ti, jenž bohatí jsou, mocí utiskují vás, a oniť vás i k soudům přivozují?
7 Ne sont-ce pas eux qui blasphèment le beau nom qui a été invoqué sur vous?
Zdali oni nerouhají se tomu slavnému jménu, kteréž vzýváno jest nad vámi?
8 Si en effet vous accomplissez la loi royale, selon l’écriture: « Tu aimeras ton prochain comme toi-même », vous faites bien;
Jestliže pak plníte Zákon královský podle Písem: Milovati budeš bližního svého, jako sebe samého, dobře činíte.
9 mais si vous faites acception de personnes, vous commettez le péché, et vous êtes convaincus par la loi comme transgresseurs.
Pakli osoby přijímáte, hřešíte, a Zákon vás tresce jako přestupníky.
10 Car quiconque gardera toute la loi et faillira en un seul point, est coupable sur tous.
Nebo kdo by koli celého Zákona ostříhal, přestoupil by pak v jediném, učiněn jest všemi vinen.
11 Car celui qui a dit: « Tu ne commettras pas adultère », a dit aussi: « Tu ne tueras pas ». Or si tu ne commets pas adultère, mais que tu tues, tu es devenu transgresseur de [la] loi.
Ten zajisté, kterýž řekl: Nesesmilníš, takéť jest řekl: Nezabiješ. Pakli bys nesesmilnil, ale zabil bys, učiněn jsi přestupníkem Zákona.
12 Ainsi parlez, et ainsi agissez comme devant être jugés par la loi de la liberté;
Tak mluvte a tak čiňte, jakožto ti, kteříž podle zákona svobody souzeni býti máte.
13 car le jugement est sans miséricorde pour celui qui n’a pas usé de miséricorde. La miséricorde se glorifie vis-à-vis du jugement.
Nebo odsouzení bez milosrdenství stane se tomu, kdož nečiní milosrdenství, ale chlubíť se milosrdenstvím proti odsudku.
14 Mes frères, quel profit y a-t-il si quelqu’un dit qu’il a la foi, et qu’il n’ait pas d’œuvres? La foi peut-elle le sauver?
Co prospěje, bratří moji, praví-li se kdo víru míti, a nemá-li skutků? Zdaliž jej ta víra může spasiti?
15 Et si un frère ou une sœur sont nus et manquent de leur nourriture de tous les jours,
A kdyby bratr neb sestra neodění byli, a opuštění z strany každodenního pokrmu,
16 et que quelqu’un d’entre vous leur dise: Allez en paix, chauffez-vous et rassasiez-vous, – et que vous ne leur donniez pas les choses nécessaires pour le corps, quel profit y a-t-il?
Řekl by pak jim někdo z vás: Jděte v pokoji a zhřejte se, a najezte se, avšak nedali byste jim potřeby tělesné, což to platno bude?
17 De même aussi la foi, si elle n’a pas d’œuvres, est morte par elle-même.
Takž i víra, nemá-li skutků, mrtváť jest sama v sobě.
18 Mais quelqu’un dira: Tu as la foi, et moi j’ai des œuvres. Montre-moi ta foi sans œuvres, et moi, par mes œuvres, je te montrerai ma foi.
Ale dí někdo: Ty víru máš, a já mám skutky. Ukažiž ty mi víru svou z skutků svých, a jáť tobě ukáži víru svou z skutků svých.
19 Tu crois que Dieu est un; tu fais bien: les démons aussi croient, et ils frissonnent.
Ty věříš, že jest jeden Bůh. Dobře činíš. I ďáblovéť tomu věří, avšak třesou se.
20 Mais veux-tu savoir, ô homme vain, que la foi sans les œuvres est morte?
Ale chceš-liž věděti, ó člověče marný, že víra bez skutků jest mrtvá?
21 Abraham, notre père, n’a-t-il pas été justifié par des œuvres, ayant offert son fils Isaac sur l’autel?
Abraham otec náš zdali ne z skutků ospravedlněn jest, obětovav syna svého Izáka na oltář?
22 Tu vois que la foi agissait avec ses œuvres; et par les œuvres la foi fut rendue parfaite.
Vidíš-li, že víra napomáhala skutkům jeho a z skutků víra dokonalá byla?
23 Et l’écriture a été accomplie qui dit: « Et Abraham crut Dieu, et cela lui fut compté à justice »; et il a été appelé ami de Dieu.
A tak naplněno jest Písmo, řkoucí: I uvěřil Abraham Bohu, a počteno jest jemu to za spravedlnost, a přítelem Božím nazván jest.
24 Vous voyez qu’un homme est justifié par les œuvres et non par la foi seulement.
Vidíte-liž tedy, že z skutků ospravedlněn bývá člověk a ne z víry toliko?
25 Et pareillement Rahab aussi, la prostituée, n’a-t-elle pas été justifiée par les œuvres, ayant reçu les messagers et les ayant mis dehors par un autre chemin?
Též podobně i Raab nevěstka zdali ne z skutků ospravedlněna jest, přijavši posly a jinou cestou pryč je vypustivši?
26 Car comme le corps sans esprit est mort, ainsi aussi la foi sans les œuvres est morte.
Nebo jakož tělo bez duše jest mrtvé, takť i víra bez skutků jest mrtvá.

< Jacques 2 >