Hébreux 1

1 Dieu ayant autrefois, à plusieurs reprises et en plusieurs manières, parlé aux pères par les prophètes,

Častokrát a rozličnými způsoby mluvíval někdy Bůh otcům skrze proroky,

2 à la fin de ces jours-là, nous a parlé dans [le] Fils, qu’il a établi héritier de toutes choses, par lequel aussi il a fait les mondes, (aiōn g165)

v těchto pak posledních dnech mluvil nám skrze Syna svého, Kteréhož ustanovil dědicem všeho, skrze něhož i věky učinil. (aiōn g165)

3 qui, étant le resplendissement de sa gloire et l’empreinte de sa substance, et soutenant toutes choses par la parole de sa puissance, ayant fait par lui-même la purification des péchés, s’est assis à la droite de la majesté dans les hauts [lieux];

Kterýžto jsa blesk slávy, a obraz osoby jeho, a zdržuje všecko slovem mocnosti své, očištění hříchů našich skrze sebe samého učiniv, posadil se na pravici velebnosti na výsostech,

4 étant devenu d’autant plus excellent que les anges, qu’il a hérité d’un nom plus excellent qu’eux.

Tím důstojnější nad anděly učiněn, čím vyvýšenější nad ně jméno dědičně obdržel.

5 Car auquel des anges a-t-il jamais dit: « Tu es mon Fils, moi je t’ai aujourd’hui engendré »? Et encore: « Moi, je lui serai pour père, et lui me sera pour fils »?

Nebo kterému kdy z andělů řekl: Syn můj jsi ty, já dnes zplodil jsem tebe? A opět: Já budu jemu otcem, a on mi bude synem?

6 Et encore, quand il introduit le Premier-né dans le monde habité, il dit: « Et que tous les anges de Dieu lui rendent hommage ».

A opět, když uvodí prvorozeného na okršlek země, dí: A klanějte se jemu všickni andělé Boží.

7 Et quant aux anges, il dit: « Qui fait ses anges des esprits, et ses ministres une flamme de feu ».

A o andělích zajisté dí: Kterýž činí anděly své duchy, a služebníky své plamen ohně;

8 Mais quant au Fils: « Ton trône, ô Dieu, [est] aux siècles des siècles; c’est un sceptre de droiture que le sceptre de ton règne; (aiōn g165)

Ale k Synu dí: Stolice tvá, ó Bože, na věky věků, berla pravosti jest berla království tvého. (aiōn g165)

9 tu as aimé la justice et haï l’iniquité; c’est pourquoi Dieu, ton Dieu, t’a oint d’une huile de joie au-dessus de tes compagnons ».

Miloval jsi spravedlnost, a nenáviděl jsi nepravosti, protož pomazal tebe, ó Bože, Bůh tvůj olejem veselé nad spoluúčastníky tvé.

10 Et: « Toi, dans les commencements, Seigneur, tu as fondé la terre, et les cieux sont les œuvres de tes mains:

A ty, Pane, na počátku založil jsi zemi, a díla rukou tvých jsouť nebesa.

11 eux, ils périront, mais toi, tu demeures; et ils vieilliront tous comme un habit,

Onať pominou, ty pak zůstáváš; a všecka jako roucho zvetšejí,

12 et tu les plieras comme un vêtement, et ils seront changés; mais toi, tu es le même, et tes ans ne cesseront point ».

A jako oděv svineš je, i budouť změněna. Ale ty jsi tentýž, a léta tvá nepřestanou.

13 Et auquel des anges a-t-il jamais dit: « Assieds-toi à ma droite, jusqu’à ce que j’aie mis tes ennemis pour marchepied de tes pieds »?

A kterému kdy z andělů řekl: Seď na pravici mé, dokudž nepoložím nepřátel tvých za podnože noh tvých?

14 Ne sont-ils pas tous des esprits administrateurs, envoyés pour servir en faveur de ceux qui vont hériter du salut?

Zdaliž všickni nejsou služební duchové, kteříž posílání bývají k službě pro ty, jenž mají dědičně obdržeti spasení?