Psaumes 90
1 Prière de Moïse, homme de Dieu. Seigneur, tu as été pour nous un refuge d'âge en âge.
Modlitba Mojžíše, muže Božího. Pane, ty jsi býval příbytek náš od národu do pronárodu.
2 Avant que les montagnes fussent nées, et que tu eusses enfanté la terre et le monde, de l'éternité à l'éternité tu es, ô Dieu!
Prvé, než hory stvořeny byly, nežlis sformoval zemi, a okršlek světa, ano hned od věků a až na věky, ty jsi Bůh silný.
3 Tu réduis les mortels en poussière, et tu dis: " Retournez, fils de l'homme! "
Ty přivodíš člověka na to, aby setřín byl, říkaje: Navraťtež se zase, synové lidští.
4 Car mille ans sont, à tes yeux, comme le jour d'hier, quand il passe, et comme une veille de la nuit.
Nebo by tisíc let přetrval, jest to před očima tvýma jako den včerejší, a bdění noční.
5 Tu les emportes, semblables à un songe; le matin, comme l'herbe, ils repoussent:
Povodní zachvacuješ je; jsou sen, a jako bylina hned v jitře pomíjející.
6 le matin, elle fleurit et pousse; le soir, elle se flétrit et se dessèche.
Toho jitra, kteréhož vykvetne, mění se, u večer pak jsuc podťata, usychá.
7 Ainsi nous sommes consumés par ta colère, et ta fureur nous terrifie.
Ale my hyneme od hněvu tvého, a prochlivostí tvou jsme zděšeni.
8 Tu mets devant toi nos iniquités, nos fautes cachées à la lumière de ta face.
Nebo jsi položil nepravosti naše před sebe, a tajnosti naše na světlo oblíčeje svého.
9 Tous nos jours disparaissent par ton courroux, nous voyons nos années s'évanouir comme un son léger.
Pročež všickni dnové naši v náhle přebíhají pro tvé rozhněvání; k skončení let svých docházíme jako řeč.
10 Nos jours s'élèvent à soixante-dix ans, et dans leur pleine mesure à quatre-vingts ans; et leur splendeur n'est que peine et misère, car ils passent vite, et nous nous envolons!
Všech dnů let našich jest let sedmdesáte, aneb jest-li kdo silnějšího přirození, osmdesát let, a i to, což nejzdárnějšího v nich, jest práce a bída, a když to pomine, tožť ihned rychle zaletíme.
11 Qui comprend la puissance de ta colère, et ton courroux, selon la crainte qui t'est due?
Ale kdo jest, ješto by znal přísnost hněvu tvého, a ostýchal se zůřivosti tvé?
12 Enseigne-nous à bien compter nos jours. afin que nous acquérions un cœur sage.
Naučiž nás počítati dnů našich, abychom uvodili moudrost v srdce.
13 Reviens, Yahweh; jusques à quand? Aie pitié de tes serviteurs.
Navrať se zase, Hospodine, až dokud prodléváš? Mějž lítost nad služebníky svými.
14 Rassasie-nous le matin de ta bonté, et nous serons tous nos jours dans la joie et l'allégresse.
Nasyť nás hned v jitře svým milosrdenstvím, tak abychom prozpěvovati, a veseliti se mohli po všecky dny naše.
15 Réjouis-nous autant de jours que tu nous as humiliés, autant d'années que nous avons connu le malheur.
Obveseliž nás podlé dnů, v nichž jsi nás ssužoval, a let, v nichž jsme okoušeli zlého.
16 Que ton œuvre se manifeste à tes serviteurs, ainsi que ta gloire, pour leurs enfants!
Budiž zřejmé při služebnících tvých dílo tvé, a okrasa tvá při synech jejich.
17 Que la faveur de Yahweh, notre Dieu, soit sur nous! Affermis pour nous l'ouvrage de nos mains; oui, affermis l'ouvrage de nos mains!
Budiž nám přítomná i ochotnost Hospodina Boha našeho, a díla rukou našich potvrď mezi námi, díla, pravím, rukou našich potvrď.
