< Psaumes 49 >
1 Au maître de chant. Psaume des fils de Coré. Ecoutez tous ceci, ô peuples; prêtez l'oreille vous tous habitants du monde,
Přednímu kantoru z synů Chóre, žalm. Slyšte to všickni národové, pozorujte všickni obyvatelé zemští.
2 hommes du commun et hommes de condition, ensemble riches et pauvres.
Tak z lidu obecného, jako z povýšených, tak bohatý, jako chudý.
3 Ma bouche va faire entendre des paroles sages, et mon cœur a des pensées pleines de sens.
Ústa má mluviti budou moudrost, a přemyšlování srdce mého rozumnost.
4 Je prête l'oreille aux sentences que Dieu m'inspire; j'explique mon énigme au son de la harpe.
Nakloním k přísloví ucha svého, a při harfě vykládati budu přípovídku svou.
5 Pourquoi craindrais-je aux jours du malheur, lorsque l'iniquité de mes persécuteurs m'assiège?
I proč se báti mám ve dnech zlých, aby nepravost těch, kteříž mi na paty šlapají, mne obklíčiti měla?
6 Eux qui mettent leur confiance dans leurs biens, leur gloire dans leurs grandes richesses!
Kteříž doufají v svá zboží, a množstvím bohatství svého se chlubí.
7 Un homme ne peut racheter son frère, ni payer à Dieu sa rançon.
Žádný bratra svého nijakž vykoupiti nemůže, ani Bohu za něj dáti mzdy vyplacení,
8 Le rachat de leur vie est trop cher; il est à jamais impossible,
(Neboť by velmi drahé musilo býti vyplacení duše jejich, protož nedovedeť toho na věky),
9 pour qu'il vive éternellement, et qu'il ne voie jamais la fosse.
Aby živ byl věčně, a neviděl porušení.
10 Non, il la verra; les sages meurent, l'insensé et le stupide périssent également, laissant à d'autres leurs biens.
Nebo se vídá, že i moudří umírají, blázen a hovadný člověk zaroveň hynou, zboží svého i cizím zanechávajíce.
11 Ils s'imaginent que leurs maisons seront éternelles, que leurs demeures subsisteront d'âge en âge, et ils donnent leurs noms à leurs domaines.
Myšlení jejich jest, že domové jejich věční jsou, a příbytkové jejich od národu do pronárodu; pročež je po krajinách nazývají jmény svými.
12 Mais, même dans sa splendeur, l'homme ne dure pas; il est semblable aux biches qui périssent.
Ale člověk v slávě netrvá, jsa podobný hovadům, kteráž hynou.
13 Tel est leur sort, à ces hommes si confiants, et à ceux qui les suivent en approuvant leurs discours. — Séla.
Taková snažnost jejich jest bláznovstvím při nich, však potomci jejich ústy svými to schvalují. (Sélah)
14 Comme un troupeau, ils sont poussés dans le schéol, la mort est leur pasteur; le matin, les hommes droits dominent sur eux, et leur ombre se consumera au schéol, sans autre demeure. (Sheol )
Jako hovada v pekle skladeni budou, smrt je žráti bude, ale upřímí panovati budou nad nimi v jitře; způsob pak oněchno aby zvetšel, z příbytku svého octnou se v hrobě. (Sheol )
15 Mais Dieu rachètera mon âme de la puissance du schéol, car il me prendra avec lui. — Séla. (Sheol )
Ale Bůh vykoupí duši mou z moci pekla, když mne přijme. (Sélah) (Sheol )
16 Ne crains donc pas, quand un homme s'enrichit, quand s'accroît l'opulence de sa maison.
Neboj se, když by někdo zbohatl, a když by se rozmnožila sláva domu jeho.
17 Car il n'emportera rien à sa mort, son opulence ne descendra pas avec lui.
Při smrti zajisté ničeho nevezme, aniž sstoupí za ním sláva jeho.
18 Il aura beau s'estimer heureux pendant sa vie; on aura beau te louer des jouissances que tu te donnes:
Ačťkoli duši své, pokudž jest živ, lahodí; k tomu chválí jej i jiní, když sobě čistě povoluje:
19 Tu iras rejoindre la génération de tes pères, qui jamais ne reverront la lumière.
A však musí se odebrati za věkem otců svých, a na věky světla neuzří.
20 L'homme, même dans sa splendeur, ne comprend pas, il est semblable aux bêtes qui périssent.
Summou: Člověk jsa ve cti, neusrozumí-li sobě, bývá učiněn podobný hovadům, kteráž hynou.