Psaumes 104
1 Mon âme, bénis Yahweh! Yahweh, mon Dieu, tu es infiniment grand, Tu es revêtu de majesté et de splendeur!
Dobrořeč duše má Hospodinu. Hospodine Bože můj, velmi jsi veliký, velebnost a krásu jsi oblékl.
2 Il s'enveloppe de lumière comme d'un manteau, il déploie les cieux comme une tente.
Přioděls se světlem jako rouchem, roztáhls nebesa jako kortýnu.
3 Dans les eaux du ciel il bâtit sa demeure, des nuées il fait son char, il s'avance sur les ailes du vent,
Kterýž sklenul na vodách paláce své, kterýž užívá hustých oblaků místo vozů, a vznáší se na peří větrovém.
4 Des vents il fait ses messagers, des flammes de feu ses serviteurs.
Kterýž činí posly své duchy, služebníky své oheň plápolající.
5 Il a affermi la terre sur ses bases: elle est à jamais inébranlable.
Založil zemi na sloupích jejich, tak že se nepohne na věky věků.
6 Tu l'avais enveloppée de l'abîme comme d'un vêtement; les eaux recouvraient les montagnes.
Propastí jako rouchem byl jsi ji přioděl, i nad horami stály vody.
7 Elles s'enfuirent devant ta menace; au bruit de ton tonnerre, elles reculèrent épouvantées.
K žehrání tvému rozběhly se, před hřmotem hromu tvého pospíšily,
8 Les montagnes surgirent, les vallées se creusèrent, au lieu que tu leur avais assigné.
(Vystoupily hory, snížilo se údolí), na místo, kteréž jsi jim založil.
9 Tu poses une limite que les eaux ne franchiront plus: elles ne reviendront plus couvrir la terre.
Meze jsi položil, aby jich nepřestupovaly, ani se navracovaly k přikrývání země.
10 Il envoie les sources dans les vallées; elles s'écoulent entre les montagnes.
Kterýž vypouštíš potoky přes údolé, aby tekli mezi horami,
11 Elles abreuvent tous les animaux des champs, les onagres viennent y étancher leur soif.
A nápoj dávali všechněm živočichům polním. Tuť uhašují oslové divocí žízeň svou.
12 Les oiseaux du ciel habitent sur leurs bords, et font résonner leur voix dans le feuillage.
Při nich hnízdí se ptactvo nebeské, a z prostřed ratolestí hlas svůj vydává.
13 De sa haute demeure il arrose les montagnes; la terre se rassasie du fruit de tes œuvres.
Kterýž svlažuješ hory z výsostí svých, aby ovocem činů tvých sytila se země.
14 Il fait croître l'herbe pour les troupeaux, et les plantes pour l'usage de l'homme; Il tire le pain du sein de la terre,
Dáváš, aby rostla tráva dobytku, a bylina ku potřebě člověku, abys tak vyvodil chléb z země,
15 et le vin qui réjouit le cœur de l'homme; il lui donne l'huile qui brille sur sa face, et le pain qui affermit son cœur.
A víno, jenž obveseluje srdce člověka. Činí, aby se stkvěla tvář od oleje, ano i pokrmem zdržuje život lidský.
16 Les arbres de Yahweh sont pleins de sève, et les cèdres du Liban qu'il a plantés.
Nasyceno bývá i dříví Hospodinovo, cedrové Libánští, kteréž štípil.
17 C'est là que les oiseaux font leurs nids, et la cigogne qui habite dans les cyprès.
Na nichž se ptáci hnízdí, i čáp příbytek svůj má na jedlí.
18 Les montagnes élevées sont pour les chamois, les rochers sont l'abri des gerboises.
Hory vysoké jsou kamsíků, skály útočiště králíků.
19 Il a fait la lune pour marquer les temps, et le soleil qui connaît l'heure de son coucher.
Učinil měsíc k jistým časům, a slunce zná západ svůj.
20 Il amène les ténèbres, et il est nuit; aussitôt se mettent en mouvement toutes les bêtes de la forêt.
Uvodíš tmu, a bývá noc, v níž vybíhají všickni živočichové lesní:
21 Les lionceaux rugissent après la proie, et demandent à Dieu leur nourriture.
Lvíčata řvoucí po loupeži, aby hledali od Boha silného pokrmu svého.
22 Le soleil se lève: ils se retirent, et se couchent dans leurs tanières.
Když slunce vychází, zase shromažďují se, a v doupatech svých se ukládají.
23 L'homme sort alors pour sa tâche, et pour son travail jusqu'au soir.
Člověk vychází ku práci své, a k dílu svému až do večera.
24 Que tes œuvres sont nombreuses, Yahweh! Tu les as toutes faites avec sagesse; La terre est remplie de tes biens.
Jak mnozí a velicí jsou skutkové tvoji, Hospodine! Všeckys je moudře učinil, plná jest země bohatství tvého.
25 Voici la mer, large et vaste: là fourmillent sans nombre des animaux petits et grands;
V moři pak velikém a přeširokém, tamť jsou hmyzové nesčíslní, a živočichové malí i velicí.
26 là se promènent les navires, et le léviathan que tu as formé pour se jouer dans les flots.
Tuť bárky přecházejí i velryb, kteréhož jsi stvořil, aby v něm hrál.
27 Tous attendent de toi que tu leur donnes la nourriture en son temps.
Všecko to na tě očekává, abys jim dával pokrm časem svým.
28 Tu la leur donnes, et ils la recueillent; Tu ouvres ta main, et ils se rassasient de tes biens.
Když jim dáváš, sbírají; když otvíráš ruku svou, nasyceni bývají dobrými věcmi.
29 Tu caches ta face: ils sont dans l'épouvante; tu leur retire le souffle: ils expirent, et retournent dans leur poussière.
Když skrýváš tvář svou, rmoutí se; když odjímáš ducha jejich, hynou, a v prach svůj se navracejí.
30 Tu envoies ton souffle: ils sont créés, et tu renouvelles la face de la terre.
Vysíláš ducha svého, a zase stvořeni bývají, a obnovuješ tvář země.
31 Que la gloire de Yahweh subsiste à jamais! Que Yahweh se réjouisse de ses œuvres!
Budiž sláva Hospodinova na věky, rozveselujž se Hospodin v skutcích svých.
32 Il regarde la terre et elle tremble; il touche les montagnes, et elles fument.
On když pohledí na zemi, anať se třese; když se dotkne hor, anť se kouří.
33 Je veux chanter Yahweh tant que je vivrai, célébrer mon Dieu tant que j'existerai.
Zpívati budu Hospodinu, dokudž jsem živ; žalmy Bohu svému zpívati budu, pokudž mne stává.
34 Puisse mon cantique lui être agréable! Moi, je mets ma joie en Yahweh.
Libé bude přemyšlování mé o něm, jáť rozveselím se v Hospodinu.
35 Que les pécheurs disparaissent de la terre, et que les méchants ne soient plus! Mon âme, bénis Yahweh! Alleluia!
Ó by hříšníci vyhynuli z země, a bezbožných aby již nebylo. Dobrořeč duše má Hospodinu. Halelujah.
