Job 8
1 Alors Baldad de Suhé prit la parole et dit:
Tedy odpovídaje Bildad Suchský, řekl:
2 Jusques à quand tiendras-tu ces discours, et tes paroles seront-elles comme un souffle de tempête?
Dokudž mluviti budeš takové věci, a slova úst tvých budou jako vítr násilný?
3 Est-ce que Dieu fait fléchir le droit, ou bien le Tout-Puissant renverse-t-il la justice?
Což by Bůh silný neprávě soudil, a Všemohoucí což by převracel spravedlnost?
4 Si tes fils ont péché contre lui, il les a livrés aux mains de leur iniquité.
Synové zajisté tvoji že zhřešili proti němu, proto pustil je po nepravosti jejich.
5 Pour toi, si tu as recours à Dieu, si tu implores le Tout-Puissant,
Kdybys ty opravdově hledal Boha silného, a Všemohoucímu se modlil,
6 si tu es droit et pur, alors il veillera sur toi, il rendra le bonheur à la demeure de ta justice,
A byl čistý a upřímý: jistě žeť by se hned probudil k tobě, a napravil by příbytek spravedlnosti tvé.
7 ton premier état semblera peu de chose, tant le second sera florissant.
A byly by první věci tvé špatné, poslední pak rozmnožily by se náramně.
8 Interroge les générations passées, sois attentif à l’expérience des pères: —
Nebo vzeptej se, prosím, věku starého, a nastroj se k zpytování otců jejich.
9 car nous sommes d’hier, et nous ne savons rien, nos jours sur la terre passent comme l’ombre; —
(Myť zajisté včerejší jsme, aniž jsme čeho povědomi; k tomu dnové naši jsou jako stín na zemi.)
10 ne vont-ils pas t’enseigner, te parler, et de leur cœur tirer des sentences:
Zdaliž tě oni nenaučí, a nepovědí tobě, a z srdce svého nevynesou-liž slov?
11 « Le papyrus croît-il en dehors des marais? Le jonc s’élève-t-il sans eau?
Zdali roste třtí bez bahna? Roste-liž rákosí bez vody?
12 Encore tendre, sans qu’on le coupe, il sèche avant toute herbe.
Nýbrž ještě za zelena, dříve než vytrháno bývá, ano prvé než jaká jiná tráva, usychá.
13 Telles sont les voies de tous ceux qui oublient Dieu; l’espérance de l’impie périra.
Tak stezky všech zapomínajících se na Boha silného, tak, pravím, naděje pokrytce zahyne.
14 Sa confiance sera brisée; son assurance ressemble à la toile de l’araignée.
Klesne naděje jeho, a doufání jeho jako dům pavouka.
15 Il s’appuie sur sa maison, et elle ne tient pas; il s’y attache, et elle ne reste pas debout.
Spolehne-li na dům svůj, neostojí; chytí-li se ho, nezdrží.
16 Il est plein de vigueur, au soleil, ses rameaux s’étendent sur son jardin,
Vláhu má před sluncem, tak že z zahrady jeho výstřelkové jeho vynikají.
17 ses racines s’entrelacent parmi les pierres, il plonge jusqu’aux profondeurs du roc.
Při vrchovišti kořenové jeho hustě rostou, i na místech skalnatých rozkládá se.
18 Si Dieu l’arrache de sa place, sa place le renie: Je ne t’ai jamais vu.
A však bývá-li zachvácen z místa svého, až by se ho i odečtlo, řka: Nevidělo jsem tě:
19 C’est là que sa joie se termine, et du même sol d’autres s’élèveront après lui. »
Tožť ta radost života jeho, a z země jiný vykvetá.
20 Non, Dieu ne rejette pas l’innocent, il ne prend pas la main des malfaiteurs.
Aj, Bůh silný nepohrdá upřímým, ale nešlechetným ruky nepodává:
21 Il remplira ta bouche d’éclats de rire, et mettra sur tes lèvres des chants d’allégresse.
Až i naplní smíchem ústa tvá, a rty tvé plésáním,
22 Tes ennemis seront couverts de honte, et la tente des méchants disparaîtra.
Když nenávidící tebe v hanbu oblečeni budou, a stánku lidí bezbožných nikdež nebude.
