< Job 5 >

1 Appelle donc! Y aura-t-il quelqu'un qui te réponde? Vers lequel des saints te tourneras-tu?
Zavolejž tedy, dá-liť kdo odpověd? A k kterému se z svatých obrátíš?
2 La colère tue l'insensé, et l'emportement fait mourir le fou.
Pakli k bláznu, zahubí ho rozhněvání, a nesmyslného zabije prchlivost.
3 J'ai vu l'insensé étendre ses racines, et soudain j'ai maudit sa demeure.
Jáť jsem viděl blázna, an se vkořenil, ale hned jsem zle tušil příbytku jeho, řka:
4 Plus de salut pour ses fils; on les écrase à la porte, et personne ne les défend.
Vzdáleniť jsou synové jeho od spasení; nebo potříni budou v bráně, aniž bude, kdo by je vytrhl.
5 L'homme affamé dévore sa moisson, il franchit la haie d'épines et l'emporte; l'homme altéré engloutit ses richesses.
Obilé jeho zžíře hladovitý, a i z prostřed trní je vychvátí; nadto sehltí násilník statek takových.
6 Car le malheur ne sort pas de la poussière, et la souffrance ne germe pas du sol,
Neboť nepochází z prachu trápení, aniž se z země pučí bída.
7 de telle sorte que l'homme naisse pour la peine, comme les fils de la foudre pour élever leur vol.
Ale člověk rodí se k bídě, tak jako jiskry z uhlí zhůru létají.
8 A ta place, je me tournerais vers Dieu, c'est vers lui que je dirigerais ma prière.
Jistě žeť bych já hledal Boha silného, a jemu bych předložil při svou,
9 Il fait des choses grandes, qu'on ne peut sonder; des prodiges qu'on ne saurait compter.
Kterýž činí věci veliké, nezpytatelné, divné, a jimž počtu není,
10 Il verse la pluie sur la terre, il envoie les eaux sur les campagnes,
Kterýž dává déšť na zemi, a spouští vody na pole,
11 il exalte ceux qui sont abaissés, et les affligés retrouvent le bonheur.
Kterýž sází opovržené na místě vysokém, a žalostící vyvyšuje spasením,
12 Il déjoue les projets des perfides, et leurs mains ne peuvent réaliser leurs complots.
Kterýž v nic obrací myšlení chytráků, tak aby nemohli k skutku přivésti ruce jejich ničeho,
13 Il prend les habiles dans leur propre ruse, et renverse les conseils des hommes astucieux.
Kterýž lapá moudré v chytrosti jejich; nebo rada převrácených bláznová bývá.
14 Durant le jour, ils rencontrent les ténèbres; en plein midi, ils tâtonnent comme dans la nuit.
Ve dne motají se jako ve tmách, a jako v noci šámají o poledni.
15 Dieu sauve le faible du glaive de leur langue, et de la main du puissant.
Kterýž zachovává od meče a od úst jejich, a chudého od ruky násilníka.
16 Alors l'espérance revient au malheureux; et l'iniquité ferme la bouche.
Máť zajisté nuzný naději, ale nepravost musí zacpati ústa svá.
17 Heureux l'homme que Dieu châtie! Ne méprise donc pas la correction du Tout-Puissant.
Aj, jak blahoslavený jest člověk, kteréhož tresce Bůh! A protož káráním Všemohoucího nepohrdej.
18 Car il fait la blessure, et il la bande; il frappe, et sa main guérit.
Onť zajisté uráží, on i obvazuje; raní, ruka jeho také léčí.
19 Six fois il te délivrera de l'angoisse, et, à la septième, le mal ne t'atteindra pas.
Z šesti úzkostí vysvobodil by tebe, ano i v sedmi nedotklo by se tebe zlé.
20 Dans la famine, il te sauvera de la mort; dans le combat, des coups de l'épée.
V hladu vykoupil by tě od smrti, a v boji od moci meče.
21 Tu seras à l'abri du fouet de la langue, tu seras sans crainte quand viendra la dévastation.
Když utrhá jazyk, byl bys skryt, aniž bys se bál zhouby, když by přišla.
22 Tu te riras de la dévastation et de la famine, tu ne redouteras pas les bêtes de la terre.
Zhouba a hlad buď tobě za smích, a nestrachuj se ani líté zvěři zemské.
23 Car tu auras une alliance avec les pierres des champs, et les bêtes de la terre seront en paix avec toi.
Nebo s kamením polním příměří tvé, a zvěř lítá polní pokoj zachová k tobě.
24 Tu verras le bonheur régner sous ta tente; tu visiteras tes pâturages, et rien n'y manquera.
A shledáš, žeť stánek tvůj bude bezpečný, a navrátíš se zase k příbytku svému, a nezhřešíš.
25 Tu verras ta postérité s'accroître, et tes rejetons se multiplier comme l'herbe des champs.
Shledáš také, žeť se rozmnoží símě tvé, a potomci tvoji jako bylina zemská.
26 Tu entreras mûr dans le tombeau, comme une gerbe qu'on enlève en son temps.
Vejdeš v šedinách do hrobu, tak jako odnášíno bývá zralé obilí časem svým.
27 Voilà ce que nous avons observé: c'est la vérité! Ecoute-le, et fais-en ton profit.
Aj, toť jsme vyhledali, a takť jest; poslechniž toho, a schovej sobě to.

< Job 5 >