Job 23
1 Alors Job prit la parole et dit:
Tedy odpověděl Job a řekl:
2 Oui, aujourd’hui ma plainte est amère, et pourtant ma main retient mes soupirs.
Což vždy předce naříkání mé za zpouru jmíno bude, ješto bída má těžší jest nežli lkání mé?
3 Oh! Qui me donnera de savoir où le trouver, d’arriver jusqu’à son trône!
Ó bych věděl, kde ho najíti, šel bych až k trůnu jeho.
4 Je plaiderais ma cause devant lui, et je remplirais ma bouche d’arguments.
Pořádně bych před ním vedl při, a ústa svá naplnil bych důvody.
5 Je saurais les raisons qu’il peut m’opposer, je verrais ce qu’il peut avoir à me dire.
Zvěděl bych, jakými slovy by mně odpověděl, a porozuměl bych, co by mi řekl.
6 M’opposerait-il la grandeur de sa puissance? Ne jetterait-il pas au moins les yeux sur moi?
Zdaliž by podlé veliké síly své rozepři vedl se mnou? Nikoli, nýbrž on sám dal by mi sílu.
7 Alors l’innocent discuterait avec lui, et je m’en irais absous pour toujours par mon juge.
Tuť by upřímý hádati se mohl s ním, a byl bych osvobozen všelijak od soudce svého.
8 Mais si je vais à l’orient, il n’y est pas; à l’occident, je ne l’aperçois pas.
Ale aj, půjdu-li upřímo dále, tam ho není; pakli nazpět, nepostihnu ho.
9 Est-il occupé au septentrion, je ne le vois pas; se cache-t-il au midi, je ne puis le découvrir.
By i čím zaměstknán byl na levo, předce ho nespatřím; zastře-li se na pravo, ovšem ho neuzřím.
10 Cependant il connaît les sentiers où je marche; qu’il m’examine, je sortirai pur comme l’or.
Nebo on zná cestu, kteráž jest při mně; bude-li mne zkušovati, jako zlato se ukáži.
11 Mon pied a toujours foulé ses traces; je me suis tenu dans sa voie sans dévier.
Šlepějí zajisté jeho přídržela se noha má, cesty jeho šetřil jsem, abych se s ní neuchyloval.
12 Je ne me suis pas écarté des préceptes de ses lèvres; j’ai fait plier ma volonté aux paroles de sa bouche.
Aniž od přikázaní rtů jeho uchýlil jsem se, nýbrž ustaviv se na tom, schované jsem měl řeči úst jeho.
13 Mais il a une pensée: qui l’en fera revenir? Ce qu’il désire, il l’exécute.
On pak jestliže při čem stojí, kdo jej odvrátí? Ano duše jeho čehož jen žádá, toho hned dovodí.
14 Il accomplira donc ce qu’il a décrété à mon sujet, et de pareils desseins, il en a beaucoup.
A vykoná uložení své o mně; nebo takových příkladů mnoho jest při něm.
15 Voilà pourquoi je me trouble en sa présence; quand j’y pense, j’ai peur de lui.
Pročež před tváří jeho děsím se; když to rozvažuji, lekám se ho.
16 Dieu fait fondre mon cœur; le Tout-Puissant me remplit d’effroi.
Bůh zajisté zemdlil srdce mé, a Všemohoucí předěsil mne,
17 Car ce ne sont pas les ténèbres qui me consument, ni l’obscurité dont ma face est voilée.
Tak že sotva jsem nezahynul v těch temnostech; nebo před tváří mou nezakryl mrákoty.
