Actes 26
1 Agrippa dit à Paul: « Tu as la parole pour ta défense. » Alors Paul, étendant la main, se justifia en ces termes:
Agrippa vyzval Pavla: „Pověz, co můžeš uvést na svou obhajobu!“Pavel pozvedl ruku po způsobu řečníků a začal:
2 « Je m’estime heureux, roi Agrippa, d’avoir aujourd’hui à me justifier devant toi de toutes les accusations portées contre moi par les Juifs;
„Jsem rád, králi Agrippo, že se mohu hájit proti obžalobám židů právě před tebou.
3 car tu connais mieux que personne leurs coutumes et leurs controverses. Je te prie donc de m’écouter avec patience.
Vím, že znáš dobře židovské zvyky i sporné otázky. Chci ti vše vyložit od začátku, a tak tě prosím o trpělivost.
4 Ma vie, dès les premiers temps de ma jeunesse, est connue de tous les Juifs, puisqu’elle s’est passée à Jérusalem, au milieu de ma nation.
Už v mládí jsem přišel do Jeruzaléma a všichni se tam na mne pamatují. Musejí připustit, že jsem patřil k nejhorlivější skupině našeho náboženství, k farizejům.
5 Me connaissant ainsi depuis longtemps, ils savent, s’ils veulent en rendre témoignage, que j’ai vécu en pharisien selon la secte la plus austère de notre religion.
6 Et maintenant je suis mis en jugement parce que j’espère en la promesse que Dieu a faite à nos pères,
A vlastně i dnes stojím před soudem proto, že pevně držím to nejlepší, co vyznávají farizejové: že totiž Bůh splní sliby, které dal našim otcům, když mu budeme všichni vytrvale sloužit.
7 promesse dont nos douze tribus, en servant Dieu sans relâche, nuit et jour, attendent la réalisation. C’est pour cette espérance, ô roi, que les Juifs m’accusent!
8 Vous semble-t-il donc incroyable que Dieu ressuscite les morts?
Možná, že vám to připadá absurdní, ale opravdu věřím, že Bůh vzkřísí mrtvé.
9 Moi aussi j’avais cru que je devais m’opposer de toutes mes forces au nom de Jésus de Nazareth.
Tehdy jsem se ovšem i já domníval, že musím všemi prostředky bojovat proti učení Ježíše z Nazaretu,
10 C’est ce que j’ai fait à Jérusalem; j’ai fait enfermer dans les prisons un grand nombre de saints, en ayant reçu le pouvoir des princes des prêtres; et quand on les mettait à mort, j’y donnais mon suffrage.
a byl jsem při tom v Jeruzalémě nejhorlivější. Velekněží mne zplnomocnili, abych Ježíšovy následovníky vyhledával, zatýkal a dával uvěznit. Vždy jsem byl pro to, aby byli odsouzeni k smrti.
11 Souvent, parcourant toutes les synagogues et sévissant contre eux, je les ai forcés de blasphémer; et ma fureur allant toujours croissant, je les poursuivais jusque dans les villes étrangères.
Dával jsem ty lidi bičovat v synagogách a nutil je, aby veřejně tupili svou víru. Byl jsem jako posedlý a začal jsem je pronásledovat i v jiných městech.
12 Comme j’allais ainsi à Damas, avec de pleins pouvoirs et un mandat des chefs des prêtres,
Tak jsem se také vypravil s plnou mocí od velekněží do Damašku.
13 vers le milieu du jour, je vis sur le chemin, ô roi, une lumière venant du ciel, plus éclatante que celle du soleil, resplendir autour de moi et de mes compagnons.
A tu na cestě, ačkoliv to bylo v pravé poledne, nás zalilo světlo, proti kterému se polední slunce zdálo stínem.
14 Nous tombâmes tous par terre, et j’entendis une voix qui me disait en langue hébraïque: Saul, Saul, pourquoi me persécutes-tu? Il te serait dur de regimber contre l’aiguillon. —
V úleku jsme se vrhli na zem a ke mně promluvil hlas v hebrejštině: ‚Saule, Saule, proč mne pronásleduješ? Proč biješ hlavou proti zdi?‘
15 Qui êtes-vous, Seigneur? m’écriai-je. Et le Seigneur dit: Je suis Jésus, que tu persécutes.
Zeptal jsem se: ‚Kdo jsi, pane?‘a on mi odpověděl: ‚Já jsem Ježíš, proti kterému se stavíš.
16 Mais relève-toi, et tiens-toi ferme sur tes pieds, car je t’ai apparu, afin de te constituer ministre et témoin des choses que tu as vues et de celles pour lesquelles je t’apparaîtrai encore.
Ale teď vstaň a poslouchej: Jak jsi mne horlivě pronásledoval, tak horlivě mne budeš vyznávat. Budeš svědkem toho, žes mne potkal, a všeho, co ti ještě ukáži.
17 Je t’ai tiré du milieu de ce peuple et des Gentils auxquels maintenant je t’envoie,
Budu tě chránit před lidmi, židy i pohany, mezi kterými ti dávám nesnadný úkol:
18 pour leur ouvrir les yeux, afin qu’ils passent des ténèbres à la lumière, et de la puissance de Satan à Dieu, et qu’ainsi, par la foi en moi, ils reçoivent la rémission des péchés et l’héritage avec les sanctifiés.
Budeš jim otevírat oči oslepené hříchem, aby přestali tápat ve tmě, kde vládne satan a aby vešli do Božího světla. Všem, kdo ve mne uvěří, odpustím hříchy a dám jim místo mezi svým lidem, který usiluje o nový způsob života podle mé vůle.‘
19 Je n’ai donc pas résisté, roi Agrippa, à la vision céleste;
Jistě uznáš, Agrippo, že jsem nemohl odmítnout tak zřetelný pokyn z nebe.
20 mais d’abord j’ai prêché, à ceux de Damas, puis à Jérusalem, et dans toute la Judée, et parmi les Gentils, le repentir et la conversion à Dieu, par la pratique d’œuvres dignes de la pénitence.
A tak jsem začal hned v Damašku, potom v Jeruzalémě, v celém Judsku a konečně i mezi pohany volat lidi, aby se dali na pokání, obrátili se k Bohu a dotvrdili to novým životem.
21 Voilà pourquoi les Juifs se sont saisis de moi dans le temple et ont essayé de me faire périr.
To je můj ‚zločin‘, pro který mne chtěli židé v chrámu ubít.
22 C’est donc grâce au secours de Dieu que je suis resté debout jusqu’à ce jour, rendant témoignage devant les petits et les grands, sans dire autre chose que ce que Moïse et les prophètes ont prédit,
Bůh mne však z jejich rukou vytrhl, a tak tu stojím a mohu vydávat své svědectví prostým i vznešeným. To, co hlásám, je totéž, co předpovídali proroci i Mojžíš:
23 savoir, que le Christ devait souffrir, et que, ressuscité le premier d’entre les morts, il annoncerait la lumière au peuple et aux Gentils… »
že Mesiáš bude trpět, že však vstane jako první z mrtvých a tak přinese naději na věčný život židům i pohanům.“
24 Comme il parlait ainsi pour sa défense, Festus dit à haute voix: « Tu déraisonnes, Paul; ton grand savoir égare ton esprit. »
To už bylo pro Festa příliš, a proto se ozval: „Pavle, ty ses zbláznil. Znáš toho tolik, že tě to připravilo o rozum!“
25 « Je ne déraisonne pas, très excellent Festus, répondit Paul; je parle le langage de la vérité et de la sagesse.
Pavel se však bránil: „Můj rozum je v pořádku, vážený Feste. Mluvím jen pravdu a jsem plně při smyslech.
26 Le roi est instruit de ces choses, et je lui en parle librement, persuadé qu’il n’en ignore aucune; car rien de tout cela ne s’est passé dans un coin.
Král je v pojmech židovské víry doma, a proto mohu mluvit tak otevřeně. Myslím, že i o nás křesťanech dobře ví; vždyť nejsme žádná tajná sekta.
27 Crois-tu aux prophètes, roi Agrippa? Je sais que tu y crois. »
Jde vlastně o to, králi Agrippo, zda skutečně věříš tomu, co předpověděli židovští proroci. A já vím, že věříš.“
28 Agrippa dit à Paul: « Peu s’en faut que tu ne me persuades de devenir chrétien. » —
Agrippa mu řekl: „Mluvíš tak, že bys mne málem přesvědčil, abych se stal křesťanem.“
29 « Qu’il s’en faille de peu ou de beaucoup, repartit Paul, plût à Dieu que non seulement toi, mais encore tous ceux qui m’écoutent en ce moment, vous fussiez tels que je suis, à l’exception de ces chaînes! »
Pavel nato odpověděl: „Kéž by Bůh dal, abys nejen ty, ale vy všichni byli to, co jsem já, až na ty řetězy.“
30 Alors le roi se leva, et avec lui le gouverneur, Bérénice et toute leur suite.
Král, místodržitel, Bereniké a pak i ostatní se zvedli a odcházeli.
31 S’étant retirés, ils se disaient les uns aux autres: « Cet homme n’a rien fait qui mérite la mort ou la prison. »
Jejich shodný úsudek byl, že Pavel nespáchal nic, zač by si zasloužil smrt nebo vězení.
32 Et Agrippa dit à Festus: « On pourrait le relâcher, s’il n’en avait pas appelé à César. »
Agrippa řekl Festovi: „Nebýt toho odvolání k císaři, mohl bys ho klidně propustit.“
