< 2 Rois 6 >

1 Les fils des prophètes dirent à Élisée: « Voici que le lieu où nous sommes assis devant toi est trop étroit pour nous.
Řekli pak synové proročtí Elizeovi: Ej, teď místo toto, v němž bydlíme s tebou, jest nám těsné.
2 Allons jusqu’au Jourdain; nous prendrons chacun une poutre, et nous nous y ferons un lieu où nous puissions l’habiter. » Élisée répondit: « Allez. »
Medle, nechť jdeme až k Jordánu, abychom vzali odtud jeden každý jedno dřevo, a uděláme sobě tu místo, v němž bychom bydlili. Jimž řekl: Jděte.
3 Et l’un d’eux dit: « Consens à venir avec tes serviteurs. » Il répondit: « J’irai »;
I řekl jeden: Prosím, poď také s služebníky svými. Kterýž odpověděl: A já půjdu.
4 et il partit avec eux. Arrivés au Jourdain, ils coupèrent du bois.
Takž šel s nimi. A když přišli k Jordánu, sekali dříví.
5 Comme l’un d’eux abattait une poutre, le fer tomba dans l’eau; il poussa un cri et dit: « Hélas! mon seigneur!… et il était emprunté! »
I stalo se, když jeden z nich podtínal dřevo, že sekera spadla mu do vody. Tedy zkřikl a řekl: Ach, pane můj, a ta ještě byla vypůjčená.
6 L’homme de Dieu dit: « Où est-il tombé? » Et il lui montra l’endroit. Alors Élisée coupa un morceau de bois, le jeta en cet endroit et le fer surnagea.
Jemuž řekl muž Boží: Kamž jest upadla? I ukázal mu to místo. Kterýž uťav dřevo, uvrhl je tam, a učinil, aby zplynula sekera.
7 Et il dit: « Prends-le. » Il avança la main et le prit.
A řekl: Vezmi ji sobě. Kterýž vztáh ruku svou, vzal ji.
8 Le roi de Syrie était en guerre avec Israël. Ayant tenu conseil avec ses serviteurs, il dit: « Mon camp sera dans tel et tel lieu. »
Když pak král Syrský bojoval proti Izraelovi, a vešel v radu s služebníky svými, řka: Na tom a na tom místě položí se vojsko mé:
9 Mais l’homme de Dieu envoya dire au roi d’Israël: « Garde-toi de traverser ce lieu, car les Syriens y descendent. »
Tedy poslal muž Boží k králi Izraelskému, řka: Viz, abys netáhl přes to místo, nebo tam Syrští jsou v zálohách.
10 Et le roi d’Israël envoya des gens au lieu que lui avait dit et signalé l’homme de Dieu, et il s’y tint en garde, non pas une fois ni deux fois.
Protož posílal král Izraelský na to místo, o kterémž mu byl řekl muž Boží, a vystříhal ho, aby se ho šetřil a to nejednou ani dvakrát.
11 Le cœur du roi de Syrie fut troublé de cette manœuvre; il appela ses serviteurs et il leur dit: « Ne voulez-vous me faire connaître lequel des nôtres est pour le roi d’Israël? »
A tak zkormoutil se v srdci svém král Syrský pro tu věc, a svolav služebníky své, řekl jim: Proč mi neoznámíte, kdo z našich králi Izraelskému donáší?
12 Un de ses serviteurs répondit: « Personne, ô roi, mon seigneur; mais Élisée, le prophète, qui est en Israël, rapporte au roi d’Israël les paroles que tu prononces dans ta chambre à coucher. »
Jemuž řekl jeden z služebníků jeho: Nikoli, pane můj králi, ale Elizeus prorok, kterýž jest v Izraeli, oznamuje králi Izraelskému slova, kteráž ty mluvíš v nejtajnějším pokoji svém.
13 Le roi dit: « Allez et voyez où il est, et je l’enverrai prendre. » On vint lui faire ce rapport: « Voici qu’il est à Dothan. »
Kterýž řekl: Jděte a vizte, kde jest, abych poslal a jal jej. I oznámeno jemu těmito slovy: Hle, jest v Dotain.
14 Il envoya donc là des chevaux, des chars et une forte troupe, qui arrivèrent une nuit, et enveloppèrent la ville.
Protož poslal tam koně a vozy a vojsko veliké. Kteříž přitáhše v noci, oblehli město.
15 Le serviteur de l’homme de Dieu se leva de bon matin et sortit; et voici qu’une troupe entourait la ville, avec des chevaux et des chars. Et le serviteur dit à Élisée: « Ah! Mon seigneur, comment ferons-nous? »
Vstav pak ráno služebník muže Božího, vyšel, a aj, vojsko obklíčilo město, koni i vozové. I řekl služebník ten jeho k němu: Ach, pane můj, což budeme dělati?
16 Il répondit: « Ne crains rien; car ceux qui sont avec nous sont en plus grand nombre que ceux qui sont avec eux. »
Kterýž odpověděl: Neboj se, nebo mnohem více jich s námi jest, než s nimi.
17 Élisée pria et dit: « Yahweh, ouvre ses yeux, pour qu’il voie. » Et Yahweh ouvrit les yeux du serviteur, et il vit, et voici que la montagne était pleine de chevaux et de chars de feu, autour d’Élisée.
I modlil se Elizeus a řekl: Ó Hospodine, otevři, prosím, oči jeho, aby viděl. A tak otevřel Hospodin oči služebníka toho, a viděl, a aj, hora ta plná koňů, a vozové ohniví okolo Elizea.
18 Les Syriens descendirent vers l’ homme de Dieu. Élisée pria Yahweh et dit: « Daigne frapper d’aveuglement cette nation! » Et Yahweh les frappa d’aveuglement, selon la parole d’Élisée.
A když nepřátelé táhli k němu, modlil se Elizeus Hospodinu a řekl: Poraz, prosím, národ tento slepotou. I porazil je slepotou vedlé řeči Elizeovy.
19 Élisée leur dit: « Ce n’est pas ici le chemin, et ce n’est pas ici la ville; suivez-moi et je vous conduirai vers l’homme que vous cherchez. » Et il les conduisit à Samarie.
V tom řekl jim Elizeus: Neníť to ta cesta, ani to město. Poďte za mnou, a dovedu vás k muži, kteréhož hledáte. Takž je vedl do Samaří.
20 Lorsqu’ils furent entrés dans Samarie, Élisée dit: « Yahweh, ouvrez les yeux de ces gens pour qu’ils voient! » Et Yahweh ouvrit leurs yeux, et ils virent, et voici qu’ils étaient au milieu de Samarie.
I stalo se, když vešli do Samaří, že řekl Elizeus: Ó Hospodine, otevři oči těchto, ať vidí. Tedy otevřel Hospodin oči jejich, a viděli, že jsou u prostřed Samaří.
21 Le roi d’Israël, en les voyant, dit à Élisée: « Les frapperai-je, les frapperai-je, mon père? »
Řekl pak král Izraelský Elizeovi, když je uzřel: Mám-liž je zmordovati, otče můj?
22 Et Élisée répondit: « Tu ne les frapperas point. Ceux que tu as faits prisonniers avec ton épée et ton arc, frappe- les; mais place devant ceux-ci du pain et de l’eau, afin qu’ils mangent et boivent, et qu’ils s’en aillent ensuite vers leur maître. »
Odpověděl on: Nemorduj. Zdaliž jsi je zjímal mečem svým a lučištěm svým, abys je zmordoval? Dej jim chleba a vody, ať jedí a pijí, a navrátí se ku pánu svému.
23 Le roi d’Israël leur fit servir un grand repas, et ils mangèrent et burent; puis il les renvoya, et ils s’en allèrent vers leur maître. Et les bandes des Syriens ne revinrent plus sur le territoire d’Israël.
A tak připravil jim hojnost velikou, a když pojedli a napili se, propustil je. Oni pak navrátili se ku pánu svému, aniž kdy více potom lotříkové Syrští vskakovali do země Izraelské.
24 Après cela, Benhadad, roi de Syrie, ayant rassemblé toute son armée, monta et assiégea Samarie.
Stalo se potom, že shromáždil Benadad král Syrský všecka vojska svá, a přitáh, oblehl Samaří.
25 Il y eut une grande famine à Samarie; et voici qu’on l’assiégeait si durement qu’une tête d’âne valait quatre-vingt sicles d’argent, et le quart d’un cab de fiente de pigeon cinq sicles d’argent.
Pročež byl hlad veliký v Samaří; nebo aj, tak dlouho obleženo bylo, až hlava oslová byla za osmdesáte stříbrných, a čtvrtý díl míry káb trusů holubích za pět stříbrných.
26 Comme le roi passait sur la muraille, une femme cria vers lui en disant: « Sauve- moi, ô roi mon seigneur! »
I přihodilo se, když král Izraelský šel po zdi, žena jedna zvolala k němu, řkuci: Spomoz mi, pane můj králi.
27 Il dit: « Si Yahweh ne te sauve pas, avec quoi pourrais-je te sauver? Avec le produit de l’aire ou du pressoir? »
Kterýž řekl: Jestliť nespomůže Hospodin, odkud já mám pomoci tobě? Zdali z humna aneb z presu?
28 Et le roi lui dit: « Qu’as-tu? » Elle dit: « Cette femme m’a dit: Donne ton fils, nous le mangerons aujourd’hui, et demain nous mangerons le mien.
Řekl jí ještě král: Cožtě pak? Kteráž odpověděla: Žena tato řekla mi: Dej syna svého, abychom ho dnes snědly, zítra také sníme syna mého.
29 Nous avons donc fait cuire mon fils, et nous l’avons mangé. Et le jour suivant je lui ai dit: Donne ton fils et nous le mangerons. Mais elle a caché son fils. »
I uvařily jsme syna mého, a snědly jsme jej. Potom druhého dne řekla jsem jí: Dej syna svého, abychom ho snědly. Ale ona skryla syna svého.
30 Lorsque le roi entendit les paroles de cette femme, il déchira ses vêtements en passant sur la muraille; et le peuple vit, et voici qu’il avait par dessous un sac sur son corps.
A když uslyšel král slova ženy té, roztrhl roucha svá. (Když pak on šel po zdi, viděl lid, an pytel byl na těle jeho zespod.)
31 Le roi dit: « Que Dieu me traite dans toute sa rigueur, si la tête d’Élisée, fils de Saphat, reste aujourd’hui sur lui. »
Protož řekl král: Toto mi učiň Bůh a toto přidej, jestliže zůstane hlava Elizea syna Safatova na něm dnes.
32 Or, pendant qu’Élisée était assis dans sa maison et que les anciens étaient assis auprès de lui, le roi envoya quelqu’un d’auprès de lui. Mais avant que le messager fut arrivé auprès d’ Élisée, celui-ci dit aux anciens: « Savez-vous que ce fils d’assassin envoie quelqu’un pour m’ôter la tête? Faites attention: quand le messager viendra, fermez la porte et pressez-le avec la porte. Mais le bruit des pas de son maître ne se fait-il pas entendre derrière lui?… »
(Elizeus pak seděl v domě svém, a starší s ním seděli.) I poslal jednoho z přístojících svých, a prvé než přišel posel ten k němu, již byl řekl starším: Nevíte-liž, že poslal ten syn vražedlníkův, aby sťal hlavu mou? Šetřtež, když by vcházel ten posel, zavřete dvéře a odstrčte jej ode dveří. Zdaliž i dusání noh pána jeho není za ním?
33 Il leur parlait encore, et déjà le messager était descendu vers lui; et il dit: « Voici, c’est un mal qui vient de Yahweh; qu’ai-je à espérer encore de Yahweh? »
A když on ještě mluvil s nimi, hle, posel přicházel k němu, a řekl: Aj, toto zlé jest od Hospodina, což mám déle čekati na něj?

< 2 Rois 6 >