Cantiques 1
1 Cantique des Cantiques, de Salomon.
Píseň nejpřednější z písní Šalomounových.
2 Qu’il me baise des baisers de sa bouche! Car ton amour est meilleur que le vin;
Ó by mne políbil políbením úst svých; nebo lepší jsou milosti tvé nežli víno.
3 tes parfums ont une odeur suave, ton nom est une huile épandue; c’est pourquoi les jeunes filles t’aiment.
Pro vůni masti tvé jsou výborné, mast rozlitá jméno tvé; protož tě mladice milují.
4 Entraîne-moi après toi; courons! Le roi m’a fait entrer dans ses appartements; nous tressaillirons, nous nous réjouirons en toi: nous célébrerons ton amour plus que le vin. Qu’on a raison de t’aimer! L’ÉPOUSE.
Táhniž mne, a poběhnem za tebou. Uvedltě mne král do pokojů svých, plésati a veseliti se v tobě budeme, a vychvalovati milosti tvé více než víno; upřímí milují tě.
5 Je suis noire, mais belle, filles de Jérusalem, comme les tentes de Cédar, comme les pavillons de Salomon.
Jsemť černá, ale milostná, ó dcery Jeruzalémské, tak jako stanové Cedarští, jako opony Šalomounovy.
6 Ne prenez pas garde à mon teint noir, c’est le soleil qui m’a brûlée; les fils de ma mère se sont irrités contre moi; ils m’ont mise à garder des vignes; ma vigne, à moi, je ne l’ai pas gardée.
Nehleďte na mne, žeť jsem snědá, nebo jsem obhořela od slunce. Synové matky mé rozpálivše se proti mně, postavili mne, abych ostříhala vinic, a vinice své nehlídala jsem.
7 Dis-moi, ô toi que mon cœur aime, où tu mènes paître tes brebis, où tu les fais reposer à midi, pour que je ne sois pas comme une égarée, autour des troupeaux de tes compagnons. LE CHŒUR.
Oznam mi ty, kteréhož miluje duše má, kde paseš? Kde dáváš odpočinutí o poledni? Nebo proč mám býti tak jako poběhlá při stádích tovaryšů tvých?
8 Si tu ne le sais pas, ô la plus belle des femmes, sors sur les traces de ton troupeau, et mène paître tes chevreaux près des huttes des bergers. L’ÉPOUX.
Jestliže nevíš, ó nejkrašší mezi ženami, vyjdi po šlepějích ovcí, a pas kozlátka svá podlé obydlí pastýřů.
9 A ma cavale, quand elle est attelée aux chars de Pharaon, je te compare, ô mon amie.
Jízdě v vozích Faraonových připodobňuji tě, ó milostnice má.
10 Tes joues sont belles au milieu des colliers, ton cou est beau au milieu des rangées de perles.
Líce tvá okrášlena jsou ozdobami, a hrdlo tvé halžemi.
11 Nous te ferons des colliers d’or, pointillés d’argent. L’ÉPOUSE.
Ozdob zlatých naděláme tobě s proměnami stříbrnými.
12 Tandis que le roi était à son divan, mon nard a donné son parfum.
Dotud, dokudž král stolí, nardus můj vydává vůni svou.
13 Mon bien-aimé est pour moi un sachet de myrrhe, qui repose entre mes seins.
Svazček mirry jest mi milý můj, na prsech mých odpočívaje.
14 Mon bien-aimé est pour moi une grappe de cypre, dans les vignes d’Engaddi. L’ÉPOUX.
Milý můj jest mi hrozen cyprový na vinicích v Engadi.
15 Oui, tu es belle, mon amie; oui, tu es belle! Tes yeux sont des yeux de colombe. L’ÉPOUSE.
Aj, jak jsi ty krásná, přítelkyně má, aj, jak jsi krásná! Oči tvé jako holubičí.
16 Oui, tu es beau, mon bien-aimé; oui, tu es charmant! Notre lit est un lit de verdure. L’ÉPOUX.
Aj, jak jsi ty krásný, milý můj, jak utěšený! I to lůže naše zelená se.
17 Les poutres de nos maisons sont des cèdres, nos lambris sont des cyprès.
Trámové domů našich jsou z cedrů, a pavlače naše z boroví.
