< Psaumes 78 >
1 Cantique d’Asaph. Ecoute, ô mon peuple, mon enseignement; prête l’oreille aux paroles de ma bouche.
Vyučující, Azafovi. Pozoruj, lide můj, zákona mého, nakloňte uší svých k slovům úst mých.
2 Je vais ouvrir ma bouche pour dire des sentences, je publierai les mystères des temps anciens.
Otevru v podobenství ústa svá, vypravovati budu přípovídky starobylé.
3 Ce que nous avons entendu, ce que nous avons appris, ce que nos pères nous ont raconté,
Co jsme slýchali i poznali, a co nám otcové naši vypravovali,
4 nous ne le cacherons pas à leurs enfants; nous dirons à la génération future les louanges de Yahweh, et sa puissance, et les prodiges qu’il a opérés.
Nezatajíme toho před syny jejich, kteříž budoucím potomkům svým vypravovati budou chvály Hospodinovy, ano i moc jeho a divné skutky jeho, kteréž činil.
5 Il a mis une règle en Jacob, il a établi une loi en Israël, qu’il a enjoint à nos pères d’apprendre à leurs enfants,
Neboť jest vyzdvihl svědectví v Jákobovi, a zákon vydal v Izraeli, což přikázal otcům našim, aby v známost uvodili synům svým,
6 pour qu’elles soient connues des générations suivantes, des enfants qui naîtraient et qui se lèveraient, pour les raconter à leur tour à leurs enfants.
Aby to poznal věk potomní, synové, kteříž se zroditi měli, a ti povstanouce, aby vypravovali dítkám svým,
7 Ainsi ils mettraient en Dieu leur confiance, ils n’oublieraient pas les œuvres de Dieu, et ils observeraient ses préceptes;
Aby pokládali v Bohu naději svou, a nezapomínali se na skutky Boha silného, ale ostříhali přikázaní jeho,
8 ils ne seraient point, comme leurs pères, une race indocile et rebelle, une race au cœur volage, dont l’esprit n’est pas fidèle à Dieu.
Aby nebývali jako otcové jejich, pokolení zpurné a protivné, národ, kterýž nenapravil srdce svého, a nebyl věrný Bohu silnému duch jeho.
9 Les fils d’Ephraïm, archers habiles à tirer de l’arc, ont tourné le dos au jour du combat;
Jako synové Efraim zbrojní, ač uměle z lučiště stříleli, však v čas boje zpět se obrátili,
10 ils n’ont pas gardé l’alliance de Dieu, ils ont refusé de marcher selon sa loi;
Nebo neostříhali smlouvy Boží, a v zákoně jeho zpěčovali se choditi.
11 ils ont mis en oubli ses grandes œuvres, et les merveilles qu’il leur avait montrées.
Zapomenuli se na činy jeho, a na divné skutky jeho, kteréž jim ukázal.
12 Devant leurs pères, il avait fait des prodiges, au pays de l’Égypte, dans les campagnes de Tanis.
Před otci jejich činil divy v zemi Egyptské, na poli Soan.
13 Il ouvrit la mer pour les faire passer; Il retint les eaux dressées comme un monceau
Rozdělil moře, a převedl je; učinil, aby stály vody jako hromada.
14 Il les conduisit le jour par la nuée, et toute la nuit par un feu brillant.
Vedl je ve dne v oblace, a každé noci v jasném ohni.
15 Il fendit les rochers dans le désert, et il donna à boire comme des flots abondants.
Protrhl skály na poušti, a napájel je jako z propastí velikých.
16 Du rocher il fit jaillir des ruisseaux, et couler l’eau par torrents.
Vyvedl potoky z skály, a učinil, aby vody tekly jako řeky.
17 Mais ils continuèrent de pécher contre lui, de se révolter contre le Très-Haut dans le désert.
A však vždy přičíněli hříchů proti němu, a popouzeli Nejvyššího na poušti.
18 Ils tentèrent Dieu dans leur cœur, en demandant de la nourriture selon leur convoitise.
A pokoušeli Boha silného v srdci svém, žádajíce pokrmu podlé líbosti své.
19 Ils parlèrent contre Dieu et dirent: « Dieu pourra-t-il dresser une table dans le désert?
A mluvili proti Bohu, řkouce: Zdaliž bude moci Bůh silný připraviti stůl na této poušti?
20 Voici qu’il a frappé le rocher, et des eaux ont coulé, et des torrents se sont répandus; pourra-t-il aussi nous donner du pain ou bien procurer de la viande à son peuple? »
Aj, udeřilť jest v skálu, a tekly vody, a řeky se rozvodnily. Zdali také bude moci dáti chleba? Zdali nastrojí masa lidu svému?
21 Yahweh entendit et il fut irrité, un feu s’alluma contre Jacob, et la colère s’éleva contre Israël,
A protož uslyšav Hospodin, rozhněval se, a oheň zažžen jest proti Jákobovi, a prchlivost vstoupila na Izraele,
22 parce qu’ils n’avaient pas eu foi en Dieu et n’avaient pas espéré en son secours.
Proto že se nedověřili Bohu, a neměli naděje v spasení jeho,
23 Cependant il commanda aux nuées d’en haut, et il ouvrit les portes du ciel;
Ačkoli rozkázal oblakům shůry, a průduchy nebeské otevřel,
24 il fit pleuvoir sur eux la manne pour les nourrir, et leur donna le froment du ciel.
A dštil na ně mannou ku pokrmu, a obilé nebeské dával jim.
25 Chacun mangea le pain des forts, Il leur envoya de la nourriture à satiété.
Chléb mocných jedl člověk, seslal jim pokrmů do sytosti.
26 Il fit souffler dans le ciel le vent d’orient, il amena par sa puissance le vent du midi;
Obrátil vítr východní u povětří, a přivedl mocí svou vítr polední.
27 il fit pleuvoir sur eux la viande comme de la poussière, et les oiseaux ailés comme le sable des mers.
I dštil na ně masem jako prachem, a ptactvem pernatým jako pískem mořským.
28 Il les fit tomber au milieu de leur camp, autour de leurs tentes.
Spustil je do prostřed vojska jejich, a všudy vůkol stanů jejich.
29 Ils mangèrent et se rassasièrent à l’excès; Dieu leur donna ce qu’ils avaient désiré.
I jedli, a nasyceni jsou hojně, a dal jim to, čehož žádali.
30 Ils n’avaient pas encore satisfait leur convoitise, et leur nourriture était encore à leur bouche,
Ještě nevyplnili žádosti své, ještě pokrm byl v ústech jejich,
31 quand la colère de Dieu s’éleva contre eux; il frappa de mort les mieux repus, il abattit les jeunes hommes d’Israël.
A v tom prchlivost Boží připadla na ně, a zbil tučné jejich, a přední Izraelské porazil.
32 Après tout cela, ils péchèrent encore, et n’eurent pas foi dans ses prodiges.
S tím se vším vždy ještě hřešili, a nevěřili předivným skutkům jeho.
33 Alors il dissipa leurs jours comme un souffle, et leurs années par une fin soudaine.
A protož dopustil na ně, že marně skonali dny své, a léta svá s chvátáním.
34 Quand il les frappait de mort, ils le cherchaient, ils revenaient, empressés à retrouver Dieu,
Když je hubil, jestliže ho hledali, a zase k Bohu silnému hned na úsvitě se navraceli,
35 ils se rappelaient que Dieu était leur rocher, et le Dieu Très-Haut leur libérateur.
Rozpomínajíce se na to, že Bůh byl skála jejich, a Bůh silný nejvyšší vykupitel jejich:
36 Mais ils le trompaient par leurs paroles, et leur langue lui mentait;
(Ačkoli mu s pochlebenstvím mluvili ústy svými, a jazykem svým lhali jemu.
37 leur cœur n’était pas ferme avec lui, ils n’étaient pas fidèles à son alliance.
A srdce jejich nebylo upřímé před ním, aniž se věrně měli v smlouvě jeho),
38 Mais lui est miséricordieux: il pardonne le péché et ne détruit pas; souvent il retint sa colère, et ne se livra pas à toute sa fureur.
On jsa milosrdný, odpouštěl nepravosti jejich, a nezahladil jich; častokrát odvracel hněv svůj, a nevzbuzoval vší zůřivosti své.
39 Il se souvenait qu’ils n’étaient que chair, un souffle qui s’en va et ne revient plus.
Nebo pamatoval, že jsou tělo, vítr, kterýž odchází, a nenavracuje se zase.
40 Que de fois ils se révoltèrent contre lui dans le désert, ils l’irritèrent dans la solitude!
Kolikrát jsou ho dráždili na poušti, a k bolesti přivodili na pustinách.
41 Ils ne cessèrent de tenter Dieu et de provoquer le Saint d’Israël.
Týž i týž navracujíce se, pokoušeli Boha silného, a svatému Izraelskému cíle vyměřovali.
42 Ils ne se souvinrent plus de sa puissance, du jour où il les délivra de l’oppresseur,
Nepamatovali na moc jeho, a na ten den, v kterémž je vysvobodil z ssoužení,
43 où il montra ses prodiges en Égypte, ses actions merveilleuses dans les campagnes de Tanis.
Když činil v Egyptě znamení svá, a zázraky své na poli Soan,
44 Il changea leurs fleuves en sang, et ils ne purent boire à leurs ruisseaux.
Když obrátil v krev řeky a potoky jejich, tak že jich píti nemohli.
45 Il envoya contre eux le moucheron qui les dévora, et la grenouille qui les fit périr.
Dopustil na ně směsici žížal, aby je žraly, a žáby, aby je hubily.
46 Il livra leurs récoltes à la sauterelle, le produit de leur travail à ses essaims.
A dal chroustům úrody jejich, a úsilí jejich kobylkám.
47 Il détruisit leurs vignes par la grêle, et leurs sycomores par les grêlons.
Stloukl krupami réví jejich, a stromy fíkové jejich ledem.
48 Il abandonna leur bétail à la grêle, et leurs troupeaux aux coups de la foudre.
Vydal krupobití na hovada jejich, a na dobytek jejich uhlí řeřavé.
49 Il déchaîna contre eux le feu de son courroux, la fureur, la rage et la détresse, toute une armée d’anges de malheur.
Poslal na ně prchlivost hněvu svého, rozpálení, zůřivost i ssoužení, dopustiv na ně anděly zlé.
50 Il donna libre carrière à sa colère, il ne sauva pas leur âme de la mort, il livra leur vie à la destruction.
Uprostrannil stezku prchlivosti své, neuchoval od smrti duše jejich, ano i na hovada jejich mor dopustil.
51 Il frappa tous les premiers-nés en Égypte, les prémices de la force sous les tentes de Cham.
A pobil všecko prvorozené v Egyptě, prvotiny síly v staních Chamových.
52 Il fit partir son peuple comme des brebis, il les mena comme un troupeau dans le désert.
Ale lid svůj vyvedl jako ovce, a vodil se s nimi jako s stádem po poušti.
53 Il les dirigea sûrement, sans qu’ils eussent rien à craindre, et la mer engloutit leurs ennemis.
Vodil je v bezpečnosti, tak že nestrašili, nepřátely pak jejich přikrylo moře,
54 Il les fit arriver jusqu’à sa frontière sainte, jusqu’à la montagne que sa droite a conquise.
Až je přivedl ku pomezí svatosti své, na horu tu, kteréž dobyla pravice jeho.
55 Il chassa les nations devant eux, leur assigna par le sort leur part d’héritage, et fit habiter dans leurs tentes les tribus d’Israël.
Vyhnav před tváří jejich národy, způsobil to, aby jim na provazec dědictví jejich přišli, a aby přebývala v staních jejich pokolení Izraelská.
56 Cependant ils ont encore tenté et provoqué le Dieu Très-Haut, et ils n’ont pas observé ses ordonnances.
Však vždy předce pokoušeli a dráždili Boha nejvyššího, a svědectví jeho neostříhali.
57 Ils se sont détournés et ont été infidèles comme leurs pères, ils se sont détournés comme un arc trompeur.
Ale zpět odšedše, převráceně činili, jako i předkové jejich; uchýlili se jako mylné lučiště.
58 Ils l’ont irrité par leurs hauts lieux, ils ont excité sa jalousie par leurs idoles.
Nebo popouzeli ho výsostmi svými, a rytinami svými k horlení přivedli jej.
59 Dieu entendit et s’indigna, il prit Israël en grande aversion.
Slyšel Bůh, a rozhněval se, a u velikou ošklivost vzal Izraele,
60 Il dédaigna la demeure de Silo, la tente où il habitait parmi les hommes.
Tak že opustiv příbytek v Sílo, stánek, kterýž postavil mezi lidmi,
61 Il livra sa force à la captivité, et sa majesté aux mains de l’ennemi.
Vydal v zajetí sílu svou, a slávu svou v ruce nepřítele.
62 Il abandonna son peuple au glaive, et il s’indigna contre son héritage.
Dal pod meč lid svůj, a na dědictví své se rozhněval.
63 Le feu dévora ses jeunes hommes, et ses vierges n’entendirent pas le chant nuptial.
Mládence jeho sežral oheň, a panny jeho nebyly chváleny.
64 Ses prêtres tombèrent par l’épée, et ses veuves ne se lamentèrent point.
Kněží jejich od meče padli, a vdovy jejich neplakaly.
65 Le Seigneur se réveilla, comme un homme endormi, pareil au guerrier subjugué par le vin.
Potom pak procítil Pán jako ze sna, jako silný rek, kterýž po víně sobě vykřikuje.
66 Il frappa ses ennemis par derrière, il leur infligea une honte éternelle.
A ranil nepřátely své po zadu, a u věčné pohanění je vydal.
67 Mais il prit en aversion la tente de Joseph, et il répudia la tribu d’Ephraïm.
Ačkoli pak pohrdl stánkem Jozefovým, a pokolení Efraimova nevyvolil,
68 Il choisit la tribu de Juda, la montagne de Sion qu’il aimait.
Však vyvolil pokolení Judovo, horu Sion, kterouž zamiloval.
69 Et il bâtit son sanctuaire comme les hauteurs du ciel, comme la terre qu’il a fondée pour toujours.
A vystavěl sobě, jako hrad vysoký, svatyni svou, jako zemi, kterouž utvrdil na věky.
70 Il choisit David, son serviteur, et le tira des bergeries;
A vyvolil Davida služebníka svého, vzav jej od chlévů stáda.
71 Il le prit derrière les brebis mères, pour paître Jacob, son peuple, et Israël, son héritage.
Když chodil za ovcemi březími, zavedl jej, aby pásl Jákoba, lid jeho, a Izraele, dědictví jeho.
72 Et David les guida dans la droiture de son cœur, et il les conduisit d’une main habile.
Kterýž pásl je v upřímnosti srdce svého, a zvláštní opatrností rukou svých vodil je.