Psaumes 63
1 Psaume de David. Lorsqu’il était dans le désert de Juda. O Dieu, tu es mon Dieu, je te cherche dès l’aurore; mon âme a soif de toi, ma chair languit après toi, dans une terre aride, desséchée et sans eau.
Žalm Davidův, když byl na poušti Judské. Bože, Bůh silný můj ty jsi, tebeť hned v jitře hledám, tebe žízní duše má, po tobě touží tělo mé, v zemi žíznivé a vyprahlé, v níž není vody,
2 C’est ainsi que je te contemplais dans le sanctuaire, pour voir ta puissance et ta gloire.
Abych tě v svatyni tvé spatřoval, a viděl sílu tvou a slávu tvou,
3 Car ta grâce est meilleure que la vie: que mes lèvres célèbrent tes louanges!
(Neboť jest lepší milosrdenství tvé, nežli život), aby tě chválili rtové moji,
4 Ainsi te bénirai-je toute ma vie, en ton nom j’élèverai mes mains.
A tak abych tobě dobrořečil, pokudž jsem živ, a ve jménu tvém pozdvihoval rukou svých.
5 Mon âme est rassasiée, comme de mœlle et de graisse, et, la joie sur les lèvres, ma bouche te loue.
Jako tukem a sádlem sytila by se tu duše má, a s radostným rtů prozpěvováním chválila by tě ústa má.
6 Quand je pense à toi sur ma couche, je médite sur toi pendant les veilles de la nuit.
Jistě žeť na tě pamětliv jsem i na ložci svém, každého bdění nočního přemýšlím o tobě.
7 Car tu es mon secours, et je suis dans l’allégresse à l’ombre de tes ailes.
Nebo jsi mi býval ku pomoci, protož v stínu křídel tvých prozpěvovati budu.
8 Mon âme est attachée à toi, ta droite me soutient.
Přilnula duše má k tobě, pravice tvá zdržuje mne.
9 Mais eux, cherchent à m’ôter la vie: ils iront dans les profondeurs de la terre.
Pročež ti, kteříž hledají pádu duše mé, sami vejdou do největší hlubokosti země.
10 On les livrera au glaive, ils seront la proie des chacals.
Zabijí každého z nich ostrostí meče, i budou liškám za podíl.
11 Et le roi se réjouira en Dieu; quiconque jure par lui se glorifiera, car la bouche des menteurs sera fermée.
Král pak veseliti se bude v Bohu, i každý, kdož skrze něho přisahá, chlubiti se bude; nebo ústa mluvících lež zacpána budou.
