Psaumes 51
1 Au maître de chant. Psaume de David. Lorsque Nathan le prophète vint le trouver, après qu’il fut allé vers Bethsabée. Aie pitié de moi, ô Dieu, selon ta bonté; selon ta grande miséricorde efface mes transgressions.
Přednímu z kantorů, žalm Davidův, Když k němu přišel Nátan prorok, po jeho vjití k Betsabé. Smiluj se nade mnou, Bože, podlé milosrdenství svého, podlé množství slitování svých shlaď přestoupení má.
2 Lave-moi complètement de mon iniquité, et purifie-moi de mon péché.
Dokonale obmej mne od nepravosti mé, a od hříchu mého očisť mne.
3 Car je reconnais mes transgressions, et mon péché est constamment devant moi.
Nebo já znám přestoupení svá, a hřích můj přede mnou jest ustavičně.
4 C’est contre toi seul que j’ai péché, j’ai fait ce qui est mal à tes yeux, afin que tu sois trouvé juste dans ta sentence, sans reproche dans ton jugement.
Tobě, tobě samému, zhřešil jsem, a zlého se před očima tvýma dopustil, abys spravedlivý zůstal v řečech svých, a bez úhony v soudech svých.
5 Voici que je suis né dans l’iniquité et ma mère m’a conçu dans le péché.
Aj, v nepravosti zplozen jsem, a v hříchu počala mne matka má.
6 Voici que tu veux que la sincérité soit dans le cœur au dedans de moi fais-moi connaître la sagesse.
Aj, ty libuješ pravdu u vnitřnostech, nadto skrytou moudrost zjevil jsi mi.
7 Purifie-moi avec l’hysope, et je serai pur; lave-moi, et je serai plus blanc que la neige.
Vyčisť mne yzopem, a očištěn budu, umej mne, a nad sníh bělejší budu.
8 Annonce-moi la joie et l’allégresse, et les os que tu as brisés se réjouiront.
Dej mi slyšeti radost a potěšení, tak ať zpléší kosti mé, kteréž jsi potřel.
9 Détourne ta face de mes péchés, efface toutes mes iniquités.
Odvrať tvář svou přísnou od hříšností mých, a vymaž všecky nepravosti mé.
10 O Dieu, crée en moi un cœur pur, et renouvelle au dedans de moi un esprit ferme.
Srdce čisté stvoř mi, ó Bože, a ducha přímého obnov u vnitřnostech mých.
11 Ne me rejette pas loin de ta face, ne me retire pas ton esprit saint.
Nezamítej mne od tváři své, a Ducha svatého svého neodjímej ode mne.
12 Rends-moi la joie de ton salut, et soutiens-moi par un esprit de bonne volonté.
Navrať mi radost spasení svého, a duchem dobrovolným utvrď mne.
13 J’enseignerai tes voies à ceux qui les transgressent, et les pécheurs reviendront à toi.
I budu vyučovati přestupníky cestám tvým, aby hříšníci k tobě se obraceli.
14 O Dieu, Dieu de mon salut, délivre-moi du sang versé, et ma langue célébrera ta justice.
Vytrhni mne z pomsty pro vylití krve, ó Bože, Bože spasiteli můj, a budeť s veselím prozpěvovati jazyk můj o spravedlnosti tvé.
15 Seigneur, ouvre mes lèvres, et ma bouche publiera ta louange.
Pane, rty mé otevři, i budou ústa má zvěstovati chválu tvou.
16 Car tu ne désires pas de sacrifices, — je t’en offrirais, — tu ne prends pas plaisir aux holocaustes.
Nebo neoblíbil bys oběti, bychť ji i dal, aniž bys zápalu přijal.
17 Les sacrifices de Dieu, c’est un esprit brisé; ô Dieu, tu ne dédaignes pas un cœur brisé et contrit.
Oběti Boží duch skroušený; srdcem skroušeným a potřebným, Bože, nezhrzíš.
18 Dans ta bonté, répands tes bienfaits sur Sion, bâtis les murs de Jérusalem!
Dobrotivě nakládej z milosti své s Sionem, vzdělej zdi Jeruzalémské.
19 Alors tu agréeras les sacrifices de justice, l’holocauste et le don parfait; alors on offrira des taureaux sur ton autel.
A tehdáž sobě zalíbíš oběti spravedlnosti, zápaly a pálení celých obětí, tehdážť voly na oltáři tvém obětovati budou.
