Psaumes 50
1 Psaume d’Asaph. Dieu, Elohim, Yahweh parle et convoque la terre, du lever du soleil à son couchant.
Žalm Azafovi. Bůh silný, Bůh Hospodin mluvil, a přivolal zemi od východu slunce i od západu jeho.
2 De Sion, beauté parfaite, Dieu resplendit.
Z Siona v dokonalé kráse Bůh zastkvěl se.
3 Il vient, notre Dieu, et il ne se taira point; devant lui est un feu dévorant, autour de lui se déchaîne la tempête.
Béřeť se Bůh náš, a nebude mlčeti; oheň před ním vše zžírati bude, a vůkol něho vichřice náramná.
4 Il appelle les cieux en haut, et la terre, pour juger son peuple:
Zavolal nebes s hůry i země, aby soudil lid svůj, řka:
5 « Rassemblez-moi mes fidèles, qui ont fait alliance avec moi sur le sacrifice. »
Shromažďte mi svaté mé, kteříž smlouvu se mnou učinili při obětech.
6 Et les cieux proclament sa justice, car c’est Dieu qui va juger. — Séla.
I budou vypravovati nebesa spravedlnost jeho; nebo sám Bůh soudce jest. (Sélah)
7 « Ecoute, mon peuple, et je parlerai; Israël, et je te reprendrai: je suis Elohim, ton Dieu.
Slyš, lide můj, a buduť mluviti, Izraeli, a buduť tebou osvědčovati. Já zajisté Bůh, Bůh tvůj jsem.
8 Ce n’est pas pour tes sacrifices que je te blâme; tes holocaustes sont constamment devant moi.
Nechci tě obviňovati z příčiny obětí tvých, ani zápalů tvých, že by vždycky přede mnou nebyli.
9 je ne prendrai pas un taureau dans ta maison, ni des boucs dans tes bergeries.
Nevezmuť z domu tvého volka, ani z chlévů tvých kozlů.
10 Car à moi sont tous les animaux des forêts, toutes les bêtes des montagnes par milliers;
Nebo má jest všecka zvěř lesní, i hovada na tisíci horách.
11 je connais tous les oiseaux des montagnes, et ce qui se meut dans les champs est sous ma main.
Já znám všecko ptactvo po horách, a zvěř polní před sebou mám.
12 Si j’avais faim, je ne te le dirai pas, car le monde est à moi, et tout ce qu’il renferme.
Zlačním-li, nic tobě o to nedím; nebo můj jest okršlek zemský i plnost jeho.
13 Est-ce que je mange la chair des taureaux? Est-ce que je bois le sang des boucs?
Zdaliž jídám maso z volů, a pijím krev kozlovou?
14 Offre en sacrifice à Dieu l’action de grâces, et acquitte tes vœux envers le Très-Haut.
Obětuj Bohu obět chvály, a plň Nejvyššímu své sliby;
15 Et invoque-moi au jour de la détresse: je te délivrerai, et tu me glorifieras. »
A vzývej mne v den ssoužení, vytrhnu tě, a ty mne budeš slaviti.
16 Mais au méchant Dieu dit: « Quoi donc! tu énumères mes préceptes, et tu as mon alliance à la bouche,
Sic jinak bezbožníku praví Bůh: Což tobě do toho, že ty vypravuješ ustanovení má, a béřeš smlouvu mou v ústa svá,
17 toi qui détestes la discipline, et qui jettes mes paroles derrière toi!
Poněvadž jsi vzal v nenávist kázeň, a zavrhl jsi za sebe slova má.
18 Si tu vois un voleur, tu te plais avec lui, et tu fais cause commune avec les adultères.
Vidíš-li zloděje, hned s ním běžíš, a s cizoložníky díl svůj máš.
19 Tu abandonnes ta bouche au mal, et ta langue ourdit la fraude.
Ústa svá pouštíš ke zlému, a jazyk tvůj skládá lest.
20 Tu t’assieds, et tu parles contre ton frère, tu diffames le fils de ta mère.
Usazuješ se, a mluvíš proti bratru svému, a na syna matky své lehkost uvodíš.
21 Voilà ce que tu as fait, et je me suis tu. Tu t’es imaginé que j’étais pareil à toi; mais je vais te reprendre et tout mettre sous tes yeux. »
To jsi činil, a já mlčel jsem. Měl-liž jsi ty se domnívati, že já tobě podobný budu? Nýbrž trestati tě budu, a představímť to před oči tvé.
22 Prenez-y donc garde, vous qui oubliez Dieu, de peur que je ne déchire, sans que personne délivre.
Srozumějtež tomu již aspoň vy, kteříž se zapomínáte na Boha, abych snad nepochytil, a nebyl by, kdo by vytrhl.
23 Celui qui offre en sacrifice l’action de grâces m’honore, et à celui qui dispose sa voie je ferai voir le salut de Dieu.
Kdož obětuje obět chvály, tenť mne uctí, a tomu, kdož napravuje cestu svou, ukáži spasení Boží.
