Psaumes 17
1 Prière de David. Yahweh, entends la justice, écoute mon cri; prête l’oreille à ma prière, qui n’est pas proférée par des lèvres trompeuses.
Modlitba Davidova. Vyslyš, Hospodine, spravedlnost, a pozoruj volání mého; nakloň uší k modlitbě mé, kteráž jest beze vší rtů ošemetnosti.
2 Que mon jugement sorte de ta face, que tes yeux regardent l’équité!
Od tváři tvé vyjdiž soud můj, oči tvé nechať patří na upřímnost.
3 Tu as éprouvé mon cœur, tu l’as visité la nuit, tu m’as mis dans le creuset: tu ne trouves rien. Avec ma pensée ma bouche n’est pas en désaccord.
Zkusils srdce mého, navštívils je v noci; ohněm jsi mne zpruboval, aniž jsi co shledal; to, což myslím, nepředstihá úst mých.
4 Quant aux actions de l’homme, fidèle à la parole de tes lèvres, j’ai pris garde aux voies des violents.
Z strany pak skutků lidských, já podlé slova rtů tvých vystříhal jsem se stezky zhoubce.
5 Mes pas se sont attachés à tes sentiers, et mes pieds n’ont pas chancelé.
Zdržuj kroky mé na cestách svých, aby se neuchylovaly nohy mé.
6 Je t’invoque, car tu m’exauces, ô Dieu; incline vers moi ton oreille, écoute ma prière.
Já volám k tobě, nebo vyslýcháš mne, ó Bože silný; nakloň ke mně ucha svého, a slyš řeč mou.
7 Signale ta bonté, toi qui sauves ceux qui se réfugient dans ta droite contre leurs adversaires.
Prokaž milosrdenství svá, naději majících ochránce před těmi, kteříž povstávají proti pravici tvé.
8 Garde-moi comme la prunelle de l’œil; à l’ombre de tes ailes mets-moi à couvert;
Ostříhej mne jako zřítelnice oka, v stínu křídel svých skrej mne,
9 des impies qui me persécutent, des ennemis mortels qui m’entourent.
Od tváři bezbožných těch, kteříž mne hubí, od nepřátel mých úhlavních obkličujících mne,
10 Ils ferment leurs entrailles à la pitié, ils ont à la bouche des paroles hautaines.
Kteříž tukem svým zarostli, mluví pyšně ústy svými.
11 Ils sont sur nos pas, ils nous entourent, ils nous épient pour nous renverser par terre.
Jižť i kroky naše předstihají, oči své obrácené mají, aby nás porazili na zem.
12 Ils ressemblent au lion avide de dévorer, au lionceau campé dans son fourré.
Každý z nich podoben jest lvu žádostivému loupeže, a lvíčeti sedícímu v skrýši.
13 Lève-toi, Yahweh, marche à sa rencontre, terrasse-le, délivre mon âme du méchant par ton glaive,
Povstaniž, Hospodine, předejdi tváři jeho, sehni jej, a vytrhni duši mou od bezbožníka mečem svým,
14 des hommes par ta main, de ces hommes du siècle dont la part est dans la vie présente, dont tu remplis le ventre de tes trésors, qui sont rassasiés de fils, et laissent leur superflu à leurs petits-fils.
Rukou svou od lidí, ó Hospodine, od lidí světských, jichžto oddíl jest v tomto životě, a jejichž břicho ty z špižírny své naplňuješ. Èímž i synové jejich nasyceni bývají, a ostatků zanechávají maličkým svým.
15 Pour moi, dans mon innocence je contemplerai ta face; à mon réveil, je me rassasierai de ton image.
Já pak v spravedlnosti spatřovati budu tvář tvou; nasycen budu obrazem tvým, když procítím.
