< Luc 1 >
1 Après que plusieurs ont entrepris de composer une relation des choses dont on a parmi nous pleine conviction,
Poněvadž mnozí usilovali sepsati pořádně vypravování těch věcí, kteréž u nás jisté jsou,
2 conformément à ce que nous ont transmis ceux qui ont été dès le commencement, témoins oculaires et ministres de la parole;
Jakž nám vydali ti, kteříž od počátku sami viděli, a služebníci toho Slova byli:
3 j’ai résolu moi aussi, après m’être appliqué à connaître exactement toutes choses depuis l’origine, de t’en écrire le récit suivi, excellent Théophile,
Vidělo se i mně, kterýž jsem toho všeho pravé povědomosti z gruntu bedlivě došel, tobě o tom pořádně vypsati, výborný Teofile,
4 afin que tu reconnaisses la certitude des enseignements que tu as reçus.
Abys zvěděl jistotu těch věcí, jimž jsi vyučován.
5 Aux jours d’Hérode, roi de Judée, il y avait un prêtre, nommé Zacharie, de la classe d’Abia; et sa femme, qui était une des filles d’Aaron, s’appelait Elisabeth.
Byl za dnů Heródesa krále Judského kněz nějaký, jménem Zachariáš, z třídy Abiášovy, a manželka jeho ze dcer Aronových, a jméno její Alžběta.
6 Tous deux étaient justes devant Dieu, marchant dans tous les commandements et ordonnances du Seigneur, d’une manière irréprochable.
Byli pak oba spravedliví před oblíčejem Božím, chodíce ve všech přikázaních a spravedlnostech Páně bez ouhony.
7 Ils n’avaient pas d’enfants, parce qu’Elisabeth était stérile, et ils étaient l’un et l’autre avancés en âge.
A neměli plodu, proto že Alžběta byla neplodná, a oba se byli zstarali ve dnech svých.
8 Or, pendant que Zacharie s’acquittait devant Dieu des fonctions sacerdotales, dans l’ordre de sa classe,
I stalo se, když on úřad kněžský konal v pořádku třídy své před Bohem,
9 il fut désigné par le sort, selon la coutume observée par les prêtres, pour entrer dans le sanctuaire du Seigneur et y offrir l’encens.
Že vedlé obyčeje úřadu kněžského los naň přišel, aby položil zápal, vejda do chrámu Páně.
10 Et toute la multitude du peuple était dehors en prière à l’heure de l’encens.
A všecko množství lidu bylo vně, modlíce se v hodinu zápalu.
11 Mais un ange du Seigneur lui apparut, debout à droite de l’autel de l’encens.
Tedy ukázal se jemu anděl Páně, stoje na pravé straně oltáře zápalu.
12 Zacharie, en le voyant, fut troublé, et la crainte le saisit.
A uzřev jej Zachariáš, zstrašil se, a bázeň připadla na něj.
13 Mais l’ange lui dit: « Ne crains pas, Zacharie, car ta prière a été exaucée; ta femme Elisabeth te donnera un fils que tu appelleras Jean.
I řekl jemu anděl: Neboj se, Zachariáši, neboť jest uslyšána modlitba tvá, a Alžběta manželka tvá porodí tobě syna, a nazůveš jméno jeho Jan.
14 Il sera pour toi un sujet de joie et d’allégresse, et beaucoup se réjouiront de sa naissance;
Z čehož budeš míti radost a veselé, a mnozí se z jeho narození budou radovati.
15 car il sera grand devant le Seigneur. Il ne boira ni vin, ni rien qui enivre, car il sera rempli de l’Esprit-Saint dès le sein de sa mère.
Bude zajisté veliký před oblíčejem Páně, a vína i nápoje opojného nebude píti, a Duchem svatým bude naplněn hned od života matky své.
16 Il convertira beaucoup d’enfants d’Israël au Seigneur leur Dieu;
A mnohé z synů Izraelských obrátí ku Pánu Bohu jejich.
17 et lui-même marchera devant lui, dans l’esprit et la puissance d’Élie, pour ramener les cœurs des pères vers les enfants, et les indociles à la sagesse des justes, afin de préparer au Seigneur un peuple parfait. »
Neboť on předejde před oblíčejem jeho v duchu a v moci Eliášově, aby obrátil srdce otců k synům, a nevěřící k opatrnosti spravedlivých, aby postavil Pánu lid hotový.
18 Zacharie dit à l’ange: « A quoi reconnaîtrai-je que cela sera? Car je suis vieux, et ma femme est avancée en âge. »
I řekl Zachariáš andělu: Po čemž to poznám? Nebo já starý jsem, a manželka má zstarala se ve dnech svých.
19 L’ange lui répondit: « Je suis Gabriel, qui me tiens devant Dieu; j’ai été envoyé pour te parler et t’annoncer cette heureuse nouvelle.
I odpověděv anděl, řekl jemu: Jáť jsem Gabriel, kterýž stojím před oblíčejem Božím, a poslán jsem, abych mluvil s tebou, a tyto věci veselé tobě zvěstoval.
20 Et voici que tu seras muet et ne pourras parler jusqu’au jour où ces choses arriveront, parce que tu n’as pas cru à mes paroles, qui s’accompliront en leur temps. »
A aj, budeš němý, a nebudeš moci mluviti až do dne, v kterémž se tyto věci stanou, proto že jsi neuvěřil řečem mým, kteréž se naplní časem svým.
21 Cependant le peuple attendait Zacharie, et il s’étonnait qu’il demeurât si longtemps dans le sanctuaire.
Lid pak očekával Zachariáše, a divili se, že on tak prodléval v chrámě.
22 Mais étant sorti, il ne pouvait leur parler, et ils comprirent qu’il avait eu une vision dans le sanctuaire, ce qu’il leur faisait entendre par signes; et il resta muet.
Vyšed pak, nemohl mluviti k nim. I srozuměli, že vidění viděl v chrámě. Nebo on návěští jim dával, a zůstal němý.
23 Quand les jours de son ministère furent accomplis, il s’en alla en sa maison.
I stalo se, když se vyplnili dnové konání úřadu jeho, odšel do domu svého.
24 Quelque temps après, Elisabeth, sa femme, conçut, et elle se tint cachée pendant cinq mois, disant:
A po těch dnech počala Alžběta manželka jeho, a tajila se za pět měsíců, řkuci:
25 « C’est une grâce que le Seigneur m’a faite, au jour où il m’a regardée pour ôter mon opprobre parmi les hommes. »
Že tak mi učinil Pán ve dnech, v nichž vzezřel, aby odjal mé pohanění mezi lidmi.
26 Au sixième mois, l’ange Gabriel fut envoyé de Dieu dans une ville de Galilée appelée Nazareth,
V měsíci pak šestém poslán jest anděl Gabriel od Boha do města Galilejského, kterémuž jméno Nazarét,
27 auprès d’une vierge qui était fiancée à un homme de la maison de David, nommé Joseph, et le nom de la vierge était Marie.
Ku panně zasnoubené muži, kterémuž jméno bylo Jozef, z domu Davidova, a jméno panny Maria.
28 L’ange étant entré où elle était, lui dit: « Je te salue, pleine de grâce; le Seigneur est avec toi, tu es bénie entre les femmes. »
I všed k ní anděl, dí: Zdráva buď milostí obdařená, Pán s tebou, požehnaná ty mezi ženami.
29 Marie l’ayant aperçu, fut troublée de ses paroles, et elle se demandait ce que pouvait signifier cette salutation.
Ona pak uzřevši ho, zarmoutila se nad řečí jeho, a myslila, jaké by to bylo pozdravení.
30 L’ange lui dit: « Ne crains pas, Marie, car tu as trouvé grâce devant Dieu.
I řekl jí anděl: Neboj se, Maria, nebo jsi nalezla milost u Boha.
31 Voici que tu concevras en ton sein, et tu enfanteras un fils, et tu lui donneras le nom de Jésus.
A počneš v životě, a porodíš syna, a nazůveš jméno jeho Ježíš.
32 Il sera grand, on l’appellera le Fils du Très-Haut; le Seigneur Dieu lui donnera le trône de David son père;
Tenť bude veliký, a Syn Nejvyššího slouti bude, a dáť jemu Pán Bůh stolici Davida otce jeho.
33 il régnera éternellement sur la maison de Jacob, et son règne n’aura pas de fin. » (aiōn )
A kralovati bude v domě Jákobově na věky, a království jeho nebude konce. (aiōn )
34 Marie dit à l’ange: « Comment cela se fera-t-il, puisque je ne connais pas d’homme? »
I řekla Maria andělu: Kterak se to stane, poněvadž já muže nepoznávám?
35 L’ange lui répondit: « L’Esprit-Saint viendra sur toi, et la vertu du Très-Haut te couvrira de son ombre. C’est pourquoi l’être saint qui naîtra de toi sera appelé Fils de Dieu.
A odpověděv anděl, řekl jí: Duch svatý sstoupí v tě, a moc Nejvyššího zastíní tobě; a protož i to, což se z tebe svatého narodí, slouti bude Syn Boží.
36 Déjà Elisabeth, ta parente, a conçu elle aussi, un fils dans sa vieillesse, et c’est actuellement son sixième mois, à elle que l’on appelle stérile:
A aj, Alžběta, přítelkyně tvá, i ona počala syna v starosti své, a tento jest jí šestý měsíc, kteráž sloula neplodná.
37 car rien ne sera impossible à Dieu. »
Neboť nebude nemožné u Boha žádné slovo.
38 Marie dit alors: « Voici la servante du Seigneur, qu’il me soit fait selon ta parole. » Et l’ange la quitta.
I řekla Maria: Aj, děvka Páně, staniž mi se podlé slova tvého. I odšel od ní anděl.
39 En ces jours-là, Marie se levant, s’en alla en hâte au pays des montagnes, en une ville de Juda.
Tedy povstavši Maria v těch dnech, odešla na hory s chvátáním do města Judova.
40 Et elle entra dans la maison de Zacharie, et salua Élisabeth.
I vešla do domu Zachariášova, a pozdravila Alžběty.
41 Or, dès qu’Élisabeth eut entendu la salutation de Marie, l’enfant tressaillit dans son sein, et elle fut remplie du Saint-Esprit.
I stalo se, jakž uslyšela Alžběta pozdravení Marie, zplésalo nemluvňátko v životě jejím, a naplněna jest Duchem svatým Alžběta.
42 Et élevant la voix, elle s’écria: « Tu es bénie entre les femmes, et le fruit de tes entrailles est béni.
I zvolala hlasem velikým a řekla: Požehnaná ty mezi ženami, a požehnaný plod života tvého.
43 Et d’où m’est-il donné que la mère de mon Seigneur vienne à moi?
A odkud mi to, aby přišla matka Pána mého ke mně?
44 Car ta voix, lorsque tu m’as saluée, n’a pas plus tôt frappé mes oreilles, que mon enfant a tressailli de joie dans mon sein.
Nebo aj, jakž se stal hlas pozdravení tvého v uších mých, zplésalo radostně nemluvňátko v životě mém.
45 Heureuse celle qui a cru! car elles seront accomplies les choses qui lui ont été dites de la part du Seigneur! »
A blahoslavená, kteráž uvěřila, neboť dokonány budou ty věci, kteréž jsou povědíny jí ode Pána.
46 Et Marie dit: « Mon âme glorifie le Seigneur.
Tedy řekla Maria: Velebí duše má Hospodina,
47 Et mon esprit tressaille de joie en Dieu, mon Sauveur,
A veselí se duch můj v Bohu, spasiteli svém,
48 Parce qu’il a jeté les yeux sur la bassesse de sa servante. Voici, en effet, que désormais toutes les générations m’appelleront bienheureuse,
Že vzezřel na ponížení děvky své; neb aj, od této chvíle blahoslaviti mne budou všickni národové.
49 Parce qu’il a fait en moi de grandes choses, Celui qui est puissant, Et dont le nom est saint,
Neboť mi učinil veliké věci ten, kterýž mocný jest, a svaté jméno jeho,
50 Et dont la miséricorde s’étend d’âge en âge, Sur ceux qui le craignent.
A jehož milosrdenství od pokolení až do pokolení bojícím se jeho.
51 Il a déployé la force de son bras; Il a dissipé ceux qui s’enorgueillissaient dans les pensées de leur cœur;
Dokázal moci ramenem svým, rozptýlil pyšné myšlením srdce jejich.
52 Il a renversé de leur trône les potentats, Et il a élevé les petits;
Sházel mocné s stolic, a povýšil ponížených.
53 Il a comblé de biens les affamés, Et les riches, il les a renvoyés les mains vides.
Lačné nakrmil dobrými věcmi, a bohaté pustil prázdné.
54 Il a pris soin d’Israël son serviteur, Se ressouvenant de sa miséricorde,
Přijal Izraele, služebníka svého, byv pamětliv na milosrdenství,
55 (Ainsi qu’il l’avait promis à nos pères) Envers Abraham et sa race, pour toujours. » (aiōn )
Jakož mluvil otcům našim, Abrahamovi a semeni jeho na věky. (aiōn )
56 Marie demeura avec Elisabeth environ trois mois, et s’en retourna chez elle.
I zůstala Maria s ní asi za tři měsíce, a navrátila se do domu svého.
57 Cependant, le temps s’accomplit où Elisabeth devait enfanter, et elle mit au monde un fils.
Alžbětě pak naplnil se čas, aby porodila, i porodila syna.
58 Ses voisins et ses parents, ayant appris que le Seigneur avait signalé en elle sa miséricorde, se réjouissaient avec elle.
A uslyšeli sousedé a přátelé její, že Hospodin veliké učinil s ní milosrdenství své, i radovali se spolu s ní.
59 Le huitième jour, ils vinrent pour circoncire l’enfant, et ils le nommaient Zacharie d’après le nom de son père.
Stalo se pak v den osmý, přišli obřezovati dítěte, a nazývali jej jménem otce jeho Zachariášem.
60 Mais sa mère, prenant la parole: « Non, dit-elle, mais il s’appellera Jean. »
Ale odpověděvši matka jeho, řekla: Nikoli, ale slouti bude Jan.
61 Ils lui dirent: « Il n’y a personne dans votre famille qui soit appelé de ce nom. »
I řekli jí: Však žádného není v rodu tvém, kterýž by sloul jménem tím.
62 Et ils demandaient par signe à son père comment il voulait qu’on le nommât.
I dávali návěští otci jeho, jak by ho chtěl nazývati.
63 S’étant fait apporter une tablette, il écrivit: « Jean est son nom »; et tous furent dans l’étonnement.
A on požádav deštičky, napsal, řka: Jan jest jméno jeho. I divili se všickni.
64 Au même instant sa bouche s’ouvrit, sa langue se délia; et il parlait, bénissant Dieu.
A hned otevřela se ústa jeho a jazyk jeho, i mluvil, velebě Boha.
65 La crainte s’empara de tous les habitants d’alentour, et partout dans les montagnes de la Judée, on racontait toutes ces merveilles.
Tedy přišla bázeň na všecky sousedy jejich, a po všech horách Judských rozhlásána jsou všecka ta slova.
66 Tous ceux qui en entendirent parler les recueillirent dans leur cœur, et ils disaient: « Que sera donc cet enfant? Car la main du Seigneur était avec lui. »
A všickni, kteříž o tom slyšeli, skládali to v srdci svém, řkouce: I jaké dítě toto bude? A ruka Páně byla s ním.
67 Et Zacharie, son père, fut rempli de l’Esprit-Saint, et il prophétisa, en disant:
Zachariáš pak otec jeho naplněn jest Duchem svatým, a prorokoval, řka:
68 « Béni soit le Seigneur, le Dieu d’Israël, Parce qu’il a visité et racheté son peuple.
Požehnaný Pán Bůh Izraelský, že navštívil a učinil vykoupení lidu svému.
69 Et qu’il a suscité une Force pour nous sauver, Dans la maison de David, son serviteur,
A vyzdvihl nám roh spasení v domě Davida, služebníka svého,
70 (Ainsi qu’il l’a promis par la bouche de ses saints, De ses prophètes, dès les temps anciens). (aiōn )
Jakož mluvil skrze ústa proroků svých svatých, kteříž byli od věků, (aiōn )
71 Pour nous sauver de nos ennemis Et du pouvoir de tous ceux qui nous haïssent.
O vysvobození z nepřátel našich, a z ruky všech, kteříž nás nenáviděli,
72 Afin d’exercer sa miséricorde envers nos pères. Et de se souvenir de son pacte saint;
Aby učinil milosrdenství s otci našimi, a rozpomenul se na smlouvu svou svatou,
73 Selon le serment qu’il fit à Abraham, notre père,
Na přísahu, kterouž přisáhl Abrahamovi, otci našemu, žeť nám to dá,
74 De nous accorder que, sans crainte, Affranchis du pouvoir de nos ennemis,
Abychom bez strachu, z ruky nepřátel svých jsouce vysvobozeni, sloužili jemu,
75 Nous le servions, avec une sainteté et une justice Dignes de ses regards, tous les jours de notre vie.
V svatosti a v spravedlnosti před oblíčejem jeho, po všecky dny života svého.
76 Quant à toi, petit enfant, tu seras appelé prophète du Très-Haut, Car tu marcheras devant la face du Seigneur, Pour lui préparer les voies;
Ty pak, dítě, prorokem Nejvyššího slouti budeš, nebo předejdeš před tváří Páně připravovati cesty jeho,
77 Pour apprendre à son peuple à reconnaître le salut Dans la rémission de leurs péchés:
Aby dáno bylo umění spasitelné lidu jeho na odpuštění hříchů jejich,
78 Par l’effet de la tendre miséricorde de notre Dieu, Grâce à laquelle nous a visités, d’en haut, le Soleil levant,
Skrze střeva milosrdenství Boha našeho, v nichž navštívil nás, vyšed z výsosti,
79 Pour éclairer ceux qui sont assis dans les ténèbres et l’ombre de la mort, Pour diriger nos pas dans la voie de la paix. »
Aby se ukázal sedícím v temnostech a v stínu smrti, k spravení noh našich na cestu pokoje.
80 Or l’enfant croissait et se fortifiait en esprit, et il demeura dans le désert jusqu’au jour de sa manifestation devant Israël.
Dítě pak rostlo, a posilovalo se v duchu, a bylo na poušti až do dne zjevení svého lidu Izraelskému.