Josué 5

1 Lorsque tous les rois des Amorrhéens d’au delà du Jourdain, à l’occident, et tous les rois des Chananéens près de la mer, apprirent que Yahweh avait mis à sec les eaux du Jourdain devant les enfants d’Israël, jusqu’à ce que nous eussions passé, leur cœur se fondit et ils perdirent tout courage devant les enfants d’Israël.

Stalo se pak, když uslyšeli všickni králové Amorejští, kteříž bydlili za Jordánem k západu, a všickni králové Kananejští, kteříž bydlili při moři, že vysušil Hospodin vody Jordánské před syny Izraelskými, dokudž ho nepřešli: zemdlelo srdce jejich, aniž zůstalo více v nich duše před tváří synů Izraelských.

2 Dans ce temps-là, Yahweh dit à Josué: « Fais-toi des couteaux de pierre et circoncis de nouveau les enfants d’Israël, une seconde fois. »

Toho času řekl Hospodin k Jozue: Udělej sobě nože ostré, a obřež opět syny Izraelské po druhé.

3 Josué se fit des couteaux de pierre, et il circoncit les enfants d’Israël sur la colline d’Araloth.

I udělal sobě Jozue nože ostré, a obřezal syny Izraelské na pahrbku Aralot.

4 Voici la raison pour laquelle Josué les circoncit. Tout le peuple sorti d’Égypte, les mâles, tous les hommes de guerre, étaient morts dans le désert, pendant la route, après leur sortie d’Égypte.

Tato pak jest příčina, pro kterouž je obřezal Jozue, že všecken lid, kterýž byl vyšel z Egypta, pohlaví mužského, všickni muži bojovní zemřeli byli na poušti na cestě po vyjití z Egypta.

5 Car tout le peuple qui sortit était circoncis; mais tout le peuple né dans le désert, pendant la route, après la sortie d’Égypte, n’avait pas été circoncis.

Nebo obřezán byl všecken lid, kterýž byl vyšel, ale žádného z toho lidu, kterýž se zrodil na poušti, na cestě po vyjití z Egypta, neobřezali.

6 Car les enfants d’Israël marchèrent pendant quarante ans dans le désert jusqu’à ce qu’eût péri toute la nation, savoir les hommes de guerre qui étaient sortis d’Égypte et n’avaient pas écouté la voix de Yahweh, et auxquels Yahweh avait juré de ne pas leur laisser voir le pays qu’il avait promis avec serment à leurs pères de nous donner, pays où coulent le lait et le miel.

(Nebo čtyřidceti let chodili synové Izraelští po poušti, dokudž nezahynul všecken národ mužů bojovných, kteříž byli vyšli z Egypta, ješto neposlouchali hlasu Hospodinova, jimžto zapřisáhl Hospodin, že neukáže jim země, kterouž s přísahou zaslíbil dáti otcům jejich, že ji nám dá, zemi oplývající mlékem a strdí.)

7 Il établit leurs enfants à leur place, et ce sont eux que Josué circoncit, car ils étaient incirconcis parce qu’on ne les avait pas circoncis pendant la route.

Ale syny jejich, kteréž postavil na místo jejich, ty obřezal Jozue, že byli neobřezaní; nebo žádný jich neobřezoval na cestě.

8 Lorsqu’on eut achevé de circoncire toute la nation, ils restèrent à leur place dans le camp, jusqu’à leur guérison.

Když pak byl všecken lid obřezán, zůstali na místě svém v ležení, dokudž se nezhojili.

9 Et Yahweh dit à Josué: « Aujourd’hui j’ai roulé de dessus vous l’opprobre de l’Égypte. » Et ce lieu reçut le nom de Galgala jusqu’à ce jour.

I řekl Hospodin k Jozue: Dnes jsem odjal pohanění Egyptské od vás. A nazval jméno místa toho Galgal až do tohoto dne.

10 Les enfants d’Israël campèrent à Galgala, et ils firent la Pâque le quatorzième jour du mois, sur le soir, dans les plaines de Jéricho.

Když pak ležení měli synové Izraelští v Galgala, slavili velikunoc čtrnáctého dne toho měsíce u večer, na rovinách Jericha.

11 Ils mangèrent dès le lendemain de la Pâque, du produit du pays des pains sans levain et du grain rôti, ce jour-là même.

I jedli z úrod té země na zejtří po velikonoci chleby nekvašené, a pražmu téhož dne.

12 Et la manne cessa le lendemain de la Pâque, lorsqu’ils mangèrent du produit du pays; les enfants d’Israël n’eurent plus de manne, et ils mangèrent cette année-là des productions du pays de Canaan.

I přestala manna na zejtří, když jedli z obilé té země, a již více neměli synové Izraelští manny, ale jedli z úrod země Kananejské toho roku.

13 Comme Josué était près de Jéricho, il leva les yeux et regarda, et voici qu’un homme se tenait debout devant lui, son épée nue à la main. Josué alla vers lui et lui dit: « Es-tu pour nous, ou pour nos ennemis? »

Stalo se pak, když byl Jozue na poli Jericha, že pozdvihl očí svých a viděl, an muž stojí naproti němu, maje v ruce meč dobytý. I šel Jozue k němu, a řekl jemu: Jsi-li náš, čili nepřátel našich?

14 Il répondit: « Non, mais c’est comme chef de l’armée de Yahweh que je viens maintenant. » Josué tomba le visage contre terre, se prosterna et lui dit: « Qu’est-ce que mon seigneur dit à son serviteur? »

I odpověděl: Nikoli, ale já jsem kníže vojska Hospodinova, a nyní jsem přišel. I padl Jozue tváří svou na zem, a pokloniv se, řekl jemu: Co pán můj chce mluviti služebníku svému?

15 Et le chef de l’armée de Yahweh dit à Josué: « Ôte ta chaussure de tes pieds, car le lieu sur lequel tu te tiens est saint. » Et Josué fit ainsi.

Tedy odpověděl kníže vojska Hospodinova k Jozue: Szuj obuv svou s noh svých, nebo místo, na němž stojíš, svaté jest. I učinil tak Jozue.