Job 37
1 A ce spectacle, mon cœur est tout tremblant, il bondit hors de sa place.
Takéť se i nad tím děsí srdce mé, až se pohybuje z místa svého.
2 Ecoutez, écoutez le fracas de sa voix, le grondement qui sort de sa bouche!
Poslouchejte pilně hřmotného hlasu jeho, a zvuku z úst jeho pocházejícího.
3 Il lui donne libre carrière sous l’immensité des cieux, et son éclair brille jusqu’aux extrémités de la terre.
Pode všecka nebesa jej rozprostírá, a světlo své k krajům země.
4 Puis éclate un rugissement, il tonne de sa voix majestueuse; il ne retient plus les éclairs, quand on entend sa voix;
Za nímž zvučí hlukem, a hřímá hlasem důstojnosti své, aniž mešká s jinými věcmi, když se slýchá hlas jeho.
5 Dieu tonne de sa voix, d’une manière merveilleuse. Il fait de grandes choses que nous ne comprenons pas.
Bůh silný hřímá hlasem svým předivně, činí veliké věci, a však nemůžeme rozuměti, jak.
6 Il dit à la neige: « Tombe sur la terre; » il commande aux ondées et aux pluies torrentielles.
Sněhu zajisté říká: Buď na zemi, tolikéž pršce dešťové, ano i přívalu násilnému.
7 Il met un sceau sur la main de tous les hommes, afin que tout mortel reconnaisse son Créateur.
Zavírá ruku všelikého člověka, aby žádný z lidí nemohl konati díla svého.
8 Alors l’animal sauvage rentre dans son repaire, et demeure dans sa tanière.
Tehdáž i zvěř vchází do skrýše, a v peleších svých obývá.
9 L’ouragan sort de ses retraites cachées, l’aquilon amène les frimas.
Z skrýše vychází vichřice, a od půlnoční strany zima.
10 Au souffle de Dieu se forme la glace, et la masse des eaux est emprisonnée.
Dchnutím Bůh silný dává mráz, až se široké vody zavírají.
11 Il charge de vapeurs les nuages, il disperse ses nuées lumineuses.
Také i při svlažování země pohybuje oblakem, a rozhání mračno světlem svým.
12 On les voit, selon ses décrets, errer en tous sens, pour exécuter tout ce qu’il leur commande, sur la face de la terre habitée.
A tentýž sem i tam obrací se moudrostí jeho, aby činil, což by mu koli přikázal na tváři okršlku zemského.
13 C’est tantôt pour le châtiment de sa terre, et tantôt en signe de faveur qu’il les envoie.
Buď k trestání, neb pro zemi svou, buď k prokazování dobrotivosti, spraví to, že se postaví.
14 Job, sois attentif à ces choses; arrête-toi, et considère les merveilles de Dieu.
Pozorujž toho, Jobe, zastav se a podívej se divům Boha silného.
15 Sais-tu comment il les opère, et fait briller l’éclair dans la nue?
Víš-li, kdy Bůh ukládá co o těch věcech, aneb kdy chce osvěcovati světlem oblaky své?
16 Comprends-tu le balancement des nuages, les merveilles de celui dont la science est parfaite,
Znáš-li, jak se vznášejí oblakové, a jiné divy dokonalého v uměních?
17 toi dont les vêtements sont chauds, quand la terre se repose au souffle du midi?
A že tě roucho tvé zahřívati bude, když Bůh zemi pokojnou činí větry poledními?
18 Peux-tu, comme lui, étendre les nuées, et les rendre solides comme un miroir d’airain?
Roztahoval-li jsi s ním nebesa trvánlivá, k zrcadlu slitému podobná?
19 Fais-nous connaître ce que nous devons lui dire: nous ne saurions lui parler, ignorants que nous sommes.
Poukaž nám, co bychom řekli jemu; nebo nemůžeme ani řeči zpořádati pro temnost.
20 Ah! qu’on ne lui rapporte pas mes discours! Un homme a-t-il jamais dit qu’il désirait sa perte?
Zdaž jemu kdo oznámí, co bych já mluvil? Pakli by kdo za mne mluvil, jistě že by byl sehlcen.
21 On ne peut voir maintenant la lumière du soleil, qui luit derrière les nuages; qu’un vent passe, il les dissipe.
Ano nyní nemohou patřiti lidé na světlo, když jest jasné na oblacích, když je vítr prochází a vyčišťuje,
22 L’or vient du septentrion; mais Dieu, que sa majesté est redoutable!
Od půlnoční strany s jasnem jako zlato přicházeje, ale v Bohu hroznější jest sláva.
23 Le Tout-Puissant, nous ne pouvons l’atteindre: il est grand en force, et en droit, et en justice, il ne répond à personne!
Všemohoucí, jehož vystihnouti nemůžeme, ač jest veliký v moci, však soudem a přísnou spravedlností netrápí.
24 Que les hommes donc le révèrent! Il ne regarde pas ceux qui se croient sages.
Protož bojí se ho lidé; neohlédá se na žádného z těch, kdož jsou moudrého srdce.
