Job 33
1 Maintenant donc, Job, écoute mes paroles, prête l’oreille à tous mes discours.
Slyšiž tedy, prosím, Jobe, řeči mé, a všech slov mých ušima svýma pozoruj.
2 Voilà que j’ouvre la bouche, ma langue forme des mots dans mon palais,
Aj, jižť otvírám ústa svá, mluví jazyk můj v ústech mých.
3 mes paroles partiront d’un cœur droit, c’est la vérité pure qu’exprimeront mes lèvres.
Upřímost srdce mého a umění vynesou rtové moji.
4 L’esprit de Dieu m’a créé, le souffle du Tout-Puissant me donne la vie.
Duch Boha silného učinil mne, a dchnutí Všemohoucího dalo mi život.
5 Si tu le peux, réponds-moi; dispose tes arguments devant moi, tiens-toi ferme.
Můžeš-li, odpovídej mi, připrav se proti mně, a postav se.
6 Devant Dieu je suis ton égal, comme toi j’ai été formé du limon.
Aj, já podlé žádosti tvé buduť místo Boha silného; z bláta sformován jsem i já.
7 Ainsi ma crainte ne t’épouvantera pas, et le poids de ma majesté ne peut t’accabler.
Pročež strach ze mne nepředěsí tě, a ruka má nebudeť k obtížení.
8 Oui, tu as dit à mes oreilles, et j’ai bien entendu le son de tes paroles;
Řekl jsi pak přede mnou, a hlas ten řečí tvých slyšel jsem:
9 « Je suis pur, exempt de tout péché; je suis irréprochable, il n’y a pas d’iniquité en moi.
Čist jsem, bez přestoupení, nevinný jsem, a nepravosti při mně není.
10 Et Dieu invente contre moi des motifs de haine, il me traite comme son ennemi.
Aj, příčiny ku potření mne shledal Bůh, klade mne sobě za nepřítele,
11 Il a mis mes pieds dans les ceps, il surveille tous mes pas. »
Svírá poutami nohy mé, střeže všech stezek mých.
12 Je te répondrai qu’en cela tu n’as pas été juste, car Dieu est plus grand que l’homme.
Aj, tím nejsi spravedliv, odpovídám tobě, nebo větší jest Bůh nežli člověk.
13 Pourquoi disputer contre lui, parce qu’il ne rend compte de ses actes à personne?
Oč se s ním nesnadníš? Žeť všech svých věcí nezjevuje?
14 Pourtant Dieu parle tantôt d’une manière, tantôt d’une autre, et l’on n’y fait pas attention.
Ano jednou mluví Bůh silný, i dvakrát, a nešetří toho člověk.
15 Il parle par des songes, par des visions nocturnes, quand un profond sommeil pèse sur les mortels, quand ils dorment sur leur couche.
Skrze sny u vidění nočním, když připadá hluboký sen na lidi ve spaní na ložci,
16 A ce moment, il ouvre l’oreille des hommes, et y scelle ses avertissements,
Tehdáž odkrývá ucho lidem, a čemu je učí, to zpečeťuje,
17 afin de détourner l’homme de ses œuvres mauvaises, et d’écarter de lui l’orgueil,
Aby odtrhl člověka od skutku zlého, a pýchu od muže vzdálil,
18 afin de sauver son âme de la mort, sa vie des atteintes du dard.
A zachoval duši jeho od jámy, a život jeho aby netrefil na meč.
19 Par la douleur aussi l’homme est repris sur sa couche, quand une lutte continue agite ses os.
Tresce i bolestí na lůži jeho, a všecky kosti jeho násilnou nemocí,
20 Alors il prend en dégoût le pain, et il a horreur des mets exquis,
Tak že sobě život jeho oškliví pokrm, a duše jeho krmi nejlahodnější.
21 Sa chair s’évanouit aux regards, ses os qu’on ne voyait pas sont mis à nu.
Hyne tělo jeho patrně, a vyhlédají kosti jeho, jichž prvé nebylo vídati.
22 Il s’approche de la fosse, sa vie est en proie aux horreurs du trépas.
A tak bývá blízká hrobu duše jeho, a život jeho smrtelných ran.
23 Mais s’il trouve pour intercesseur, un ange entre mille, qui fasse connaître à l’homme son devoir,
Však bude-li míti anděla vykladače jednoho z tisíce, kterýž by za člověka oznámil pokání jeho:
24 Dieu a pitié de lui et dit à l’ange: « Epargne-lui de descendre dans la fosse, j’ai trouvé la rançon de sa vie. »
Tedy smiluje se nad ním, a dí: Vyprosť jej, ať nesstoupí do porušení, oblíbilť jsem mzdu vyplacení.
25 Sa chair alors a plus de fraîcheur qu’au premier âge, il revient aux jours de sa jeunesse.
I odmladne tělo jeho nad dítěcí, a navrátí se ke dnům mladosti své.
26 Il prie Dieu, et Dieu lui est propice; il contemple sa face avec allégresse, et le Très-Haut lui rend son innocence.
Kořiti se bude Bohu, a zamiluje jej, a patřiti bude na něj tváří ochotnou; nadto navrátí člověku spravedlnost jeho.
27 Il chante parmi les hommes, il dit: « J’ai péché, j’ai violé la justice, et Dieu ne m’a pas traité selon mes fautes.
Kterýž hledě na lidi, řekne: Zhřešilť jsem byl, a to, což pravého bylo, převrátil jsem, ale nebylo mi to prospěšné.
28 Il a épargné à mon âme de descendre dans la fosse, et ma vie s’épanouit à la lumière! »
Bůh však vykoupil duši mou, aby nešla do jámy, a život můj, aby světlo spatřoval.
29 Voilà, Dieu fait tout cela, deux fois, trois fois, pour l’homme,
Aj, všeckoť to dělá Bůh silný dvakrát i třikrát při člověku,
30 afin de le ramener de la mort, de l’éclairer de la lumière des vivants.
Aby odvrátil duši jeho od jámy, a aby osvícen byl světlem živých.
31 Sois attentif, Job, écoute-moi; garde le silence, que je parle.
Pozoruj, Jobe, poslouchej mne, mlč, ať já mluvím.
32 Si tu as quelque chose à dire, réponds-moi; parle, car je voudrais te trouver juste.
Jestliže máš slova, odpovídej mi, nebo bych chtěl ospravedlniti tebe.
33 Si tu n’as rien à dire, écoute-moi; fais silence, et je t’enseignerai la sagesse.
Pakli nic, ty mne poslouchej; mlč, a poučím tě moudrosti.
