Ecclésiaste 7
1 Une bonne renommée vaut mieux qu’un bon parfum, et le jour de la mort que le jour de la naissance.
Lepší jest jméno dobré nežli mast výborná, a den smrti než den narození člověka.
2 Mieux vaut aller à la maison de deuil qu’aller à la maison de festin, car dans la première apparaît la fin de tout homme, et le vivant y applique son cœur.
Lépe jest jíti do domu zámutku, nežli jíti do domu hodování, pro dokonání každého člověka, a kdož jest živ, složí to v srdci svém.
3 Mieux vaut la tristesse que le rire, car un visage triste fait du bien au cœur.
Lepší jest horlení nežli smích; nebo zůřivá tvář polepšuje srdce.
4 Le cœur des sages est dans la maison de deuil, et le cœur des insensés dans la maison de joie.
Srdce moudrých v domě zámutku, ale srdce bláznů v domě veselí.
5 Mieux vaut entendre la réprimande du sage que d’entendre la chanson des insensés.
Lépe jest slyšeti žehrání moudrého, nežli aby někdo poslouchal písně bláznů.
6 Car semblable au pétillement des épines sous la chaudière est le rire des insensés: c’est là encore une vanité.
Nebo jako praštění trní pod hrncem, tak smích blázna. A i to jest marnost.
7 Car l’oppression rend insensé le sage, et les présents corrompent le cœur.
Ssužování zajisté k bláznovství přivodí moudrého, a dar oslepuje srdce.
8 Mieux vaut la fin d’une chose que son commencement; mieux vaut un esprit patient qu’un esprit hautain.
Lepší jest skončení věci nežli počátek její; lepší jest dlouho čekající nežli vysokomyslný.
9 Ne te hâte pas dans ton esprit de t’irriter, car l’irritation repose dans le sein des insensés.
Nebuď kvapný v duchu svém k hněvu; nebo hněv v lůnu bláznů odpočívá.
10 Ne dis pas: « D’où vient que les jours anciens étaient meilleurs que ceux-ci? » Car ce n’est pas par sagesse que tu interroges à ce sujet.
Neříkej: Čím jest to, že dnové první lepší byli nežli tito? Nebo bys se nemoudře na to vytazoval.
11 La sagesse est bonne avec un patrimoine, et profitable à ceux qui voient le soleil.
Dobrá jest moudrost s statkem, a velmi užitečná těm, kteříž vidí slunce;
12 Car telle la protection de l’argent, telle la protection de la sagesse; mais un avantage du savoir, c’est que la sagesse fait vivre ceux qui la possèdent.
Nebo v stínu moudrosti a v stínu stříbra odpočívají. A však přednější jest umění moudrosti, přináší život těm, kdož ji mají.
13 Regarde l’œuvre de Dieu: qui pourra redresser ce qu’il a courbé?
Hleď na skutky Boží. Nebo kdo může zpřímiti to, což on zkřivil?
14 Au jour du bonheur, sois joyeux, et au jour du malheur, réfléchis: Dieu a fait l’un comme l’autre, afin que l’homme ne découvre pas ce qui doit lui arriver.
V den dobrý užívej dobrých věcí, a v den zlý buď bedliv; nebo i to naproti onomu učinil Bůh z té příčiny, aby nenalezl člověk po něm ničeho.
15 Tout ceci, je l’ai vu au jour de ma vanité: il y a tel juste qui périt dans sa justice, et il y a tel méchant qui prolonge sa vie dans sa méchanceté.
Všecko to viděl jsem za dnů marnosti své: Bývá spravedlivý, kterýž hyne s spravedlností svou; tolikéž bývá bezbožný, kterýž dlouho živ jest v zlosti své.
16 Ne sois pas juste à l’excès, et ne te montre pas sage outre mesure: pourquoi voudrais-tu te détruire?
Nebývej příliš spravedlivý, aniž buď příliš moudrý. Proč máš na zkázu přicházeti?
17 Ne sois pas méchant à l’excès, et ne sois pas insensé: pourquoi voudrais-tu mourir avant ton temps?
Nebuď příliš starostlivý, aniž bývej bláznem. Proč máš umírati dříve času svého?
18 Il est bon que tu retiennes ceci, et que tu ne relâches pas ta main de cela, car celui qui craint Dieu évite tous ces excès.
Dobréť jest, abys se onoho přídržel, a tohoto se nespouštěl; nebo kdo se bojí Boha, ujde všeho toho.
19 La sagesse donne au sage plus de force que n’en possèdent dix chefs qui sont dans la ville.
Moudrost posiluje moudrého nad desatero knížat, kteříž jsou v městě.
20 Car il n’y a pas sur terre d’homme juste qui fasse le bien sans jamais pécher.
Není zajisté člověka spravedlivého na zemi, kterýž by činil dobře a nehřešil.
21 Ne fais pas non plus attention à toutes les paroles qui se disent, de peur que tu n’entendes ton serviteur te maudire;
Také ne ke všechněm slovům, kteráž mluví lidé, přikládej mysli své, poněvadž nemáš dbáti, by i služebník tvůj zlořečil tobě.
22 car ton cœur sait que bien des fois aussi tu as maudit les autres.
Neboť ví srdce tvé, že jsi i ty častokrát zlořečil jiným.
23 J’ai reconnu vrai tout cela par la sagesse; j’ai dit: je veux être sage! mais la sagesse est restée loin de moi.
Všeho toho zkusil jsem moudrostí, a řekl jsem: Budu moudrým, ale moudrost vzdálila se ode mne.
24 Ce qui arrive est lointain, profond, profond: qui peut l’atteindre?
Což pak vzdálené a velmi hluboké jest, kdož to najíti může?
25 Je me suis appliqué et mon cœur a cherché à connaître, à sonder et à poursuivre la sagesse et la raison des choses, et j’ai reconnu que la méchanceté est une démence, et qu’une conduite folle est un délire.
Všecko jsem přeběhl myslí svou, abych poznal a vyhledal, i vynalezl moudrost a rozumnost, a abych poznal bezbožnost, bláznovství a nemoudrost i nesmyslnost.
26 Et j’ai trouvé plus amère que la mort la femme dont le cœur est un piège et un filet, et dont les mains sont des liens; celui qui est agréable à Dieu lui échappe, mais le pécheur sera enlacé par elle.
I našel jsem věc hořčejší nad smrt, ženu, jejíž srdce tenata, a ruce její okovy. Kdož se líbí Bohu, zachován bývá od ní, ale hříšník bývá od ní jat.
27 Vois, j’ai trouvé ceci, dit l’Ecclésiaste, en considérant les choses une à une pour en découvrir la raison,
Pohleď, to jsem shledal, (praví kazatel), jedno proti druhému stavěje, abych nalezl umění,
28 que mon âme a constamment cherchée, sans que je l’aie trouvée: J’ai trouvé un homme entre mille, mais je n’ai pas trouvé une femme dans le même nombre.
Čeho pak přesto hledala duše má, však jsem nenalezl: Muže jednoho z tisíce našel jsem, ale ženy mezi tolika jsem nenalezl.
29 Seulement, vois, j’ai trouvé ceci: C’est que Dieu a fait l’homme droit, mais eux cherchent beaucoup de subtilités.
Obzvláštně pohleď i na to, což jsem nalezl: Že učinil Bůh člověka dobrého, ale oni následovali smyšlínek rozličných.
