< 2 Samuel 22 >
1 David adressa à Yahweh les paroles de ce cantique, au jour où Yahweh l’eut délivré de la main de tous ses ennemis et de la main de Saül.
Mluvil pak David Hospodinu slova písně této v ten den, když ho vysvobodil Hospodin z ruky všech nepřátel jeho, i z ruky Saulovy.
2 Il dit: Yahweh est mon rocher, ma forteresse, mon libérateur,
A řekl: Hospodin skála má a hrad můj, i vysvoboditel můj se mnou.
3 Dieu est mon roc où je trouve un asile, mon bouclier, la corne de mon salut, ma haute retraite et mon refuge. Mon Sauveur, tu m’as sauvé de la violence.
Bůh skála má, doufati budu v něho; štít můj a roh spasení mého, vyvýšení mé a útočiště mé, spasitel můj, kterýž od násilí vysvobozuje mne.
4 J’invoquai celui qui est digne de louange, Yahweh, et je fus délivré de mes ennemis.
Chvály hodného vzýval jsem Hospodina, a od nepřátel svých vysvobozen jsem.
5 Car les vagues de la mort m’environnaient, les torrents de Bélial m’épouvantaient.
Nebo obklíčily mne byly úzkosti smrti, a proudové bezbožných předěsili mne.
6 Les liens du schéol m’enlaçaient, les filets de la mort étaient tombés devant moi. (Sheol )
Bolesti smrtelné obstoupily mne, a osídla smrti zachvátila mne. (Sheol )
7 Dans ma détresse, j’invoquai Yahweh, et je criai vers mon Dieu; de son temple il entendit ma voix, et mon cri parvint à ses oreilles.
V úzkosti své vzýval jsem Hospodina, a k Bohu svému volal jsem, i vyslyšel z chrámu svého hlas můj, a křik můj přišel v uši jeho.
8 La terre fut ébranlée et trembla, les fondements du ciel s’agitèrent; ils furent ébranlés, parce qu’il était courroucé;
Tedy pohnula se a zatřásla země, základové nebes pohnuli se, a třásli se pro rozhněvání jeho.
9 une fumée montait de ses narines, et un feu dévorant sortait de sa bouche; il en jaillissait des charbons embrasés.
Dým vycházel z chřípí jeho, a oheň zžírající z úst jeho, od něhož se uhlí roznítilo.
10 Il abaissa les cieux, et descendit; une sombre nuée était sous ses pieds.
Nakloniv nebes, sstoupil, a mrákota byla pod nohami jeho.
11 Il monta sur un Chérubin, et il volait, il apparut sur les ailes du vent.
I vsedl na cherubín a letěl, a spatřín jest na peří větrovém.
12 Il s’entoura des ténèbres comme d’une tente, d’amas d’eaux et de sombres nuages.
Položil temnosti vůkol sebe jako stany, shrnutí vod, oblaky husté.
13 De l’éclat qui le précédait jaillissaient des charbons de feu.
Od blesku oblíčeje jeho rozpálilo se uhlí řeřavé.
14 Yahweh tonna des cieux, le Très-Haut fit retentir sa voix.
Hřímal s nebes Hospodin, a Nejvyšší vydal zvuk svůj.
15 Il lança des flèches et les dispersa, la foudre, et il les confondit.
Vystřelil i střely, kterýmiž je rozptýlil, a blýskání, jímž je porazil.
16 Alors le lit de la mer apparut, les fondements de la terre furent mis à nu; à la menace de Yahweh, au souffle du vent de ses narines.
I ukázaly se hlubiny mořské, a odkryti jsou základové okršlku, pro zůřivé kárání Hospodinovo, pro dmýchání větru chřípí jeho.
17 Il étendit sa main d’en haut et me saisit, il me retira des grandes eaux;
Poslav s výsosti, přijal mne, vytáhl mne z vod velikých.
18 il me délivra de mon ennemi puissant, de ceux qui me haïssaient, alors qu’ils étaient plus forts que moi.
Vysvobodil mne od nepřítele mého silného, od těch, kteříž mne nenáviděli, ačkoli silnější mne byli.
19 Ils m’avaient surpris au jour de mon malheur, mais Yahweh fut mon appui.
Předstihli mne v den trápení mého, ale Hospodin byl mi podpora.
20 Il m’a mis au large, il m’a sauvé, parce qu’il s’est complu en moi.
Kterýž vyvedl mne na prostranství, vysvobodil mne, nebo sobě oblíbil mne.
21 Yahweh m’a récompensé selon ma justice, il m’a rendu selon la pureté de mes mains.
Odplatil mi Hospodin podlé spravedlnosti mé, podlé čistoty rukou mých odplatil mi.
22 Car j’ai gardé les voies de Yahweh, et je n’ai pas péché, pour m’éloigner de mon Dieu.
Nebo jsem ostříhal cest Hospodinových, aniž jsem se bezbožně strhl Boha svého.
23 Tous ses jugements étaient devant moi, et je ne m’écartais pas de ses lois.
Všickni zajisté soudové jeho jsou před oblíčejem mým, aniž jsem od kterých ustanovení jeho odstoupil.
24 J’étais sans reproche envers lui, et je me tenais en garde contre mon iniquité.
A tak byv dokonalý před ním, šetřil jsem, abych se nedopustil nepravosti.
25 Yahweh m’a rendu selon ma justice, selon ma pureté devant ses yeux.
Protož odplatil mi Hospodin podlé spravedlnosti mé, vedlé čistoty mé před očima jeho.
26 Avec celui qui est bon, tu te montres bon, avec l’homme droit, tu te montres droit;
Ty, Pane, s milosrdným milosrdně nakládáš, a k upřímému upřímě se máš.
27 avec celui qui est pur, tu te montres pur, et avec le fourbe, tu agis perfidement.
K sprostnému sprostně se ukazuješ, a s převráceným převráceně zacházíš.
28 Tu sauves le peuple humilié, et de ton regard tu abaisses les orgueilleux.
Lid pak ssoužený vysvobozuješ, ale před vysokomyslnými oči své sklopuješ.
29 Car tu es ma lumière, ô Yahweh; Yahweh éclaire mes ténèbres.
Ty zajisté jsi svíce má, ó Hospodine. Hospodin jistě osvěcuje temnosti mé.
30 Avec toi je me précipite sur les bataillons armés. Avec mon Dieu je franchis les murailles.
Nebo v tobě proběhl jsem vojska, v Bohu svém přeskočil jsem zed.
31 Dieu!... Ses voies sont parfaites, la parole de Yahweh est éprouvée; il est un bouclier pour tous ceux qui se confient en lui.
Toho Boha silného cesta jest dokonalá, výmluvnosti Hospodinovy přečištěné; onť jest štít všech, kteříž doufají v něho.
32 Car qui est Dieu, si ce n’est Yahweh, et qui est un rocher, si ce n’est notre Dieu?
Nebo kdo jest Bohem kromě Hospodina? A kdo jest skalou kromě Boha našeho?
33 Dieu est ma forte citadelle, il conduit l’homme intègre dans sa voie,
Bůh jest síla má i vojska mého, onť působí volnou cestu mou.
34 Il rend mes pieds semblables à ceux des biches, et il me fait tenir debout sur mes hauteurs.
Èiní nohy mé jako laní, a na vysokých místech mých postavuje mne.
35 Il forme mes mains au combat, et mes bras tendent l’arc d’airain.
Cvičí ruce mé k boji, tak že lámi lučiště ocelivá rukama svýma.
36 Tu m’as donné le bouclier de ton salut, et ta douleur me fait grandir.
Nebo dal mi štít spasení svého, a dobrotivost jeho zvelebila mne.
37 Tu élargis mon pas au-dessous de moi, et mes pieds ne chancellent point.
Rozšířil kroky mé pode mnou, aby se nepodvrtly nohy mé.
38 Je poursuis mes ennemis et je les détruis; je ne reviens pas sans les avoir anéantis.
Honil jsem nepřátely své a zahladil jsem je, aniž jsem se navrátil, dokudž jsem jich nevyplénil.
39 Je les anéantis, je les brise, ils ne se relèvent pas; ils tombent sous mes pieds.
Docela jsem je vyhubil a sprobodal jsem je, tak že nepovstanou; i padli pod nohy mé.
40 Tu me ceins de force pour le combat, tu fais plier sous moi mes adversaires.
Ty zajisté, Bože, přepásals mne udatností k boji, porazils pode mne ty, kteříž povstávají proti mně.
41 Mes ennemis, tu leur fais tourner le dos devant moi, comme à ceux qui me haïssent, pour que je les extermine.
Nýbrž dals mi šíji nepřátel mých, těch, kteříž v nenávisti měli mne, a vyplénil jsem je.
42 Ils regardent, et personne qui les sauve! Ils crient vers Yahweh, et il ne leur répond pas!
Ohlédali se, ale nebyl, kdo by vysvobodil, k Hospodinu, ale nevyslyšel jich.
43 Je les broie comme la poussière de la terre; comme la boue des rues, je les écrase, je les foule.
I potřel jsem je jako prach země, jako bláto na ulicích potlačil a rozptýlil jsem je.
44 Tu me délivres des révoltes de mon peuple; tu me conserves pour chef des nations; un peuple que je ne connaissais pas m’est asservi.
Ty jsi mne vytrhl z různic lidu mého, zachovals mne, abych byl za hlavu národům; lid neznámý mně sloužil.
45 Les fils de l’étranger me flattent, dès qu’ils ont entendu, ils m’obéissent.
Cizozemci lhali mi, a jakž zaslechli, uposlechli mne.
46 Les fils de l’étranger sont défaillants, ils sortent tremblants de leurs forteresses.
Cizozemci svadli, a třásli se i v ohradách svých.
47 Vive Yahweh et béni soit mon rocher! Dieu, mon rocher de refuge, qu’il soit exalté!
Živť jest Hospodin, a požehnaná skála má; protož ať jest vyvyšován Bůh, skála spasení mého,
48 Dieu, qui m’accorde des vengeances, qui fait descendre les peuples sous mes pieds,
Bůh silný, kterýž dává mi pomsty a podmaňuje mi lidi.
49 qui me fait échapper à mes ennemis; toi qui m’élèves au-dessus de mes adversaires, qui me délivres de l’homme de violence.
Vyvodíš mne z prostřed nepřátel mých, a nad povstávajícími proti mně vyvyšuješ mne, člověka nepravého mne zbavuješ.
50 C’est pourquoi je te louerai parmi les nations, ô Yahweh, et je chanterai à la gloire de ton nom.
Protož chváliti tě budu, Hospodine, mezi národy, a jménu tvému žalmy zpívati budu.
51 Il accorde de glorieuses délivrances à son roi, il fait miséricorde à son oint, à David et à sa postérité pour toujours.
Onť jest hrad jistého spasení krále svého, a ten, kterýž činí milosrdenství pomazanému svému Davidovi, i semeni jeho až na věky.