Psaumes 39
1 Pour le chef musicien. Pour Jeduthun. Un psaume de David. J'ai dit: « Je veillerai sur mes voies, afin de ne pas pécher par ma langue. Je tiendrai ma bouche en bride tant que le méchant sera devant moi. »
Přednímu zpěváku Jedutunovi, žalm Davidův. Řekl jsem: Ostříhati budu cest svých, abych nezhřešil jazykem svým; pojmu v uzdu ústa svá, dokudž bude bezbožník přede mnou.
2 Je suis resté muet de silence. J'ai gardé la paix, même avec le bien. Mon chagrin a été remué.
Mlčením byl jsem k němému podobný, umlčel jsem se i spravedlivého odporu, ale bolest má více zbouřena jest.
3 Mon cœur était brûlant au-dedans de moi. Pendant que je méditais, le feu brûlait. J'ai parlé avec ma langue:
Hořelo ve mně srdce mé, roznícen jest oheň v přemyšlování mém, tak že jsem mluvil jazykem svým, řka:
4 « Yahvé, montre-moi ma fin, quelle est la mesure de mes jours. Faites-moi savoir à quel point je suis fragile.
Dej mi znáti, Hospodine, konec života mého, a odměření dnů mých jaké jest, abych věděl, jak dlouho trvati mám.
5 Voici, tu as fait de mes jours des largeurs de main. Ma vie n'est rien devant vous. Chaque homme est comme un souffle. (Selah)
Aj, na dlaň odměřil jsi mi dnů, a věk můj jest jako nic před tebou, a jistě žeť není než pouhá marnost každý člověk, jakkoli pevně stojící. (Sélah)
6 « Certes, tout homme marche comme une ombre. Ils s'occupent en vain. Il amasse, et ne sait pas qui va ramasser.
Jistě tak pomíjí člověk jako stín, nadarmo zajisté kvaltuje se; shromažďuje, a neví, kdo to pobéře.
7 Maintenant, Seigneur, qu'est-ce que j'attends? Mon espoir est en vous.
Načež bych tedy nyní očekával, Pane? Očekávání mé jest na tebe.
8 Délivre-moi de toutes mes transgressions. Ne faites pas de moi l'objet de reproches de la part des fous.
A protož ode všech přestoupení mých vysvoboď mne, za posměch bláznu nevystavuj mne.
9 J'étais muet. Je n'ai pas ouvert la bouche, parce que tu l'as fait.
Oněměl jsem, a neotevřel úst svých, proto že jsi ty učinil to.
10 Retire ton fléau loin de moi. Je suis vaincu par le coup de ta main.
Odejmi ode mne metlu svou, nebo od švihání ruky tvé docela zhynul jsem.
11 Quand tu réprimandes et corriges un homme pour une iniquité, vous consommez sa richesse comme un papillon de nuit. Certes, chaque homme n'est qu'un souffle. (Selah)
Ty, když žehráním pro nepravost tresceš člověka, hned jako mol k zetlení přivodíš zdárnost jeho; marnost zajisté jest všeliký člověk. (Sélah)
12 « Écoute ma prière, Yahvé, et prête l'oreille à mon cri. Ne restez pas silencieux devant mes larmes. Car je suis un étranger parmi vous, un étranger, comme l'étaient tous mes pères.
Vyslyšiž modlitbu mou, Hospodine, a volání mé přijmi v uši své; neodmlčujž se kvílení mému, nebo jsem příchozí a podruh u tebe, jako i všickni otcové moji.
13 Oh, épargnez-moi, que je reprenne des forces, avant que je ne parte et que je n'existe plus. »
Ponechej mne, ať se posilím, prvé než bych se odebral, a již zde více nebyl.
