< Psaumes 144 >
1 Par David. Béni soit Yahvé, mon rocher, qui entraîne mes mains à la guerre, et mes doigts pour combattre...
Davidův. Požehnaný Hospodin skála má, kterýž učí ruce mé boji, a prsty mé bitvě.
2 ma bonté, ma forteresse, ma haute tour, mon libérateur, mon bouclier, et celui en qui je me réfugie, qui soumet mon peuple sous mes ordres.
Milosrdenství mé a hrad můj, útočiště mé, vysvoboditel můj, a štít můj, protož v něhoť já doufám; onť mi podmaňuje lidi.
3 Yahvé, qu'est-ce que l'homme, pour que tu en prennes soin? Ou le fils de l'homme, que tu penses à lui?
Hospodine, co jest člověk, že se znáš k němu, a syn člověka, že ho sobě tak vážíš?
4 L'homme est comme un souffle. Ses jours sont comme une ombre qui passe.
Člověk marnosti podobný jest, dnové jeho jako stín pomíjející.
5 Ouvre tes cieux, Yahvé, et descends. Touchez les montagnes, et elles fumeront.
Hospodine, nakloň svých nebes a sstup, dotkni se hor, a kouřiti se budou.
6 Lancez la foudre, et dispersez-les. Envoyez vos flèches, et mettez-les en déroute.
Sešli hromobití a rozptyl je, vypusť střely své a poraz je.
7 Étendez votre main d'en haut, me sauver, et me délivrer des grandes eaux, hors des mains des étrangers,
Vztáhni ruku svou s výsosti, vysvoboď mne, a vytrhni mne z vod mnohých, z ruky cizozemců.
8 dont la bouche profère des mensonges, dont la main droite est une main droite de mensonge.
Jejichž ústa mluví marnost, a pravice jejich jest pravice lživá.
9 Je chanterai une nouvelle chanson pour toi, Dieu. Sur une lyre à dix cordes, je chanterai tes louanges.
Bože, píseň novou zpívati budu tobě na loutně, a na desíti strunách žalmy tobě prozpěvovati,
10 Tu es celui qui donne le salut aux rois, qui sauve David, son serviteur, de l'épée mortelle.
Dávajícímu vítězství králům, a vysvobozujícímu Davida, služebníka svého od meče vražedlného.
11 Sauvegardez-moi, et délivrez-moi de la main des étrangers, dont les bouches parlent de tromperie, dont la main droite est une main droite de mensonge.
Vysvoboď mne, a vytrhni mne z ruky cizozemců, jejichž ústa mluví marnost, a pravice jejich pravice lživá.
12 Alors nos fils seront comme des plantes bien cultivées, nos filles comme des piliers sculptés pour orner un palais.
Aby synové naši byli jako štípkové zdárně rostoucí v mladosti své, a dcery naše jako úhelní kamenové, tesaní ku podobenství chrámu.
13 Nos granges sont pleines, remplies de toutes sortes de provisions. Nos moutons produisent des milliers et des dizaines de milliers dans nos champs.
Špižírny naše plné ať vydávají všelijaké potravy; dobytek náš ať rodí na tisíce, a na deset tisíců v stájích našich.
14 Nos bœufs tireront de lourdes charges. Il n'y a pas d'entrée par effraction, ni de sortie, et aucun tollé dans nos rues.
Volové naši ať jsou vytylí; ať není vpádu ani zajetí, ani naříkání na ulicích našich.
15 Heureux les gens qui se trouvent dans une telle situation. Heureux le peuple dont le Dieu est Yahvé.
Blahoslavený lid, jemuž se tak děje, blahoslavený ten lid, jehož Hospodin Bohem jest.