< Job 8 >
1 Et Bildad, le Shuhite, prit la parole,
Tedy odpovídaje Bildad Suchský, řekl:
2 « Jusqu'à quand direz-vous ces choses? Les paroles de ta bouche seront-elles un vent puissant?
Dokudž mluviti budeš takové věci, a slova úst tvých budou jako vítr násilný?
3 Dieu pervertit-il la justice? Ou le Tout-Puissant pervertit-il la justice?
Což by Bůh silný neprávě soudil, a Všemohoucí což by převracel spravedlnost?
4 Si vos enfants ont péché contre lui, il les a livrés entre les mains de leur désobéissance.
Synové zajisté tvoji že zhřešili proti němu, proto pustil je po nepravosti jejich.
5 Si vous voulez chercher Dieu avec diligence, faites vos supplications au Tout-Puissant.
Kdybys ty opravdově hledal Boha silného, a Všemohoucímu se modlil,
6 Si tu étais pur et droit, sûrement maintenant il se réveillerait pour vous, et faire prospérer la demeure de ta justice.
A byl čistý a upřímý: jistě žeť by se hned probudil k tobě, a napravil by příbytek spravedlnosti tvé.
7 Bien que tes débuts aient été modestes, mais votre fin dernière augmenterait considérablement.
A byly by první věci tvé špatné, poslední pak rozmnožily by se náramně.
8 « Veuillez vous renseigner sur les générations passées. Découvrez l'apprentissage de leurs pères.
Nebo vzeptej se, prosím, věku starého, a nastroj se k zpytování otců jejich.
9 (Car nous ne sommes que d'hier, et nous ne savons rien, car nos jours sur terre ne sont qu'une ombre).
(Myť zajisté včerejší jsme, aniž jsme čeho povědomi; k tomu dnové naši jsou jako stín na zemi.)
10 Ne vous apprendront-ils pas, ne vous diront-ils pas, et de prononcer des paroles venant de leur cœur?
Zdaliž tě oni nenaučí, a nepovědí tobě, a z srdce svého nevynesou-liž slov?
11 « Le papyrus peut-il pousser sans bourbe? Les joncs peuvent-ils pousser sans eau?
Zdali roste třtí bez bahna? Roste-liž rákosí bez vody?
12 Pendant qu'il est encore dans sa verdure, ne le coupez pas, il se fane avant tout autre roseau.
Nýbrž ještě za zelena, dříve než vytrháno bývá, ano prvé než jaká jiná tráva, usychá.
13 Il en est de même des chemins de tous ceux qui oublient Dieu. L'espoir de l'homme impie périra,
Tak stezky všech zapomínajících se na Boha silného, tak, pravím, naděje pokrytce zahyne.
14 dont la confiance se brisera, dont la confiance est une toile d'araignée.
Klesne naděje jeho, a doufání jeho jako dům pavouka.
15 Il s'appuie sur sa maison, mais elle ne tient pas debout. Il s'y accrochera, mais cela ne durera pas.
Spolehne-li na dům svůj, neostojí; chytí-li se ho, nezdrží.
16 Il est vert devant le soleil. Ses pousses sortent le long de son jardin.
Vláhu má před sluncem, tak že z zahrady jeho výstřelkové jeho vynikají.
17 Ses racines s'enroulent autour de l'amas de pierres. Il voit la place des pierres.
Při vrchovišti kořenové jeho hustě rostou, i na místech skalnatých rozkládá se.
18 S'il est détruit de son lieu, alors il le reniera, en disant: « Je ne t'ai pas vu.
A však bývá-li zachvácen z místa svého, až by se ho i odečtlo, řka: Nevidělo jsem tě:
19 Voici la joie de son chemin. De la terre, d'autres jailliront.
Tožť ta radost života jeho, a z země jiný vykvetá.
20 « Voici, Dieu ne rejette pas un homme irréprochable, Il ne soutiendra pas non plus les malfaiteurs.
Aj, Bůh silný nepohrdá upřímým, ale nešlechetným ruky nepodává:
21 Il remplira encore ta bouche de rires, tes lèvres en criant.
Až i naplní smíchem ústa tvá, a rty tvé plésáním,
22 Ceux qui te haïssent seront vêtus de honte. La tente des méchants ne sera plus. »
Když nenávidící tebe v hanbu oblečeni budou, a stánku lidí bezbožných nikdež nebude.