Job 20
1 Et Zophar, le Naamathite, prit la parole,
Odpovídaje pak Zofar Naamatský, řekl:
2 « C'est pourquoi mes pensées me répondent, à cause de la précipitation qui est en moi.
Z příčiny té myšlení má k odpovídání tobě nutí mne, a to abych rychle učinil,
3 J'ai entendu la réprimande qui me couvre de honte. L'esprit de mon intelligence me répond.
Že kárání k zahanbení svému slyším, pročež duch můj osvícený nutí mne, aťbych odpovídal.
4 Tu ne connais pas ça depuis longtemps, depuis que l'homme a été placé sur terre,
Zdaž nevíš o tom, že od věků, a jakž postavil Bůh člověka na zemi,
5 que le triomphe des méchants est court, la joie des impies, mais pour un moment?
Plésání bezbožných krátké jest, a veselí pokrytce jen na chvílku?
6 Même si sa hauteur s'élève jusqu'aux cieux, et sa tête s'élève vers les nuages,
Byť pak vstoupila až k nebi pýcha jeho, a hlava jeho oblaku by se dotkla,
7 mais il périra à jamais comme son propre fumier. Ceux qui l'ont vu diront: « Où est-il? ».
Však jako lejno jeho na věky zahyne. Ti, kteříž jej vídali, řeknou: Kam se poděl?
8 Il s'envolera comme un rêve, et on ne le retrouvera pas. Oui, il sera chassé comme une vision de la nuit.
Jako sen pomine, aniž ho naleznou; nebo uteče jako vidění noční.
9 L'œil qui l'a vu ne le verra plus, et sa place ne le verra plus.
Oko, kteréž ho vídalo, již ho nikdy neuzří, aniž více patřiti bude na něj místo jeho.
10 Ses enfants rechercheront la faveur des pauvres. Ses mains lui rendront sa richesse.
Synové jeho budou přízně u nuzných hledati, a ruce jeho musejí zase vraceti loupež svou.
11 Ses os sont pleins de sa jeunesse, mais la jeunesse se couchera avec lui dans la poussière.
Kosti jeho naplněny jsou hříchy mladosti jeho, a s ním v prachu lehnou.
12 « Bien que la méchanceté soit douce dans sa bouche, bien qu'il le cache sous sa langue,
A ačkoli zlost sladne v ústech jeho, a chová ji pod jazykem svým;
13 bien qu'il l'épargne, et ne le lâche pas, mais la garder dans sa bouche,
Kochá se v ní, a nepouští jí, ale zdržuje ji u prostřed dásní svých:
14 mais sa nourriture dans ses entrailles est transformée. C'est du venin de cobra en lui.
Však pokrm ten ve střevách jeho promění se; bude jako žluč hadů nejlítějších u vnitřnostech jeho.
15 Il a englouti les richesses, et il les vomira. Dieu les chassera de son ventre.
Zboží nahltané vyvrátí, z břicha jeho Bůh silný je vyžene.
16 Il sucera du venin de cobra. La langue de la vipère va le tuer.
Jed hadů lítých ssáti bude, zabije ho jazyk ještěrčí.
17 Il ne regardera pas les fleuves, les ruisseaux de miel et de beurre qui coulent.
Neuzří pramenů potoků a řek medu a másla.
18 Il rétablira ce pour quoi il a travaillé, et ne l'engloutira pas. Il ne se réjouira pas selon la substance qu'il a obtenue.
Navrátí úsilé cizí, a nezažive ho, vedlé nátisku svého rozličného; nebude na ně vesel.
19 Car il a opprimé et abandonné les pauvres. Il a violemment enlevé une maison, et il ne la reconstruira pas.
Nebo utiskal a opouštěl nuzné, dům zloupil a nestavěl ho.
20 « Parce qu'il ne connaissait pas le calme en lui, il n'épargnera rien de ce qui lui fait plaisir.
Pročež nesezná nic pokojného v životě svém, aniž které nejrozkošnější své věci bude moci zachovati.
21 Il ne restait rien qu'il ne dévorât, donc sa prospérité ne durera pas.
Nic mu nepozůstane z pokrmu jeho, tak že nebude míti, čím by se troštoval.
22 Dans la plénitude de sa suffisance, la détresse le saisira. La main de tous ceux qui sont dans la misère viendra sur lui.
Byť pak i dovršena byla hojnost jeho, ssoužení míti bude; každá ruka trapiče oboří se na něj.
23 Quand il sera sur le point de se remplir le ventre, Dieu jettera sur lui l'ardeur de sa colère. Il va pleuvoir sur lui pendant qu'il mange.
By měl čím naplniti břicho své, dopustí na něj Bůh prchlivost hněvu svého, kterouž na něj dštíti bude i na pokrm jeho.
24 Il fuira devant l'arme de fer. La flèche de bronze le transpercera.
Když utíkati bude před zbrojí železnou, prostřelí ho lučiště ocelivé.
25 Il la tire, et elle sort de son corps. Oui, le point brillant sort de son foie. Les terreurs sont sur lui.
Střela vyňata bude z toulu a vystřelena, nadto meč pronikne žluč jeho; a když odcházeti bude, přikvačí jej hrůzy.
26 Toutes les ténèbres sont mises en réserve pour ses trésors. Un feu non attisé le dévorera. Il consumera ce qui reste dans sa tente.
Všeliká neštěstí jsou polečena v skrýších jeho, zžíře jej oheň nerozdmýchaný, zle se povede i pozůstalému v stanu jeho.
27 Les cieux révéleront son iniquité. La terre se soulèvera contre lui.
Odkryjí nebesa nepravost jeho, a země povstane proti němu.
28 L'accroissement de sa maison s'en ira. Ils s'enfuiront au jour de sa colère.
Rozptýlena bude úroda domu jeho, rozplyne se v den hněvu jeho.
29 C'est la part de Dieu pour un méchant, l'héritage qui lui a été attribué par Dieu ».
Tenť jest podíl člověka bezbožného od Boha, to, pravím, dědictví vyrčené jemu od Boha silného.
