Laulujen laulu 1
1 Salomon korkea veisu.
Píseň nejpřednější z písní Šalomounových.
2 Hän suudelkoon minua suunsa suudelmilla. Sillä sinun rakkautesi on suloisempi kuin viini.
Ó by mne políbil políbením úst svých; nebo lepší jsou milosti tvé nežli víno.
3 Suloinen on voiteittesi tuoksu, vuodatettu öljy on sinun nimesi; sentähden sinua nuoret naiset rakastavat.
Pro vůni masti tvé jsou výborné, mast rozlitá jméno tvé; protož tě mladice milují.
4 Vedä minut mukaasi, rientäkäämme! Kuningas on tuonut minut kammioihinsa. Me riemuitsemme ja iloitsemme sinusta, me ylistämme sinun rakkauttasi enemmän kuin viiniä; syystä he sinua rakastavat.
Táhniž mne, a poběhnem za tebou. Uvedltě mne král do pokojů svých, plésati a veseliti se v tobě budeme, a vychvalovati milosti tvé více než víno; upřímí milují tě.
5 "Minä olen musta, mutta ihana, te Jerusalemin tyttäret, kuin Keedarin teltat, kuin Salomon seinäverhot.
Jsemť černá, ale milostná, ó dcery Jeruzalémské, tak jako stanové Cedarští, jako opony Šalomounovy.
6 Älkää katsoko sitä, että minä olen musta, päivän paahtama. Äitini pojat vihastuivat minuun, panivat minut viinitarhain vartijaksi-omaa viinitarhaani en vartioinut."
Nehleďte na mne, žeť jsem snědá, nebo jsem obhořela od slunce. Synové matky mé rozpálivše se proti mně, postavili mne, abych ostříhala vinic, a vinice své nehlídala jsem.
7 "Sano minulle sinä, jota sieluni rakastaa, missä laumaasi paimennat, missä annat sen keskipäivällä levätä. Miksi minä hunnutettuna joutuisin sinun toveriesi laumain luo!"
Oznam mi ty, kteréhož miluje duše má, kde paseš? Kde dáváš odpočinutí o poledni? Nebo proč mám býti tak jako poběhlá při stádích tovaryšů tvých?
8 "Jos et sitä tiedä, sinä naisista kaunein, käy lammasten jälkiä ja kaitse vohliasi paimenten telttapaikoilla."
Jestliže nevíš, ó nejkrašší mezi ženami, vyjdi po šlepějích ovcí, a pas kozlátka svá podlé obydlí pastýřů.
9 "Tammaani, joka on faraon vaunujen edessä, sinut, armaani, vertaan.
Jízdě v vozích Faraonových připodobňuji tě, ó milostnice má.
10 Ihanat ovat sinun poskesi käätyinensä, kaulasi helminauhoinensa.
Líce tvá okrášlena jsou ozdobami, a hrdlo tvé halžemi.
11 Me teemme sinulle kultakäädyt ynnä hopeasta niihin nastat."
Ozdob zlatých naděláme tobě s proměnami stříbrnými.
12 "Kuninkaan istuessa pöydässään tuoksui minun nardukseni kaiken aikaa.
Dotud, dokudž král stolí, nardus můj vydává vůni svou.
13 Rakkaani on minulle mirhakimppu, joka rintojeni välissä lepää.
Svazček mirry jest mi milý můj, na prsech mých odpočívaje.
14 Rakkaani on kooferkukka-terttu Een-Gedin viinitarhoista."
Milý můj jest mi hrozen cyprový na vinicích v Engadi.
15 "Katso, kaunis sinä olet, armaani; katso, kaunis olet, silmäsi ovat kyyhkyläiset."
Aj, jak jsi ty krásná, přítelkyně má, aj, jak jsi krásná! Oči tvé jako holubičí.
16 "Katso, kaunis sinä olet, rakkaani; kuinka suloinen, kuinka vihanta on vuoteemme!
Aj, jak jsi ty krásný, milý můj, jak utěšený! I to lůže naše zelená se.
17 Huoneittemme seininä ovat setripuut, kattonamme kypressit."
Trámové domů našich jsou z cedrů, a pavlače naše z boroví.
