Psalmien 16
1 Daavidin laulu. Varjele minua, Jumala, sillä sinuun minä turvaan.
Zlatý zpěv Davidův. Ostříhej mne, Bože silný, neboť v tebe doufám.
2 Minä sanon Herralle: "Sinä olet minun Herrani, paitsi sinua ei ole minulla mitään hyvää";
Rciž, duše má, Hospodinu: Ty jsi Pán můj, dobrota má nic tobě neprospěje.
3 ja pyhille, jotka maassa ovat: "Nämä ovat ne jalot, joihin on koko minun mielisuosioni".
Ale svatým, kteříž jsou na zemi, a znamenitým, v nichž všecka líbost má.
4 Monta tuskaa on niillä, jotka ottavat vieraan jumalan; minä en uhraa niille verta juomauhriksi enkä päästä huulilleni niiden nimiä.
Rozmnožují bolesti své ti, kteříž k cizímu bohu chvátají; neokusím obětí jejich ze krve, aniž vezmu jména jejich ve rty své.
5 Herra on minun pelto-ja malja-osani; sinä hoidat minun arpani.
Hospodin jest částka dílu mého a kalicha mého; ty zdržuješ los můj.
6 Arpa lankesi minulle ihanasta maasta, ja kaunis on minun perintöosani.
Provazcové padli mi na místech veselých, a dědictví rozkošné dostalo se mi.
7 Minä kiitän Herraa, joka on minua neuvonut; yölläkin minua siihen sisimpäni kehoittaa.
Dobrořečiti budu Hospodinu, kterýž mi radí; nebo i v noci vyučují mne ledví má.
8 Minä pidän Herran aina edessäni; kun hän on minun oikealla puolellani, en minä horju.
Představuji Hospodina před oblíčej svůj vždycky, a kdyžť jest mi po pravici, nikoli se nepohnu.
9 Sentähden minun sydämeni iloitsee ja sieluni riemuitsee, ja myös minun ruumiini asuu turvassa.
Z té příčiny rozveselilo se srdce mé, a zplésala sláva má, ano i tělo mé v bezpečnosti přebývati bude.
Nebo nenecháš duše mé v pekle, aniž dopustíš svatému svému viděti porušení. (Sheol h7585)
11 Sinä neuvot minulle elämän tien; ylenpalttisesti on iloa sinun kasvojesi edessä, ihanuutta sinun oikeassa kädessäsi iankaikkisesti.
Známou učiníš mi cestu života; sytost hojného veselí jest před oblíčejem tvým, a dokonalé utěšení po pravici tvé až na věky.
