Psalmien 116
1 Minä rakastan Herraa, sillä hän kuulee minun ääneni ja rukoukseni;
Miluji Hospodina, proto že vyslýchá hlas můj a pokorné modlitby mé.
2 sillä hän on kallistanut korvansa minun puoleeni, ja minä huudan häntä avuksi kaiken elinaikani.
Nebo naklonil ucha svého ke mně, když jsem ho vzýval ve dnech svých.
3 Kuoleman paulat piirittivät minut, tuonelan ahdistukset kohtasivat minua; minä jouduin hätään ja murheeseen. (Sheol h7585)
Obklíčilyť mne byly bolesti smrti, a úzkosti hrobu potkaly mne; sevření a truchlost přišla na mne. (Sheol h7585)
4 Mutta minä huusin avukseni Herran nimeä: "Oi Herra, pelasta minun sieluni!"
I vzýval jsem jméno Hospodinovo, řka: Prosím, ó Hospodine, vysvoboď duši mou.
5 Herra on armollinen ja vanhurskas, meidän Jumalamme on laupias.
Milostivý Hospodin a spravedlivý, Bůh náš lítostivý.
6 Herra varjelee yksinkertaiset; minä olin viheliäinen, mutta hän auttoi minua.
Ostříhá sprostných Hospodin; znuzen jsem byl, a spomohl mi.
7 Palaja, sieluni, takaisin lepoosi, sillä Herra on tehnyt sinulle hyvin.
Navratiž se, duše má, do odpočinutí svého, poněvadž Hospodin jest dobrodince tvůj.
8 Sillä sinä olet pelastanut minun sieluni kuolemasta, minun silmäni kyynelistä, jalkani kompastumasta.
Nebo jsi vytrhl duši mou od smrti, oči mé od slz, nohu mou od poklesnutí.
9 Minä saan vaeltaa Herran kasvojen edessä elävien maassa.
Ustavičně choditi budu před Hospodinem v zemi živých.
10 Minä uskon, sentähden minä puhun, minä, joka olin kovin vaivattu.
Uvěřil jsem, protož i mluvil jsem, ačkoli jsem byl velmi ztrápený.
11 Minä sanoin hädässäni: "Kaikki ihmiset ovat valhettelijoita".
Já jsem byl řekl v pospíchání: Všeliký člověk jest lhář.
12 Kuinka minä maksan Herralle kaikki hänen hyvät tekonsa minua kohtaan?
Èím se odplatím Hospodinu za všecka dobrodiní jeho mně učiněná?
13 Minä kohotan pelastuksen maljan ja huudan avukseni Herran nimeä.
Kalich mnohého spasení vezmu, a jméno Hospodinovo vzývati budu.
14 Minä täytän lupaukseni Herralle kaiken hänen kansansa edessä.
Sliby své Hospodinu splním, teď přede vším lidem jeho.
15 Kallis on Herran silmissä hänen hurskaittensa kuolema.
Drahá jest před očima Hospodinovýma smrt svatých jeho.
16 Oi Herra, minä olen sinun palvelijasi, sinun palvelijasi minä olen, sinun palvelijattaresi poika! Sinä päästit minun siteeni.
Ó Hospodine, že jsem služebník tvůj, služebník, pravím, tvůj, syn děvky tvé, rozvázal jsi svazky mé.
17 Sinulle minä uhraan kiitosuhrin ja huudan avukseni Herran nimeä.
Tobě obětovati budu obět díků činění, a jméno Hospodinovo vzývati budu.
18 Minä täytän lupaukseni Herralle kaiken hänen kansansa edessä
Sliby své Hospodinu splním, teď přede vším lidem jeho,
19 Herran huoneen esikartanoissa, sinun keskelläsi, Jerusalem. Halleluja!
V síňcích domu Hospodinova, u prostřed tebe, Jeruzaléme. Halelujah.
