Sananlaskujen 25
1 Nämäkin ovat Salomon sananlaskuja, Hiskian, Juudan kuninkaan, miesten kokoamia.
Jaké i tato jsou přísloví Šalomounova, kteráž shromáždili muži Ezechiáše, krále Judského:
2 Jumalan kunnia on salata asia, ja kuningasten kunnia on tutkia asia.
Sláva Boží jest skrývati věc, ale sláva králů zpytovati věc.
3 Taivaan korkeus ja maan syvyys ja kuningasten sydän on tutkimaton.
Vysokosti nebes, a hlubokosti země, a srdce králů není žádného vystižení.
4 Kun hopeasta poistetaan kuona, kuontuu kultasepältä astia.
Jako když bys odjal trůsku od stříbra, ukáže se slevači nádoba čistá:
5 Kun jumalaton poistetaan kuninkaan luota, vahvistuu hänen valtaistuimensa vanhurskaudessa.
Tak když odejmeš bezbožného od oblíčeje králova, tedy utvrzen bude v spravedlnosti trůn jeho.
6 Älä tavoittele kunniaa kuninkaan edessä äläkä asetu isoisten sijalle.
Nestavěj se za znamenitého před králem, a na místě velikých nestůj.
7 Sillä parempi on, jos sinulle sanotaan: "Käy tänne ylös", kuin että sinut alennetaan ylhäisen edessä, jonka silmäsi olivat nähneet.
Nebo lépe jest, aťby řečeno bylo: Vstup sem, nežli abys snížen byl před knížetem; což vídávají oči tvé.
8 Älä ole kärkäs käräjöimään; muutoin sinulla ei lopulta ole, mitä tehdä, kun vastapuolesi on saattanut sinut häpeään.
Nevcházej v svár kvapně, tak abys naposledy něčeho se nedopustil, kdyby tě zahanbil bližní tvůj.
9 Riitele oma riitasi vastapuolesi kanssa, mutta toisen salaisuutta älä ilmaise.
Srovnej při svou s bližním svým, a tajné věci jiného nevyjevuj,
10 Muutoin sinua häpäisee, kuka sen kuuleekin, eikä huono huuto sinusta lakkaa.
Aťby lehkosti neučinil ten, kdož by to slyšel, až by i zlá pověst tvá nemohla jíti nazpět.
11 Kultaomenia hopeamaljoissa ovat sanat, sanotut aikanansa.
Jablka zlatá s řezbami stříbrnými jest slovo propověděné případně.
12 Kultainen korvarengas ja hienokultainen kaulakoru ovat viisas neuvoja ynnä kuuleva korva.
Náušnice zlatá a ozdoba z ryzího zlata jest trestatel moudrý u toho, jenž poslouchá.
13 Kuin lumen viileys elonaikana on luotettava lähetti lähettäjälleen: herransa sielun hän virvoittaa.
Jako studenost sněžná v čas žně, tak jest posel věrný těm, kteříž jej posílají; nebo duši pánů svých očerstvuje.
14 Kuin pilvet ja tuuli, jotka eivät sadetta tuo, on mies, joka kerskuu lahjoilla, joita ei anna.
Jako oblakové a vítr bez deště, tak člověk, kterýž se chlubí darem lživým.
15 Kärsivällisyydellä taivutetaan ruhtinas, ja leppeä kieli murskaa luut.
Snášelivostí nakloněn bývá vývoda, a jazyk měkký láme kosti.
16 Jos hunajata löydät, syö kohtuudella, ettet kyllästyisi siihen ja sitä oksentaisi.
Nalezneš-li med, jez, pokudž by dosti bylo tobě, abys snad nasycen jsa jím, nevyvrátil ho.
17 Astu jalallasi harvoin lähimmäisesi kotiin, ettei hän sinuun kyllästyisi ja alkaisi sinua vihata.
Zdržuj nohu svou od domu bližního svého, aby syt jsa tebe, neměl tě v nenávisti.
18 Nuija ja miekka ja terävä nuoli on mies, joka väärin todistaa lähimmäistänsä vastaan.
Kladivo a meč a střela ostrá jest každý, kdož mluví falešné svědectví proti bližnímu svému.
19 Kuin mureneva hammas ja horjuva jalka on uskottoman turva ahdingon päivänä.
Zub vylomený a noha vytknutá jest doufání v převráceném v den úzkosti.
20 Kuin se, joka riisuu vaatteet pakkaspäivänä, kuin etikka lipeän sekaan, on se, joka laulaa lauluja murheelliselle sydämelle.
Jako ten, kdož svláčí oděv v čas zimy, a ocet lije k sanitru, tak kdož zpívá písničky srdci smutnému.
21 Jos vihamiehelläsi on nälkä, anna hänelle leipää syödä, ja jos hänellä on jano, anna hänelle vettä juoda.
Jestliže by lačněl ten, jenž tě nenávidí, nakrm jej chlebem, a žíznil-li by, napoj jej vodou.
22 Sillä niin sinä kokoat tulisia hiiliä hänen päänsä päälle, ja Herra sen sinulle palkitsee.
Nebo uhlí řeřavé shromáždíš na hlavu jeho, a Hospodin odplatí tobě.
23 Pohjatuuli saa aikaan sateen ja salainen kielittely vihaiset kasvot.
Vítr půlnoční zplozuje déšť, a tvář hněvivá jazyk tajně utrhající.
24 Parempi on asua katon kulmalla kuin toraisan vaimon huonetoverina.
Lépe jest bydliti v koutě na střeše, nežli s ženou svárlivou v domě společném.
25 Kuin nääntyväiselle raikas vesi on hyvä sanoma kaukaisesta maasta.
Voda studená duši ustalé jest novina dobrá z země daleké.
26 Kuin sekoitettu lähde ja turmeltu kaivo on vanhurskas, joka horjuu jumalattoman edessä.
Studnice nohami zakalená a pramen zkažený jest spravedlivý z místa svého před bezbožným vystrčený.
27 Liika hunajan syönti ei ole hyväksi, ja raskaitten asiain tutkiminen on raskasta.
Jísti mnoho medu není dobře; tak zpytování slávy jejich není slavné.
28 Kuin kaupunki, varustukset hajalla, muuria vailla, on mies, joka ei mieltänsä hillitse.
Město rozbořené beze zdi jest muž, kterýž nemá moci nad duchem svým.
