Sananlaskujen 21
1 Kuninkaan sydän on Herran kädessä kuin vesiojat: hän taivuttaa sen, kunne tahtoo.
Jako potůčkové vod jest srdce královo v ruce Hospodinově; kamžkoli chce, nakloňuje ho.
2 Kaikki miehen tiet ovat hänen omissa silmissään oikeat, mutta Herra tutkii sydämet.
Všeliká cesta člověka přímá se zdá jemu, ale kterýž zpytuje srdce, Hospodin jest.
3 Vanhurskauden ja oikeuden harjoittaminen on Herralle otollisempi kuin uhri.
Vykonávati spravedlnost a soud více se líbí Hospodinu nežli obět.
4 Ylpeät silmät ja pöyhkeä sydän-jumalattomien lamppu-ovat syntiä.
Vysokost očí, širokost srdce, a orání bezbožných jest hříchem.
5 Vain hyödyksi ovat ahkeran ajatukset, mutta kaikki touhuilijat saavat vain vahinkoa.
Myšlení bedlivého všelijak ku prospěchu přicházejí, ale každého toho, kdož kvapný jest, toliko k nouzi.
6 Jotka hankkivat aarteita petollisin kielin, ovat haihtuva tuulahdus, hakevat kuolemaa.
Pokladové jazykem lživým shromáždění jsou marnost pomíjející hledajících smrti.
7 Jumalattomat tempaa pois heidän väkivaltansa, sillä eivät he tahdo oikeutta tehdä.
Zhouba, kterouž činí bezbožníci, bydliti bude u nich; nebo se zpěčují činiti soudu.
8 Rikollisen tie on mutkainen, mutta puhtaan teot ovat oikeat.
Muž, jehož cesta převrácená jest, cizí jest, čistého pak dílo přímé jest.
9 Parempi asua katon kulmalla kuin toraisan vaimon huonetoverina.
Lépe jest bydliti v koutě na střeše, nežli s ženou svárlivou v domě společném.
10 Jumalattoman sielu himoitsee pahaa, lähimmäinen ei saa armoa hänen silmiensä edessä.
Duše bezbožného žádá zlého, ani přítel jeho jemu příjemný nebývá.
11 Kun pilkkaajaa rangaistaan, viisastuu yksinkertainen; ja kun viisasta neuvotaan, ottaa hän sen opiksensa.
Posměvač když bývá trestán, hloupý bývá moudřejší; a když se uměle nakládá s moudrým, přijímá umění.
12 Vanhurskas Jumala tarkkaa jumalattoman taloa, hän syöksee jumalattomat onnettomuuteen.
Vyučuje Bůh spravedlivého na domě bezbožného, kterýž vyvrací bezbožné pro zlost.
13 Joka tukkii korvansa vaivaisen huudolta, se joutuu itse huutamaan, vastausta saamatta.
Kdo zacpává ucho své k volání chudého, i on sám volati bude, a nebude vyslyšán.
14 Salainen lahja lepyttää vihan ja poveen kätketty lahjus kiivaan kiukun.
Dar skrytý ukrocuje prchlivost, a pocta v klíně hněv prudký.
15 Vanhurskaalle on ilo, kun oikeutta tehdään, mutta väärintekijöille kauhu.
Radostí jest spravedlivému činiti soud, ale hrůzou činitelům nepravosti.
16 Ihminen, joka eksyy taidon tieltä, joutuu lepäämään haamujen seuraan.
Èlověk bloudící z cesty rozumnosti v shromáždění mrtvých odpočívati bude.
17 Puutteen mieheksi päätyy riemujen rakastaja, eikä rikastu se, joka viiniä ja öljyä rakastaa.
Muž milující veselost nuzníkem bývá, a kdož miluje víno a masti, nezbohatne.
18 Jumalaton joutuu lunastusmaksuksi vanhurskaan puolesta ja uskoton oikeamielisten sijaan.
Výplatou za spravedlivého bude bezbožný, a za upřímé ošemetný.
19 Parempi asua autiossa maassa kuin toraisan vaimon vaivattavana.
Lépe jest bydliti v zemi pusté než s ženou svárlivou a zlostnou.
20 Kalliita aarteita ja öljyä on viisaan majassa, mutta tyhmä ihminen syö suuhunsa sellaiset.
Poklad žádostivý a olej jest v příbytku moudrého, bláznivý pak člověk zžírá jej.
21 Joka vanhurskauteen ja laupeuteen pyrkii, se löytää elämän, vanhurskauden ja kunnian.
Kdo snažně následuje spravedlnosti a milosrdenství, nalézá život, spravedlnost i slávu.
22 Viisas ryntää sankarien kaupunkiin ja kukistaa varustuksen, joka oli sen turva.
Do města silných vchází moudrý, a boří pevnost doufání jeho.
23 Joka suunsa ja kielensä varoo, se henkensä ahdistuksilta varoo.
Kdo ostříhá úst svých a jazyka svého, ostříhá od úzkosti duše své.
24 Pilkkaajan nimen saa julkea röyhkeilijä, jonka meno on määrätöntä julkeutta.
Hrdého a pyšného jméno jest posměvač, kterýž vše s neochotností a pýchou dělá.
25 Oma halu laiskan tappaa, sillä hänen kätensä eivät tahdo työtä tehdä.
Žádost lenivého zabijí jej, nebo nechtí ruce jeho dělati.
26 Aina on hartaasti haluavia, mutta vanhurskas antaa säästelemättä.
Každého dne žádostí hoří, spravedlivý pak dává a neskoupí se.
27 Jumalattomien uhri on kauhistus; saati sitten, jos se tuodaan ilkityön edestä!
Obět bezbožných ohavností jest, ovšem pak jestliže by ji s nešlechetností obětovali.
28 Valheellinen todistaja hukkuu, mutta kuunteleva mies saa aina puhua.
Svědek lživý zahyne, ale muž, kterýž co slyší, stále mluviti bude.
29 Julkeiksi tekee jumalaton kasvonsa, vakaiksi tekee oikeamielinen tiensä.
Muž bezbožný zatvrzuje tvář svou, upřímý pak měří cestu svou.
30 Ei auta viisaus, ei ymmärrys, ei mikään neuvo Herraa vastaan.
Není žádné moudrosti, ani opatrnosti, ani rady proti Hospodinu.
31 Hevonen on varustettu taistelun päiväksi, mutta voitto on Herran hallussa.
Kůň strojen bývá ke dni boje, ale Hospodinovo jest vysvobození.
