Sananlaskujen 20
1 Viini on pilkkaaja, väkijuoma remunpitäjä; eikä ole viisas kenkään, joka siitä hoipertelee.
Víno činí posměvače, a nápoj opojný nepokojného; pročež každý, kdož se kochá v něm, nebývá moudrý.
2 Kuninkaan peljättäväisyys on kuin nuoren leijonan kiljunta; joka hänet vihoittaa, se henkensä rikkoo.
Hrůza královská jako řvání mladého lva; kdož ho rozhněvá, hřeší proti životu svému.
3 On kunniaksi miehelle riitaa karttaa, mutta kaikki hullut riitaa haastavat.
Přestati od sváru jest to každému ku poctivosti, ale kdožkoli se do nich zapletá, blázen jest.
4 Syksyllä ei laiska kynnä; elonaikana hän tyhjää tapailee.
Lenoch neoře pro zimu, pročež žebrati bude ve žni, ale nadarmo.
5 Kuin syvät vedet ovat miehen sydämen aivoitukset, mutta ymmärtäväinen mies ne ammentaa esiin.
Rada v srdci muže voda hluboká, muž však rozumný dosáhne jí.
6 Monet huutavat hyvyyttänsä kukin, mutta kuka löytää luotettavan miehen?
Větší díl lidí honosí se účinností svou, ale v pravdě takového kdo nalezne?
7 Vanhurskas vaeltaa nuhteettomasti, onnelliset ovat lapset hänen jälkeensä.
Spravedlivý ustavičně chodí v upřímnosti své; blažení synové jeho po něm.
8 Kuningas istuu tuomioistuimella, hän silmillänsä perkaa kaiken pahan pois.
Král sedě na soudné stolici, rozhání očima svýma všecko zlé.
9 Kuka voi sanoa: "Olen puhdistanut sydämeni, olen puhdas synnistäni"?
Kdo může říci: Očistil jsem srdce své? Èist jsem od hříchu svého?
10 Kahtalainen paino ja kahtalainen mitta-molemmat ovat Herralle kauhistus.
Závaží rozdílná a míra rozdílná, obé to ohavností jest Hospodinu.
11 Teoistansa tuntee jo poikasenkin, onko hänen menonsa puhdas ja oikea.
Po skutcích svých poznáno bývá také i pachole, jest-li upřímé a pravé dílo jeho.
12 Kuulevan korvan ja näkevän silmän-molemmat on Herra luonut.
Ucho, kteréž slyší, a oko, kteréž vidí, obé to učinil Hospodin.
13 Älä unta rakasta, ettet köyhtyisi; pidä silmäsi auki, niin saat leipää kyllin.
Nemiluj snu, abys nezchudl, otevři oči své, a nasytíš se chlebem.
14 "Huonoa, huonoa", sanoo ostaja, mutta mentyänsä pois hän kehuskelee.
Zlé, zlé, říká ten, kdož kupuje, a odejda, tedy se chlubí.
15 Olkoon kultaa, olkoon helmiä paljon, kallein kalu ovat taidolliset huulet.
Zlato a množství perel, a nejdražší klínot jsou rtové umělí.
16 Ota siltä vaatteet, joka toista takasi, ja ota häneltä pantti vieraitten puolesta.
Vezmi roucho toho, kterýž slíbil za cizího, a kdo za cizozemku, základ jeho.
17 Makea on miehelle petoksella saatu leipä, mutta perästäpäin hän saa suunsa täyteen soraa.
Chutný jest někomu chléb falše, ale potom ústa jeho pískem naplněna bývají.
18 Neuvotellen suunnitelmat vahvistuvat, ja sotaa on sinun käytävä neuvokkuudella.
Myšlení radou upevňuj, a s opatrnou radou veď boj.
19 Salaisuuden ilmaisee, joka panettelijana käy; älä siis antaudu avosuisen pariin.
Kdo vynáší tajnost, chodí neupřímě, pročež k lahodícímu rty svými nepřiměšuj se.
20 Joka isäänsä ja äitiänsä kiroaa, sen lamppu sammuu pilkkopimeään.
Kdo zlořečí otci svému neb matce své, zhasne svíce jeho v temných mrákotách.
21 Tavara, jota aluksi kiivaasti tavoitellaan, ei lopulta tuo siunausta.
Dědictví rychle z počátku nabytému naposledy nebývá dobrořečeno,
22 Älä sano: "Minä kostan pahan"; odota Herraa, hän auttaa sinua.
Neříkej: Odplatím se zlým; očekávej na Hospodina, a vysvobodí tě.
23 Kahtalainen paino on Herralle kauhistus, ja väärä vaaka ei ole hyvä.
Ohavností jsou Hospodinu závaží rozdílná, a váhy falešné neoblibuje.
24 Herralta tulevat miehen askeleet; mitäpä ymmärtäisi tiestänsä ihminen itse?
Od Hospodina jsou krokové muže, ale člověk jak vyrozumívá cestě jeho?
25 Ihmiselle on ansaksi luvata hätiköiden pyhä lahja ja vasta perästäpäin harkita lupauksiansa.
Osídlo jest člověku pohltiti věc posvěcenou, a po slibu zase toho vyhledávati.
26 Viisas kuningas perkaa jumalattomat pois viskimellään ja antaa puimajyrän käydä heidän ylitsensä.
Král moudrý rozptyluje bezbožné, a uvodí na ně pomstu.
27 Ihmisen henki on Herran lamppu: se tutkistelee sydämen kammiot kaikki.
Duše člověka jest svíce Hospodinova, kteráž zpytuje všecky vnitřnosti srdečné.
28 Laupeus ja uskollisuus on kuninkaan turva, ja laupeudella hän valtaistuimensa tukee.
Milosrdenství a pravda ostříhají krále, a milosrdenstvím podpírá se trůn jeho.
29 Voima on nuorukaisen kunnia, ja harmaat hapset ovat vanhusten kaunistus.
Ozdoba mládenců jest síla jejich, a okrasa starců šediny.
30 Mustelmat ja haavat puhdistavat pahantekijän, lyönnit puhdistavat sydämen kammiot.
Modřiny ran jsou lékařství při zlém, a bití vnitřnostem života.
