< Sananlaskujen 18 >
1 Eriseurainen noudattaa omia pyyteitään; kaikin neuvoin hän riitaa haastaa.
Svémyslný hledá toho, což se jemu líbí, a ve všelijakou věc plete se.
2 Tyhmän halu ei ole ymmärrykseen, vaan tuomaan julki oma mielensä.
Nezalibuje sobě blázen v rozumnosti, ale v tom, což zjevuje srdce jeho.
3 Kunne jumalaton tulee, tulee ylenkatsekin, ja häpeällisen menon mukana häväistys.
Když přijde bezbožný, přichází také pohrdání, a s lehkomyslným útržka.
4 Syviä vesiä ovat sanat miehen suusta, ovat virtaava puro ja viisauden lähde.
Slova úst muže vody hluboké, potok rozvodnilý pramen moudrosti.
5 Ei ole hyvä pitää syyllisen puolta ja vääräksi vääntää syyttömän asiaa oikeudessa.
Přijímati osobu bezbožného není dobré, abys převrátil spravedlivého v soudu.
6 Tyhmän huulet tuovat mukanaan riidan, ja hänen suunsa kutsuu lyöntejä.
Rtové blázna směřují k svadě, a ústa jeho bití se domluví.
7 Oma suu on tyhmälle turmioksi ja omat huulet ansaksi hänelle itselleen.
Ústa blázna k setření jemu, a rtové jeho osídlem duši jeho.
8 Panettelijan puheet ovat kuin herkkupalat ja painuvat sisusten kammioihin asti.
Slova utrhače jsou jako ubitých, ale však sstupují do vnitřností života.
9 Joka on veltto toimessansa, se on jo tuhontekijän veli.
Také ten, kdož jest nedbalý v práci své, bratr jest mrhače.
10 Herran nimi on vahva torni; hurskas juoksee sinne ja saa turvan.
Věže pevná jest jméno Hospodinovo; k němu se uteče spravedlivý, a bude povýšen.
11 Rikkaan tavara on hänen vahva kaupunkinsa, ja korkean muurin kaltainen hänen kuvitteluissaan.
Zboží bohatého jest město pevné jeho, a jako zed vysoká v mysli jeho.
12 Kukistumisen edellä miehen sydän ylpistyy, mutta kunnian edellä käy nöyryys.
Před setřením vyvyšuje se srdce člověka, ale před povýšením bývá ponížení.
13 Jos kuka vastaa, ennenkuin on kuullut, on se hulluutta ja koituu hänelle häpeäksi.
Kdož odpovídá něco, prvé než vyslyší, počítá se to za bláznovství jemu a za lehkost.
14 Miehekäs mieli pitää sairaankin pystyssä, mutta kuka voi kantaa murtunutta mieltä?
Duch muže snáší nemoc svou, ducha pak zkormouceného kdo snese?
15 Tietoa hankkii ymmärtäväisen sydän, tietoa etsii viisasten korva.
Srdce rozumného dosahuje umění, a ucho moudrých hledá umění.
16 Lahja avartaa alat ihmiselle ja vie hänet isoisten pariin.
Dar člověka uprostranňuje jemu, a před oblíčej mocných přivodí jej.
17 Käräjissä on kukin ensiksi oikeassa, mutta sitten tulee hänen riitapuolensa ja ottaa hänestä selvän.
Spravedlivý zdá se ten, kdož jest první v své při, ale když přichází bližní jeho, tedy stihá jej.
18 Arpa riidat asettaa ja ratkaisee väkevien välit.
Los pokojí svady, a mezi silnými rozeznává.
19 Petetty veli on vaikeampi voittaa kuin vahva kaupunki, ja riidat ovat kuin linnan salvat.
Bratr křivdou uražený tvrdší jest než město nedobyté, a svárové jsou jako závora u hradu.
20 Suunsa hedelmästä saa mies vatsansa kylläiseksi, saa kyllikseen huultensa satoa.
Ovocem úst jednoho každého nasyceno bývá břicho jeho, úrodou rtů svých nasycen bude.
21 Kielellä on vallassansa kuolema ja elämä; jotka sitä rakastavat, saavat syödä sen hedelmää.
Smrt i život jest v moci jazyka, a ten, kdož jej miluje, bude jísti ovoce jeho.
22 Joka vaimon löysi, se onnen löysi, sai Herralta mielisuosion.
Kdo nalezl manželku, nalezl věc dobrou, a navážil lásky od Hospodina.
23 Köyhä puhuu pyydellen, mutta rikas vastaa tylysti.
Poníženě mluví chudý, ale bohatý odpovídá tvrdě.
24 Häviökseen mies on monien ystävä, mutta on myös ystäviä, veljiäkin uskollisempia.
Ten, kdož má přátely, má se míti přátelsky, poněvadž přítel bývá vlastnější než bratr.