Sananlaskujen 15
1 Leppeä vastaus taltuttaa kiukun, mutta loukkaava sana nostaa vihan.
Odpověd měkká odvracuje hněv, ale řeč zpurná vzbuzuje prchlivost.
2 Viisasten kieli puhuu tietoa taitavasti, mutta tyhmäin suu purkaa hulluutta.
Jazyk moudrých ozdobuje umění, ale ústa bláznů vylévají bláznovství.
3 Herran silmät ovat joka paikassa; ne vartioitsevat hyviä ja pahoja.
Na všelikém místě oči Hospodinovy spatřují zlé i dobré.
4 Sävyisä kieli on elämän puu, mutta vilpillinen kieli haavoittaa mielen.
Zdravý jazyk jest strom života, převrácenost pak z něho ztroskotání od větru.
5 Hullu pitää halpana isänsä kurituksen, mutta joka nuhdetta noudattaa, tulee mieleväksi.
Blázen pohrdá cvičením otce svého, ale kdož ostříhá naučení, opatrnosti nabude.
6 Vanhurskaan huoneessa on suuret aarteet, mutta jumalattoman saalis on turmion oma.
V domě spravedlivého jest hojnost veliká, ale v úrodě bezbožného zmatek.
7 Viisasten huulet kylvävät tietoa, mutta tyhmäin sydän ei ole vakaa.
Rtové moudrých rozsívají umění, srdce pak bláznů ne tak.
8 Jumalattomien uhri on Herralle kauhistus, mutta oikeamielisten rukous on hänelle otollinen.
Obět bezbožných ohavností jest Hospodinu, ale modlitba upřímých líbí se jemu.
9 Jumalattoman tie on Herralle kauhistus, mutta joka vanhurskauteen pyrkii, sitä hän rakastaa.
Ohavností jest Hospodinu cesta bezbožného, toho pak, kdož následuje spravedlnosti, miluje.
10 Kova tulee kuritus sille, joka tien hylkää; joka nuhdetta vihaa, saa kuoleman.
Trestání přísné opouštějícímu cestu, a kdož nenávidí domlouvání, umře.
Peklo i zatracení jest před Hospodinem, čím více srdce synů lidských? (Sheol h7585)
12 Pilkkaaja ei pidä siitä, että häntä nuhdellaan; viisasten luo hän ei mene.
Nemiluje posměvač toho, kterýž ho tresce, aniž k moudrým přistoupí.
13 Iloinen sydän kaunistaa kasvot, mutta sydämen tuskassa on mieli murtunut.
Srdce veselé obveseluje tvář, ale pro žalost srdce duch zkormoucen bývá.
14 Ymmärtäväisen sydän etsii tietoa, mutta tyhmien suu hulluutta suosii.
Srdce rozumného hledá umění, ale ústa bláznů pasou se bláznovstvím.
15 Kurjalle ovat pahoja kaikki päivät, mutta hyvä mieli on kuin alituiset pidot.
Všickni dnové chudého zlí jsou, ale dobromyslného hody ustavičné.
16 Parempi vähä Herran pelossa kuin paljot varat levottomuudessa.
Lepší jest maličko s bázní Hospodinovou než poklad veliký s nepokojem.
17 Parempi vihannesruoka rakkaudessa kuin syöttöhärkä vihassa.
Lepší jest krmě z zelí, kdež jest láska, nežli z krmného vola, kdež jest nenávist.
18 Kiukkuinen mies nostaa riidan, mutta pitkämielinen asettaa toran.
Muž hněvivý vzbuzuje sváry, ale zpozdilý k hněvu upokojuje svadu.
19 Laiskan tie on kuin orjantappurapehko, mutta oikeamielisten polku on raivattu.
Cesta lenivého jest jako plot z trní, ale stezka upřímých jest vydlážená.
20 Viisas poika on isällensä iloksi, mutta tyhmä ihminen halveksii äitiänsä.
Syn moudrý obveseluje otce, bláznivý pak člověk pohrdá matkou svou.
21 Hulluus on ilo sille, joka on mieltä vailla, mutta ymmärtäväinen mies kulkee suoraan.
Bláznovství jest veselím bláznu, ale člověk rozumný upřímo kráčeti směřuje.
22 Hankkeet sortuvat, missä neuvonpito puuttuu; mutta ne toteutuvat, missä on runsaasti neuvonantajia.
Kdež není rady, zmařena bývají usilování, ale množství rádců ostojí.
23 Miehellä on ilo suunsa vastauksesta; ja kuinka hyvä onkaan sana aikanansa!
Vesel bývá člověk z odpovědi úst svých; nebo slovo v čas příhodný ó jak jest dobré!
Cesta života vysoko jest rozumnému proto, aby se uchýlil od pekla dole. (Sheol h7585)
25 Ylpeitten huoneen Herra hajottaa, mutta lesken rajan hän vahvistaa.
Dům pyšných vyvrací Hospodin, meze pak vdovy upevňuje.
26 Häijyt juonet ovat Herralle kauhistus, mutta lempeät sanat ovat puhtaat.
Ohavností jsou Hospodinu myšlení zlého, ale čistých řeči vzácné.
27 Väärän voiton pyytäjä hävittää huoneensa, mutta joka lahjuksia vihaa, saa elää.
Kdož dychtí po lakomství, kormoutí dům svůj; ale kdož nenávidí darů, živ bude.
28 Vanhurskaan sydän miettii, mitä vastata, mutta jumalattomien suu purkaa pahuutta.
Srdce spravedlivého přemyšluje, co má mluviti, ale ústa bezbožných vylévají všelijakou zlost.
29 Jumalattomista on Herra kaukana, mutta vanhurskasten rukouksen hän kuulee.
Vzdálen jest Hospodin od bezbožných, ale modlitbu spravedlivých vyslýchá.
30 Valoisa silmänluonti ilahuttaa sydämen; hyvä sanoma tuo ydintä luihin.
To, což se zraku naskýtá, obveseluje srdce; pověst dobrá tukem naplňuje kosti.
31 Korva, joka kuuntelee elämän nuhdetta, saa majailla viisaitten keskellä.
Ucho, kteréž poslouchá trestání života, u prostřed moudrých bydliti bude.
32 Joka kuritusta vieroo, pitää sielunsa halpana; mutta joka nuhdetta kuuntelee, se saa mieltä.
Kdo se vyhýbá cvičení, zanedbává duše své; ale kdož přijímá domlouvání, má rozum.
33 Herran pelko on kuri viisauteen, ja kunnian edellä käy nöyryys.
Bázeň Hospodinova jest cvičení se moudrosti, a slávu předchází ponížení.
