Sananlaskujen 12
1 Tietoa rakastaa, joka kuritusta rakastaa, mutta järjetön se, joka nuhdetta vihaa.
Kdo miluje cvičení, miluje umění; kdož pak nenávidí domlouvání, nemoudrý jest.
2 Hyvä saa Herran mielisuosion, mutta juonittelijan hän tuomitsee syylliseksi.
Dobrý nalézá lásku u Hospodina, ale muže nešlechetného potupí Bůh.
3 Ei ihminen kestä jumalattomuuden varassa, mutta vanhurskasten juuri on horjumaton.
Nebývá trvánlivý člověk v bezbožnosti, kořen pak spravedlivých nepohne se.
4 Kelpo vaimo on puolisonsa kruunu, mutta kunnoton on kuin mätä hänen luissansa.
Žena statečná jest koruna muže svého, ale jako hnis v kostech jeho ta, kteráž k hanbě přivodí.
5 Vanhurskasten aivoitukset ovat oikeat, jumalattomien hankkeet petolliset.
Myšlení spravedlivých jsou pravá, rady pak bezbožných lstivé.
6 Jumalattomien puheet väijyvät verta, mutta oikeamieliset pelastaa heidän suunsa.
Slova bezbožných úklady činí krvi, ústa pak spravedlivých vytrhují je.
7 Jumalattomat kukistuvat olemattomiin, mutta vanhurskasten huone pysyy.
Vyvráceni bývají bezbožní tak, aby jich nebylo, ale dům spravedlivých ostojí.
8 Ymmärryksensä mukaan miestä kiitetään, mutta nurjasydämistä halveksitaan.
Podlé toho, jakž rozumný jest, chválen bývá muž, převráceného pak srdce bude v pohrdání.
9 Parempi halpa-arvoinen, jolla on palvelija, kuin rehentelijä, joka on vailla leipää.
Lepší jest nevzácný, kterýž má služebníka, nežli ten, kterýž sobě slavně počíná, a nemá chleba.
10 Vanhurskas tuntee, mitä hänen karjansa kaipaa, mutta jumalattomain sydän on armoton.
Pečuje spravedlivý o život hovádka svého, srdce pak bezbožných ukrutné jest.
11 Joka peltonsa viljelee, saa leipää kyllin, mutta tyhjän tavoittelija on mieltä vailla.
Kdo dělá zemi svou, nasycen bývá chlebem; ale kdož následuje zahalečů, blázen jest.
12 Jumalaton himoitsee pahojen saalista, mutta vanhurskasten juuri on antoisa.
Žádostiv jest bezbožný obrany proti zlému, ale kořen spravedlivých způsobuje ji.
13 Huulten rikkomus on paha ansa, mutta vanhurskas pääsee hädästä.
Do přestoupení rtů zapletá se zlostník, ale spravedlivý vychází z ssoužení.
14 Suunsa hedelmästä saa kyllälti hyvää, ja ihmisen eteen kiertyvät hänen kättensä työt.
Z ovoce úst každý nasycen bude dobrým, a odplatu za skutky člověka dá jemu Bůh.
15 Hullun tie on hänen omissa silmissään oikea, mutta joka neuvoa kuulee, on viisas.
Cesta blázna přímá se zdá jemu, ale kdo poslouchá rady, moudrý jest.
16 Hullun suuttumus tulee kohta ilmi, mutta mielevä peittää kärsimänsä häpeän.
Hněv blázna v tentýž den poznán bývá, ale opatrný hanbu skrývá.
17 Toden puhuja lausuu oikeuden, mutta väärä todistaja petoksen.
Kdož mluví pravdu, ohlašuje spravedlnost, svědek pak falešný lest.
18 Moni viskoo sanoja kuin miekanpistoja, mutta viisasten kieli on lääke.
Někdo vynáší řeči podobné meči probodujícímu, ale jazyk moudrých jest lékařství.
19 Totuuden huulet pysyvät iäti, mutta valheen kieli vain tuokion.
Rtové pravdomluvní utvrzeni budou na věky, ale na kratičko jazyk lživý.
20 Jotka pahaa miettivät, niillä on mielessä petos, mutta jotka rauhaan neuvovat, niille tulee ilo.
V srdci těch, kteříž zlé obmýšlejí, bývá lest, v těch pak, kteříž radí ku pokoji, veselí.
21 Ei tule turmiota vanhurskaalle, mutta jumalattomat ovat onnettomuutta täynnä.
Nepotká spravedlivého žádná těžkost, bezbožní pak naplněni budou zlým.
22 Herralle kauhistus ovat valheelliset huulet, mutta teoissaan uskolliset ovat hänelle otolliset.
Ohavností jsou Hospodinu rtové lživí, ale ti, jenž činí pravdu, líbí se jemu.
23 Mielevä ihminen peittää tietonsa, mutta tyhmäin sydän huutaa julki hulluutensa.
Člověk opatrný tají umění, ale srdce bláznů vyvolává bláznovství.
24 Ahkerain käsi saa hallita, mutta laiska joutuu työveron alaiseksi.
Ruka pracovitých panovati bude, lstivá pak musí dávati plat.
25 Huoli painaa alas miehen mielen, mutta hyvä sana sen ilahuttaa.
Starost v srdci člověka snižuje ji, ale věc dobrá obveseluje ji.
26 Vanhurskas opastaa lähimmäistänsä, mutta jumalattomat eksyttää heidän oma tiensä.
Vzácnější jest nad bližního svého spravedlivý, cesta pak bezbožných svodí je.
27 Laiska ei saa ajetuksi itselleen riistaa, mutta ahkeruus on ihmiselle kallis tavara.
Nebude péci fortelný, což ulovil, ale člověk bedlivý statku drahého nabude.
28 Vanhurskauden polulla on elämä, ja sen tien kulku ei ole kuolemaksi.
Na stezce spravedlnosti jest život, a cesta stezky její nesmrtelná jest.
