Sananlaskujen 11
1 Väärä vaaka on Herralle kauhistus, mutta täysi paino on hänelle otollinen.
Váha falešná ohavností jest Hospodinu, ale závaží pravé líbí se jemu.
2 Mihin ylpeys tulee, sinne tulee häpeäkin, mutta nöyräin tykönä on viisaus.
Za pýchou přichází zahanbení, ale při pokorných jest moudrost.
3 Oikeamielisiä ohjaa heidän nuhteettomuutensa, mutta uskottomat hävittää heidän vilppinsä.
Sprostnost upřímých vodí je, převrácenost pak přestupníků zatracuje je.
4 Ei auta tavara vihan päivänä, mutta vanhurskaus vapahtaa kuolemasta.
Neprospíváť bohatství v den hněvu, ale spravedlnost vytrhuje z smrti.
5 Nuhteettoman vanhurskaus tasoittaa hänen tiensä, mutta jumalaton sortuu jumalattomuuteensa.
Spravedlnost upřímého spravuje cestu jeho, ale pro bezbožnost svou padá bezbožný.
6 Oikeamieliset vapahtaa heidän vanhurskautensa, mutta uskottomat vangitsee heidän oma himonsa.
Spravedlnost upřímých vytrhuje je, ale přestupníci v zlosti zjímáni bývají.
7 Jumalattoman ihmisen kuollessa hukkuu hänen toivonsa, ja vääräin odotus hukkuu.
Když umírá člověk bezbožný, hyne naděje, i očekávání rekovských činů mizí.
8 Vanhurskas pelastetaan hädästä, ja jumalaton joutuu hänen sijaansa.
Spravedlivý z úzkosti bývá vysvobozen, bezbožný pak přichází na místo jeho.
9 Rietas suullansa turmelee lähimmäisensä, mutta taito on vanhurskaitten pelastus.
Pokrytec ústy kazí bližního svého, ale spravedliví uměním vytrženi bývají.
10 Vanhurskaitten onnesta kaupunki iloitsee, ja jumalattomain hukkumisesta syntyy riemu.
Z štěstí spravedlivých veselí se město, když pak hynou bezbožní, bývá prozpěvování.
11 Oikeamielisten siunauksesta kaupunki kohoaa, mutta jumalattomain suu sitä hajottaa.
Požehnáním spravedlivých zvýšeno bývá město, ústy pak bezbožných vyvráceno.
12 Mieltä vailla on, joka lähimmäistänsä halveksii, mutta ymmärtäväinen mies on vaiti.
Pohrdá bližním svým blázen, ale muž rozumný mlčí.
13 Joka panettelijana käy, ilmaisee salaisuuden, mutta jolla luotettava henki on, se säilyttää asian.
Utrhač toulaje se, pronáší tajnost, věrný pak člověk tají věc.
14 Missä ohjausta ei ole, sortuu kansa, mutta neuvonantajain runsaus tuo menestyksen.
Kdež není dostatečné rady, padá lid, ale spomožení jest ve množství rádců.
15 Joka vierasta takaa, sen käy pahoin, mutta joka kädenlyöntiä vihaa, se on turvattu.
Velmi sobě škodí, kdož slibuje za cizího, ješto ten, kdož nenávidí rukojemství, bezpečen jest.
16 Suloinen nainen saa kunniaa, ja voimalliset saavat rikkautta.
Žena šlechetná má čest, a ukrutní mají zboží.
17 Armelias mies tekee hyvää itsellensä, mutta armoton syöksee onnettomuuteen oman lihansa.
Èlověk účinný dobře činí životu svému, ale ukrutný kormoutí tělo své.
18 Jumalaton hankkii pettäväistä voittoa, mutta joka vanhurskautta kylvää, saa pysyvän palkan.
Bezbožný dělá dílo falešné, ale kdož rozsívá spravedlnost, má mzdu jistou.
19 Joka on vakaa vanhurskaudessa, saa elämän; mutta joka pahaa tavoittaa, saa kuoleman.
Tak spravedlivý rozsívá k životu, a kdož následuje zlého, k smrti své.
20 Väärämieliset ovat Herralle kauhistus, mutta nuhteettomasti vaeltaviin hän mielistyy.
Ohavností jsou Hospodinu převrácení srdcem, ale ctného obcování líbí se jemu.
21 Totisesti: paha ei jää rankaisematta, mutta vanhurskasten jälkeläiset pelastuvat.
Zlý, by sobě i na pomoc přivzal, neujde pomsty, símě pak spravedlivých uchází toho.
22 Kultarengas sian kärsässä on kaunis nainen, älyä vailla.
Zápona zlatá na pysku svině jest žena pěkná bez rozumu.
23 Vanhurskaitten halajaminen vie onneen, jumalattomien toivo vihaan.
Žádost spravedlivých jest toliko dobrých věcí, ale očekávání bezbožných hněv.
24 Toinen on antelias ja saa yhä lisää, toinen säästää yli kohtuuden ja vain köyhtyy.
Mnohý rozdává štědře, a však přibývá mu více; jiný skoupě drží nad slušnost, ale k chudobě.
25 Hyväätekeväinen sielu tulee ravituksi, ja joka muita virvoittaa, se itse kostuu.
Èlověk štědrý bývá bohatší, a kdož svlažuje, také sám bude zavlažen.
26 Joka viljan pitää takanaan, sitä kansa kiroaa, mutta joka viljan kaupaksi antaa, sen pään päälle tulee siunaus.
Kdo zadržuje obilí, zlořečí mu lid; ale požehnání na hlavě toho, kdož je prodává.
27 Joka hyvään pyrkii, etsii sitä, mikä otollista on, mutta joka pahaa etsii, sille se tulee.
Kdo pilně hledá dobrého, nalézá přízeň; kdož pak hledá zlého, potká jej.
28 Joka rikkauteensa luottaa, se kukistuu, mutta vanhurskaat viheriöitsevät niinkuin lehvä.
Kdo doufá v bohatství své, ten spadne, ale spravedliví jako ratolest zkvetnou.
29 Joka talonsa rappiolle saattaa, perii tuulta, ja hullu joutuu viisaan orjaksi.
Kdo kormoutí dům svůj, za dědictví bude míti vítr, a blázen sloužiti musí moudrému.
30 Vanhurskaan hedelmä on elämän puu, ja viisas voittaa sieluja.
Ovoce spravedlivého jest strom života, a kdož vyučuje duše, jest moudrý.
31 Katso, vanhurskas saa palkkansa maan päällä, saati sitten jumalaton ja syntinen.
Aj, spravedlivému na zemi odplacováno bývá, čím více bezbožnému a hříšníku?
