< Jobin 35 >
Ještě mluvil Elihu, a řekl:
2 "Pidätkö sitä oikeutena, sanotko sitä vanhurskaudeksi Jumalan edessä,
Domníváš-liž se, že jsi to s soudem řekl: Spravedlnost má převyšuje Boží?
3 että kysyt, mitä se sinua hyödyttää: 'Hyödynkö siitä sen enempää, kuin jos syntiä teen?'
Nebo jsi řekl: Co mi prospěje, jaký užitek budu míti, bych i nehřešil?
4 Siihen minä vastaan sinulle sekä ystävillesi, jotka luonasi ovat.
Já odpovím tobě místně, i tovaryšům tvým s tebou.
5 Luo silmäsi taivaalle ja näe, katsele pilviä, jotka ovat korkealla pääsi päällä.
Pohleď na nebe a viz, anobrž spatř oblaky, vyšší, než-lis ty.
6 Jos sinä syntiä teet, mitä sillä hänelle teet; ja vaikka sinulla paljonkin rikoksia olisi, mitä sillä hänelle mahdat?
Jestliže bys hřešil, co svedeš proti němu? A byť se i rozmnožily nešlechetnosti tvé, co mu uškodíš?
7 Jos olet vanhurskas, mitä sillä hänelle annat, tahi ottaako hän mitään sinun kädestäsi?
Budeš-li spravedlivý, čeho mu udělíš? Aneb co z ruky tvé vezme?
8 Ihmistä, kaltaistasi, koskee jumalattomuutesi ja ihmislasta sinun vanhurskautesi.
Každémuť člověku bezbožnost jeho uškodí, a synu člověka spravedlnost jeho prospěje.
9 Sorron suuruutta valitetaan, huudetaan apua suurten käsivartta vastaan,
Z množství nátisk trpících, kteréž k tomu přivodí, aby úpěli a křičeli pro ukrutnost povýšených,
10 ei kysytä: 'Missä on Jumala, minun Luojani, joka yöllä saa viriämään ylistysvirret,
Žádný neříká: Kde jest Bůh stvořitel můj? Ješto on dává zpěv i v noci.
11 joka opettaa meille enemmän kuin metsän eläimille ja antaa meille viisautta enemmän kuin taivaan linnuille?'
On vyučuje nás nad hovada zemská, a nad ptactvo nebeské moudřejší nás činí.
12 Valittakoot sitten pahojen ylpeyttä; ei hän vastaa.
Tehdáž volají-li pro pýchu zlých, nebývají vyslyšáni.
13 Ei, turhia ei Jumala kuule, eikä Kaikkivaltias niihin katso,
A jistě žeť ošemetnosti nevyslýchá Bůh silný, a Všemohoucí nepatří na ni.
14 saati jos sanot, ettet voi häntä nähdä; asia on hänen edessänsä: odota häntä.
Mnohem méně, jestliže díš: Nepatříš na to. Sám s sebou vejdi v soud před ním, a doufej v něho.
15 Mutta nyt, kun hänen vihansa ei kosta eikä hän ylvästelystä suuresti välitä,
Ale nyní poněvadž nic není těch věcí, navštívil jej hněv jeho; nebo nechce znáti hojnosti této veliké.
16 niin Job avaa suunsa joutaviin ja syytää suuria sanoja taitamattomasti."
A protož marně Job otvírá ústa svá, hloupě rozmnožuje řeči své.