Psalmien 92
1 Psalmi sabbatina veisattava. Hyvä on Herraa kiittää, ja veisata kiitosta sinun nimelles, sinä kaikkein Ylimmäinen.
Žalm a píseň, ke dni sobotnímu. Dobré jest oslavovati Hospodina, a žalmy zpívati jménu tvému, ó Nejvyšší,
2 Aamulla julistaa armoas, ja ehtoolla totuuttas,
Zvěstovati každé jitro milosrdenství tvé, a pravdu tvou každé noci,
3 Kymmenkielisellä ja psaltarilla, soittain kanteleilla.
Při nástroji o desíti strunách, při loutně, a při harfě s písničkou.
4 Sillä sinä ilahutit minua, Herra, sinun teoissas: ja minä iloiten kerskaan kättes töitä.
Nebo jsi mne rozveselil, Hospodine, skutky svými, o skutcích rukou tvých zpívati budu.
5 Herra, kuinka sinun tekos ovat niin suuret? Sinun ajatukses ovat ylen syvät.
Jak velicí jsou skutkové tvoji, Hospodine! Velmi hluboká jsou myšlení tvá.
6 Hullu ei usko sitä, ja tomppeli ei ymmärrä niitä.
Èlověk hovadný nezná toho, aniž blázen rozumí tomu,
7 Jumalattomat viheriöitsevät niinkuin ruoho, ja pahointekiät kaikki kukoistavat, siihenasti kuin he hukkuvat ijankaikkisesti.
Že vyrostají bezbožní jako bylina, a kvetou všickni činitelé nepravosti, aby vyhlazeni byli na věky.
8 Mutta sinä, Herra, olet korkein, ja pysyt ijankaikkisesti.
Ty pak, ó Nejvyšší, že na věky jsi Hospodin.
9 Sillä katso, sinun vihollises, Herra, katso, sinun vihollises pitää katooman, ja kaikki pahantekiät pitää hajoitettaman.
Nebo aj, nepřátelé tvoji, Hospodine, nebo aj, nepřátelé tvoji zahynou; rozptýleni budou všickni činitelé nepravosti.
10 Mutta minun sarveni tulee korotetuksi niinkuin yksisarvisen, ja minä voidellaan tuoreella öljyllä,
Můj pak roh vyzdvihneš jako jednorožcův, pokropen budu olejem novým.
11 Ja minun silmäni näkevät viholliseni, ja minun korvani kuulevat pahoja, jotka heitänsä asettavat minua vastaan.
I podívá se oko mé na ty, jenž mne špehují, a o těch nešlechetnících, jenž proti mně povstávají, ušima svýma uslyším.
12 Vanhurskaan pitää viheriöitsemän niinkuin palmupuu, ja kasvaman niinkuin sedripuu Libanonissa.
Spravedlivý jako palma kvésti bude, a jako cedr na Libánu rozloží se.
13 Jotka ovat istutetut Herran huoneessa, pitää viheriöitsemän meidän Jumalamme kartanoissa.
Štípení v domě Hospodinově v síňcích Boha našeho kvésti budou.
14 Heidän pitää vesoman vielä vanhuudessansa, hedelmälliset ja vihannat oleman,
Ještě i v šedinách ovoce ponesou, spanilí a zelení budou,
15 Ja julistaman, että Herra on niin hurskas, minun turvani, ja ei ole hänessä vääryyttä.
Aby to zvěstováno bylo, že přímý jest Hospodin, skála má, a že nepravosti žádné při něm není.
