Psalmien 65
1 Davidin Psalmi ja veisu, edelläveisaajalle. Jumala, sinua kiitetään Zionissa hiljaisuudessa; ja sinulle maksetaan lupaus.
Přednímu z kantorů žalm, Davidova píseň. Na tobě přestávati sluší, ó Bože, tebe na Sionu chváliti, a tu tobě slib vyplňovati.
2 Sinä kuulet rukouksen; sentähden tulee kaikki liha sinun tykös.
Tu k tobě modlitbu vyslýchajícímu všeliké tělo přicházeti bude.
3 Meidän pahat tekomme meitä kovin raskauttavat; mutta anna sinä meille synnit anteeksi.
Mnohé nepravosti, kteréž se zmocnily nás, a přestoupení naše ty očistíš.
4 Autuas on se, jonkas valitset ja otat tykös, asumaan kartanoissas: hän ravitaan sinun huonees ja pyhän templis hyvyydestä.
Blahoslavený, kohož vyvoluješ, a přivodíš, aby obýval v síňcích tvých. Tuť nasyceni budeme dobrým domu tvého, v svatyni chrámu tvého.
5 Kuule meitä ihmeellisestä vanhurskaudesta, meidän autuutemme Jumala, kaikkein turva maan päällä ja kaukana meressä,
Předivné věci podlé spravedlnosti nám mluvíš, Bože spasení našeho, naděje všech končin země i moře dalekého,
6 Joka vuoret vahvistat voimallas, ja olet hankittu väkevyydellä,
Kterýž upevňuješ hory mocí svou, silou jsa přepásán,
7 Sinä joka asetat meren pauhinan ja hänen aaltoinsa pauhinan, ja kansain metelin;
Kterýž skrocuješ zvuk moře, ječení vlnobití jeho, i bouření se národů,
8 Että ne hämmästyisivät, jotka niissä maan äärissä asuvat, sinun ihmeitäs. Sinä iloitat kaikki liikkuvaiset aamulla ja ehtoona.
Tak že se báti musejí obyvatelé končin zázraků tvých, kteréž nastáváním jitra a večera k plésání přivodíš.
9 Sinä etsiskelet maan ja liotat sen ja teet sen ylen rikkaaksi: Jumalan virta on vettä täynnä: sinä kasvatat heidän jyvänsä, ettäs näin maan valmistat.
Navštěvuješ zemi a svlažuješ ji, hojně ji obohacuješ. Potok Boží naplňován bývá vodami, i nastrojuješ obilé jejich, když ji tak spravuješ.
10 Sinä juotat hänen vakonsa ja kastat hänen kyntönsä: sateella sinä ne pehmität, ja siunaat hänen laihonsa.
Záhony její svlažuješ, brázdy její snižuješ, dešti ji obměkčuješ, a zrostlinám jejím požehnání dáváš.
11 Sinä kaunistat vuoden hyvyydelläs, ja sinun askelees tiukkuvat rasvasta.
Korunuješ rok dobrotivostí svou, a šlepěje tvé kropí tučností;
12 Korven laitumet myös tiukkuvat, ja kukkulat ovat ympäri iloissansa.
Skropují pastviště po pustinách, tak že i pahrbkové plésáním přepasováni bývají.
13 Kedot ovat laumaa täynnä, ja laaksossa on tihkiältä jyviä, niin että siitä ihastutaan ja myös lauletaan.
Přiodíny bývají roviny dobytkem, a údolí přistřína obilím, tak že radostí prokřikují, a prozpěvují.
