Psalmien 51
1 Davidin Psalmi, edelläveisaajalle, Kuin propheta Natan tuli hänen tykönsä, sittekuin hän Batseban tykönä käynyt oli. Jumala, ole minulle armollinen sinun hyvyytes tähden: pyyhi pois minun syntini suuren laupiutes tähden.
Přednímu z kantorů, žalm Davidův, Když k němu přišel Nátan prorok, po jeho vjití k Betsabé. Smiluj se nade mnou, Bože, podlé milosrdenství svého, podlé množství slitování svých shlaď přestoupení má.
2 Pese minua hyvin vääryydestäni, ja puhdista minua synnistäni.
Dokonale obmej mne od nepravosti mé, a od hříchu mého očisť mne.
3 Sillä minä tunnen pahat tekoni, ja minun syntini on aina edessäni.
Nebo já znám přestoupení svá, a hřích můj přede mnou jest ustavičně.
4 Sinua, sinua ainoaa vastaan minä syntiä tein, ja pahasti tein sinun edessäs, ettäs olisit oikia sanoissas ja puhdas tuomitessas.
Tobě, tobě samému, zhřešil jsem, a zlého se před očima tvýma dopustil, abys spravedlivý zůstal v řečech svých, a bez úhony v soudech svých.
5 Katso, minä olen synnissä syntynyt, ja minun äitini on synnissä minun siittänyt.
Aj, v nepravosti zplozen jsem, a v hříchu počala mne matka má.
6 Katso, sinä halajat totuutta, joka salaudessa on, ja ilmoitat salatun viisauden minulle.
Aj, ty libuješ pravdu u vnitřnostech, nadto skrytou moudrost zjevil jsi mi.
7 Puhdista minua isopilla, että minä puhdistuisin: pese minua, että minä lumivalkiaksi tulisin.
Vyčisť mne yzopem, a očištěn budu, umej mne, a nad sníh bělejší budu.
8 Anna minun kuulla iloa ja riemua, että ne luut ihastuisivat, jotka särkenyt olet.
Dej mi slyšeti radost a potěšení, tak ať zpléší kosti mé, kteréž jsi potřel.
9 Peitä kasvos minun synneistäni, ja pyyhi pois kaikki pahat tekoni.
Odvrať tvář svou přísnou od hříšností mých, a vymaž všecky nepravosti mé.
10 Jumala, luo minuun puhdas sydän, ja anna minulle uusi vahva henki.
Srdce čisté stvoř mi, ó Bože, a ducha přímého obnov u vnitřnostech mých.
11 Älä heitä minua pois kasvois edestä, ja älä minulta ota pois sinun Pyhää Henkeäs.
Nezamítej mne od tváři své, a Ducha svatého svého neodjímej ode mne.
12 Anna minulle taas sinun autuutes ilo, ja sillä hyvällä hengelläs tue minua.
Navrať mi radost spasení svého, a duchem dobrovolným utvrď mne.
13 Minä tahdon väärille opettaa sinun ties, että syntiset tykös palajaisivat.
I budu vyučovati přestupníky cestám tvým, aby hříšníci k tobě se obraceli.
14 Päästä minua veren vioista, Jumala, minun autuuteni Jumala, että minun kieleni ylistäis sinun vanhurskauttas.
Vytrhni mne z pomsty pro vylití krve, ó Bože, Bože spasiteli můj, a budeť s veselím prozpěvovati jazyk můj o spravedlnosti tvé.
15 Avaa, Herra, minun huuleni, että minun suuni ilmoittais sinun kiitokses.
Pane, rty mé otevři, i budou ústa má zvěstovati chválu tvou.
16 Sillä ei sinulle kelpaa uhri, että minä sen antaisin; ja ei polttouhri sinulle ensinkään kelpaa.
Nebo neoblíbil bys oběti, bychť ji i dal, aniž bys zápalu přijal.
17 Ne uhrit, jotka Jumalalle kelpaavat, ovat murheellinen henki: ahdistettua ja särjettyä sydäntä et sinä, Jumala, hylkää.
Oběti Boží duch skroušený; srdcem skroušeným a potřebným, Bože, nezhrzíš.
18 Tee Zionille hyvästi sinun armos jälkeen; rakenna Jerusalemin muurit.
Dobrotivě nakládej z milosti své s Sionem, vzdělej zdi Jeruzalémské.
19 Silloin sinulle kelpaavat vanhurskauden uhrit, polttouhrit ja muut uhrit: silloin sinun alttarillas härkiä uhrataan.
A tehdáž sobě zalíbíš oběti spravedlnosti, zápaly a pálení celých obětí, tehdážť voly na oltáři tvém obětovati budou.
