Psalmien 46
1 Koran lasten veisu nuoruudesta, edelläveisaajalle. Jumala on meidän turvamme ja väkevyytemme, joka on sangen sovelias apu tuskissa.
Přednímu kantoru z synů Chóre, píseň na alamot. Bůh jest naše útočiště i síla, ve všelikém ssoužení pomoc vždycky hotová.
2 Sentähden emme pelkää, jos vielä maailma hukkuis, ja vuoret keskelle merta vajoisivat,
A protož nebudeme se báti, byť se pak i země podvrátila, a zpřevracely se hory do prostřed moře.
3 Vaikka vielä meri pauhais ja lainehtis, niin että siitä pauhinasta mäet kukistuisivat, (Sela)
Byť i ječely, a kormoutily se vody jeho, a hory se rozrážely od dutí jeho. (Sélah)
4 Kuitenkin on Jumalan kaupunki ihana virtoinensa, jossa Korkeimman pyhät asumiset ovat.
Potok a pramenové jeho obveselují město Boží, nejsvětější z příbytků Nejvyššího.
5 Jumala on hänen keskellänsä, sentähden se kyllä pysyy: Jumala auttaa häntä varhain.
Bůh jest u prostřed něho, nepohneť se; přispějeť jemu Bůh na pomoc hned v jitře.
6 Pakanain pitää hämmästymän ja valtakunnat lankeeman; ja maa hukkuu, kuin hän äänensä antaa.
Když hlučeli národové, a pohnula se království, vydal hlas svůj, a rozplynula se země.
7 Herra Zebaot on meidän kanssamme, Jakobin Jumala on meidän tukemme, (Sela)
Hospodin zástupů jest s námi, hradem vysokým jest nám Bůh Jákobův. (Sélah)
8 Tulkaat ja katsokaat Herran tekoja, joka maan päällä senkaltaiset hävitykset tekee,
Poďte, vizte skutky Hospodinovy, jakýchť jest pustin nadělal na zemi.
9 Joka hallitsee sodat kaikessa maailmassa, joka joutsen särkee ja rikkoo keihään, ja rattaat tulessa polttaa.
Přítrž činí bojům až do končin země, lučiště láme, kopí posekává, a vozy spaluje ohněm,
10 Lakatkaat ja tietäkäät, että minä olen Jumala: minä olen voittava kunnian pakanain seassa ja minä ylennetään maan päällä.
Mluvě: Upokojtež se, a vězte, žeť jsem já Bůh, kterýž vyvýšen budu mezi národy, vyvýšen budu na zemi.
11 Herra Zebaot on meidän kanssamme: Jakobin Jumala on meidän tukemme, (Sela)
Hospodin zástupů jest s námi, hradem vysokým jest nám Bůh Jákobův. (Sélah)
