Psalmien 41

1 Davidin Psalmi, edelläveisaajalle. Autuas on, joka köyhää holhoo: häntä Herra auttaa pahana päivänä.

Přednímu zpěváku, žalm Davidův. Blahoslavený, kdož prozřetelný soud činí o chudém; v den zlý vysvobodí jej Hospodin.

2 Herra kätkee hänen ja pitää hänen elävänä, että hän menestyy maan päällä, ja ei hylkää häntä vihollistensa tahtoon.

Hospodin ho ostřeže, a obživí jej; blažený bude na zemi, aniž ho vydá líbosti nepřátel jeho.

3 Herra virvoittaa häntä tautivuoteessansa: sinä autat hänen kaikesta hänen sairaudestansa.

Hospodin ho na ložci ve mdlobě posilí, všecko ležení jeho v nemoci jeho promění.

4 Minä sanoin: Herra, ole minulle armollinen, paranna minun sieluni; sillä minä tein syntiä sinua vastaan.

Já řekl jsem: Hospodine, smiluj se nade mnou, uzdrav duši mou, nebo jsem tobě zhřešil.

5 Minun viholliseni puhuivat pahaa minua vastaan: koska hän kuollee ja hänen nimensä kadonnee?

Nepřátelé moji mluvili zle o mně, řkouce: Skoro-liž umřel, a zahyne jméno jeho?

6 Ja kuin he tulevat katselemaan, niin he puhuvat valhetta: heidän sydämensä kokoo vääryyttä; niin he menevät pois ja sitä panettelevat.

A jestliže kdo z nich přichází, aby mne navštívil, pochlebenství mluví; srdce jeho sbírá sobě nepravost, a vyjda ven, roznáší ji.

7 Kaikki, jotka minua vihaavat, kuiskuttelevat keskenänsä minua vastaan, ja ajattelevat pahaa minua vastaan.

Sšeptávají se spolu proti mně všickni, kteříž mne nenávidí, a přičítají mi zlé věci, říkajíce:

8 Paha asia on hänen päällensä tullut; ja koska hän makaa, niin ei hän nouse jälleen.

Pomsta pro nešlechetnost přichytila se ho, a kdyžtě se složil nepovstaneť zase.

9 Niin myös minun ystäväni, johon minä uskalsin, joka sai minun leipääni, se tallasi minun jalkainsa alle.

Také i ten, s nímž jsem byl v přátelství, jemuž jsem se dověřoval, a kterýž jídal chléb můj, pozdvihl paty proti mně.

10 Mutta sinä, Herra, ole minulle armollinen ja auta minua, niin minä sen heille kostan.

Ale ty, Hospodine, smiluj se nade mnou, a pozdvihni mne, a odplatím jim;

11 Siitä minä ymmärrän, ettäs suot minulle hyvää, ettei viholliseni saa kerskata minusta.

Abych odtud poznal, že mne sobě libuješ, když by se neradoval nade mnou nepřítel můj.

12 Mutta minua sinä holhot viattomuuteni tähden, ja asetat minun kasvois eteen ijankaikkisesti.

Mne pak v upřímnosti mé zachováš, a postavíš před oblíčejem svým na věky.

13 Kiitetty olkoon Herra Israelin Jumala, ijankaikkisesta ijankaikkiseen! Amen, amen.

Požehnaný Hospodin Bůh Izraelský, od věků až na věky, Amen i Amen.