Sananlaskujen 2
1 Poikani, jos otat minun puheeni, ja käskyni kätket;
Synu můj, přijmeš-li slova má, a přikázaní má schováš-li u sebe;
2 Niin anna korvas kuulla viisautta, ja taivuta sydämes ymmärrykseen.
Nastavíš-li moudrosti ucha svého, a nakloníš-li srdce svého k opatrnosti;
3 Sillä jos ymmärrystä ahkerasti halajat, ja rukoilet taitoa;
Ovšem, jestliže na rozumnost zavoláš, a na opatrnost zvoláš-li;
4 Jos sitä etsit niinkuin hopiaa, ja pyörit sen perään niinkuin tavaran;
Budeš-li jí hledati jako stříbra, a jako pokladů pilně vyhledávati jí:
5 Niin sinä ymmärrät Herran pelvon, ja Herran tunnon löydät.
Tehdy porozumíš bázni Hospodinově, a známosti Boží nabudeš;
6 Sillä Herra antaa viisauden, ja hänen suustansa tulee taito ja ymmärrys.
Nebo Hospodin dává moudrost, z úst jeho umění a opatrnost.
7 Hän antaa toimellisten hyvin käydä, ja suojelee niitä, jotka viattomasti vaeltavat,
Chová upřímým dlouhověkosti, pavézou jest chodícím v sprostnosti,
8 Varjelee hurskaat, ja holhoo pyhäinsä retket.
Ostříhaje stezek soudu; on cesty svatých svých ostříhá.
9 Silloin sinä ymmärrät vanhurskauden ja tuomion, oikeuden ja kaiken hyvän tien.
Tehdy porozumíš spravedlnosti a soudu, a upřímosti i všeliké cestě dobré,
10 Jos viisaus sydämees tulee, ja taito on sinulle kelvollinen,
Když vejde moudrost v srdce tvé, a umění duši tvé se zalíbí.
11 Niin hyvä neuvo sinua varjelee, ja ymmärrys kätkee sinun,
Prozřetelnost ostříhati bude tebe, a opatrnost zachová tě,
12 Tempaamaan sinun pois pahalta tieltä, ja niiden seurasta, jotka toimettomia puhuvat,
Vysvobozujíc tě od cesty zlé, a od lidí mluvících věci převrácené,
13 Ja hylkäävät oikian tien, ja vaeltavat pimeitä retkiä;
Kteříž opouštějí stezky přímé, aby chodili po cestách tmavých,
14 Jotka iloitsevat pahoista töistänsä, ja riemuitsevat pahoista menoistansa;
Kteříž se veselí ze zlého činění, plésají v převrácenostech nejhorších,
15 Joiden tiet ovat vastahakoiset, ja retket väärär ja häpiälliset:
Jejichž stezky křivolaké jsou, anobrž zmotaní jsou na cestách svých;
16 Ettet sinä ryhtyisi vieraaseen vaimoon, joka ei sinun ole, joka suloisilla sanoilla puhuttelee,
Vysvobozujíc tě i od ženy postranní, od cizí, kteráž řečmi svými lahodí,
17 Ja hylkää nuoruutensa johdattajan, ja unohtaa Jumalansa liiton.
Kteráž opouští vůdce mladosti své, a na smlouvu Boha svého se zapomíná;
18 Sillä hänen huoneensa kallistuu kuolemaan, ja hänen askeleensa kadotettuin tykö.
K smrti se zajisté nachyluje dům její, a k mrtvým stezky její;
19 Jokainen joka menee hänen tykönsä, ei palaja, eikä elämän tielle joudu;
Kteřížkoli vcházejí k ní, nenavracují se zase, aniž trefují na cestu života;
20 Ettäs vaeltasit hyvää tietä, ja pitäisit hurskasten tiet.
Abys chodil po cestě dobrých, a stezek spravedlivých abys ostříhal.
21 Sillä vanhurskaat asuvat maassa, ja vakaat siinä pysyvät;
Nebo upřímí bydliti budou v zemi, a pobožní zůstanou v ní;
22 Mutta jumalattomat hukutetaan maasta, ja ylönkatsojat siitä teloitetaan.
Bezbožní pak z země vyťati budou, a přestupníci vykořeněni budou z ní.
