Sananlaskujen 18
1 Eripurainen etsii mitä hänelle kelpaa, ja sekoittaa itsensä kaikkiin asioihin.
Svémyslný hledá toho, což se jemu líbí, a ve všelijakou věc plete se.
2 Tyhmällä ei ole himo ymmärrykseen, vaan niitä ilmoittamaan, mitkä ovat hänen sydämessänsä.
Nezalibuje sobě blázen v rozumnosti, ale v tom, což zjevuje srdce jeho.
3 Jumalattoman tullessa tulee ylönkatse, pilkka ja häpiä.
Když přijde bezbožný, přichází také pohrdání, a s lehkomyslným útržka.
4 Sanat ihmisen suussa ovat niinkuin syvät vedet, ja viisauden lähde on täynnä virtaa.
Slova úst muže vody hluboké, potok rozvodnilý pramen moudrosti.
5 Ei ole hyvä katsoa jumalattomain muotoa, ja sortaa vanhurskasta tuomiossa.
Přijímati osobu bezbožného není dobré, abys převrátil spravedlivého v soudu.
6 Tyhmän huulet saattavat toran, ja hänen suunsa noudattaa haavoja.
Rtové blázna směřují k svadě, a ústa jeho bití se domluví.
7 Tyhmän suu häpäisee itsensä, ja hänen huulensa ovat paula omalle omalle sielulle.
Ústa blázna k setření jemu, a rtové jeho osídlem duši jeho.
8 Panetteian sanat ovat haavat, ja käyvät läpi sydämen.
Slova utrhače jsou jako ubitých, ale však sstupují do vnitřností života.
9 Joka laiska on työssänsä, hän on sen veli, joka vahinkoa tekee.
Také ten, kdož jest nedbalý v práci své, bratr jest mrhače.
10 Herran nimi on vahva linna: vanhurskas juoksee sinne, ja tulee varjelluksi.
Věže pevná jest jméno Hospodinovo; k němu se uteče spravedlivý, a bude povýšen.
11 Rikkaan tavara on hänelle vahva kaupunki, ja niinkuin korkea muuri hänen mielestänsä.
Zboží bohatého jest město pevné jeho, a jako zed vysoká v mysli jeho.
12 Kuin joku lankee, niin hänen sydämensä ensisti tulee ylpiäksi, ja ennenkuin joku kunniaan tulee, pitää hänen nöyrän oleman.
Před setřením vyvyšuje se srdce člověka, ale před povýšením bývá ponížení.
13 Joka vastaa ennekuin hän kuulee, se on hänelle hulluudeksi ja häpiäksi.
Kdož odpovídá něco, prvé než vyslyší, počítá se to za bláznovství jemu a za lehkost.
14 Ihmisen henki pitää ylös hänen heikkoutensa; vaan murheellista henkeä kuka voi kärsiä?
Duch muže snáší nemoc svou, ducha pak zkormouceného kdo snese?
15 Ymmärtäväinen sydän saa viisauden, ja viisasten korva etsii taitoa.
Srdce rozumného dosahuje umění, a ucho moudrých hledá umění.
16 Ihmisen lahja tekee hänelle avaran sian, ja saattaa suurten herrain eteen.
Dar člověka uprostranňuje jemu, a před oblíčej mocných přivodí jej.
17 Jokaisella on ensisti omassa asiassansa oikeus; vaan kuin hänen lähimmäisensä tulee, niin se löydetäään.
Spravedlivý zdá se ten, kdož jest první v své při, ale když přichází bližní jeho, tedy stihá jej.
18 Arpa asettaa riidan, ja eroitaa voimallisten vaiheella.
Los pokojí svady, a mezi silnými rozeznává.
19 Vihoitettu veli pitää puoltansa lujemmin kuin vahva kaupunki; ja riita pitää kovemmin puolensa kuin telki linnan edessä.
Bratr křivdou uražený tvrdší jest než město nedobyté, a svárové jsou jako závora u hradu.
20 Sen jälkeen kullekin maksetaan, kuin hänen suunsa on puhunut; ja hän ravitaan huultensa hedelmästä.
Ovocem úst jednoho každého nasyceno bývá břicho jeho, úrodou rtů svých nasycen bude.
21 Kuolema ja elämä on kielen voimassa: joka häntä rakastaa, se saa syösä hänen hedelmästänsä.
Smrt i život jest v moci jazyka, a ten, kdož jej miluje, bude jísti ovoce jeho.
22 Joka aviovaimon osaa, hän löytäää hyvän kappaleen, ja saa mielisuosionsa Herralta.
Kdo nalezl manželku, nalezl věc dobrou, a navážil lásky od Hospodina.
23 Köyhä mies puhuu nöyrästi, vaan rikas vastaa ylpiästi.
Poníženě mluví chudý, ale bohatý odpovídá tvrdě.
24 Ihminen, jolla on ystävä, pitää oleman ystävällinen; sillä ystävä pitää lujemmin hänen kanssansa kuin veli.
Ten, kdož má přátely, má se míti přátelsky, poněvadž přítel bývá vlastnější než bratr.
