Jobin 40
1 Ja Herra vastasi Jobia ja sanoi:
A tak odpovídaje Hospodin Jobovi, řekl:
2 Joka riitelee Kaikkivaltiaan kanssa, eikö hänen pitäis sitä vahvistaman? ja se joka nuhtelee Jumalaa, eikö hänen pitäis vastaaman?
Zdali hádající se s Všemohoucím obviní jej? Kdo chce viniti Boha, nechť odpoví na to.
3 Job vastasi Herraa ja sanoi:
Tehdy odpověděl Job Hospodinu a řekl:
4 Katso, minä olen halpa, mitä minä sinua vastaan? minä lasken käteni suuni päälle.
Aj, chaternýť jsem, což bych odpovídal tobě? Ruku svou kladu na ústa svá.
5 Minä olen kerran puhunut, en minä enempää vastaa, enkä toiste sitä enää tee.
Jednou jsem mluvil, ale nebudu již odmlouvati, nýbrž i podruhé, ale nebudu více přidávati.
6 Ja Herra vastasi Jobia tuulispäästä ja sanoi:
Ještě odpovídaje Hospodin z vichru Jobovi, i řekl:
7 Vyötä kupees niinkuin mies: Minä kysyn sinulta, ja vastaa sinä minua.
Přepaš nyní jako muž bedra svá, a nač se tebe tázati budu, oznam mi.
8 Pitäiskö sinun minun tuomioni tyhjäksi tekemän, ja minua vääräksi soimaaman, ettäs itse olisit hurskas?
Zdaliž pak i soud můj zrušiti chceš? Což mne odsoudíš, jen abys se sám ospravedlnil?
9 Onko sinulla käsivarsi niinkuin Jumalalla? ja taidatkos yhdenkaltaisella äänellä jylistää hänen kanssansa.
Èili máš rámě jako Bůh silný, a hlasem jako on hřímáš?
10 Kaunista sinus suurella kunnialla ja korkeudella: pueta sinus kiitoksella ja kunnialla,
Ozdobiž se nyní vyvýšeností a důstojností, v slávu a okrasu oblec se.
11 Hajoita sinun julmuutes viha, ja katso kaikkia ylpeitä ja nöyryytä heitä.
Rozprostři prchlivost hněvu svého, a pohleď na všelikého pyšného, a sniž ho.
12 Katso kaikkia ylpeitä, ja alaspaina heitä, ja kukista jumalattomat paikastansa.
Pohleď, pravím, na všelikého pyšného, a sehni jej, anobrž setři bezbožné na místě jejich.
13 Hautaa heitä kaikkia maahan, ja upota heidän jaloutensa kätköön.
Skrej je v prachu spolu, tvář jejich zavěž v skrytě.
14 Niin minä tunnustan sinun oikian kätes auttavan sinua.
A tak i já budu tě oslavovati, že tě zachovává pravice tvá.
15 Katso nyt Behemotia, jonka minä sinun vierees tehnyt olen, joka syö heiniä niinkuin härkä.
Aj, hle slon, jejž jsem jako i tebe učinil, trávu jí jako vůl.
16 Katso, hänen väkensä on hänen kupeissansa, ja hänen voimansa hänen vatsansa navassa.
Aj, hle moc jeho v bedrách jeho, a síla jeho v pupku břicha jeho.
17 Hänen häntänsä ojentuu niinkuin sedripuu, ja hänen salaisen kalunsa suonet ovat niinkuin puun oksat.
Jak chce, ohání ocasem svým, ačkoli jest jako cedr; žily lůna jeho jako ratolesti jsou spletené.
18 Hänen luunsa ovat vahvat niinkuin vaski, hänen ruotonsa niinkuin rautaiset seipäät.
Kosti jeho jako trouby měděné, hnátové jeho jako sochor železný.
19 Hän on alku Jumalan teistä; joka hänen tehnyt on, hän voittaa hänen miekallansa.
Onť jest přední z účinků Boha silného, učinitel jeho sám na něj doložiti může meč svůj.
20 Vuori kantaa hänelle ruohot; ja kaikki pedot leikitsevät siellä.
Hory zajisté přinášejí mu pastvu, a všecka zvěř polní hrá tam.
21 Hän makaa mielellänsä varjossa, lymyssä kaisloissa ja mudassa.
V stínu léhá, v soukromí mezi třtím a bahnem.
22 Pensas peittää hänen varjollansa, ja ojan halavat peittävät hänen.
Dříví stín dávající stínem svým jej přikrývá, a vrbí potoční obkličuje jej.
23 Katso, koska virta ylöttää häntä, niin ei hän pelkää: hän on rohkia, vaikka Jordan hänen suuhunsa asti kuohuis.
Aj, zadržuje řeku tak, že nemůže pospíchati; tuší sobě, že požře Jordán v ústa svá.
24 Hän saavutetaan nähtensä, ja pauloilla pistetään hänen nenänsä lävitse.
Zdaž kdo před očima jeho polapí jej, aneb provazy protáhne chřípě jeho?
