Psalmowo 104
1 O! Luʋɔnye, kafu Yehowa. O! Yehowa, nye Mawu, èlolo loo; èɖo atsyɔ̃, eye nèta gãnyenye.
Dobrořeč duše má Hospodinu. Hospodine Bože můj, velmi jsi veliký, velebnost a krásu jsi oblékl.
2 Etsyɔ kekeli abe avɔ ene, ehe dziƒo me abe avɔgbadɔ ene,
Přioděls se světlem jako rouchem, roztáhls nebesa jako kortýnu.
3 eye wòɖo eƒe dziƒoxɔwo ƒe sɔtiwo ƒe agunu anyi ɖe woƒe tsiwo dzi. Etsɔ lilikpowo wɔ eƒe tasiaɖam, eye wònɔ ya ƒe aʋalawo dzi.
Kterýž sklenul na vodách paláce své, kterýž užívá hustých oblaků místo vozů, a vznáší se na peří větrovém.
4 Yae nye eƒe dɔtsɔlawo, eye dzo ƒe aɖewo nye eƒe dɔlawo.
Kterýž činí posly své duchy, služebníky své oheň plápolající.
5 Eɖo anyigba anyi ɖe eƒe gɔmeɖokpe dzi, eya ta maʋã akpɔ gbeɖe o.
Založil zemi na sloupích jejich, tak že se nepohne na věky věků.
6 Ètsɔ gogloƒewo tsyɔ nɛ abe avɔ ene, eye tsiawo tɔ ɖe toawo tame.
Propastí jako rouchem byl jsi ji přioděl, i nad horami stály vody.
7 Ke esi nèblu la, tsiawo si, eye esi nèɖe gbe la, wolé du tsɔ.
K žehrání tvému rozběhly se, před hřmotem hromu tvého pospíšily,
8 Wosi to towo tame, heva to balimewo, va ɖo teƒe si nètia na wo la.
(Vystoupily hory, snížilo se údolí), na místo, kteréž jsi jim založil.
9 Èɖo liƒo si dzi womate ŋu adze to o la na wo, eye womagakaka axɔ anyigba dzi akpɔ gbeɖe o.
Meze jsi položil, aby jich nepřestupovaly, ani se navracovaly k přikrývání země.
10 Ena tsitsetsewo kɔ ɖe agawo me, eye wosi to towo dome.
Kterýž vypouštíš potoky přes údolé, aby tekli mezi horami,
11 Wonaa tsi gbemelãwo, eye wotsia gbetedziwo ƒe tsikɔwuame nu.
A nápoj dávali všechněm živočichům polním. Tuť uhašují oslové divocí žízeň svou.
12 Dziƒoxeviwo wɔa atɔ ɖe tsisisiawo to, eye wodzia ha le atilɔwo dzi.
Při nich hnízdí se ptactvo nebeské, a z prostřed ratolestí hlas svůj vydává.
13 Edea tsi towo tso eƒe xɔ dzigbemetɔ me; eƒe dɔ ƒe kutsetse ɖia ƒo na anyigba.
Kterýž svlažuješ hory z výsostí svých, aby ovocem činů tvých sytila se země.
14 Ena gbe mie na nyihawo, eye wòƒãa nuku na amegbetɔ be wòaxa, ale wòna nuɖuɖu do tso anyigba la me na wo;
Dáváš, aby rostla tráva dobytku, a bylina ku potřebě člověku, abys tak vyvodil chléb z země,
15 wain si doa dzidzɔ na ame ƒe dzi, ami si ana be eƒe mo nanɔ keklẽm kple abolo si alé eƒe dzi ɖe te.
A víno, jenž obveseluje srdce člověka. Èiní, aby se stkvěla tvář od oleje, ano i pokrmem zdržuje život lidský.
16 Wode tsi Yehowa ƒe atiawo nyuie, Lebanon ƒe sedati siwo wòdo.
Nasyceno bývá i dříví Hospodinovo, cedrové Libánští, kteréž štípil.
17 Afi mae xeviwo wɔ woƒe atɔwo ɖo, eye aŋɔɣi wɔ eƒe nɔƒe ɖe gbotiwo me.
Na nichž se ptáci hnízdí, i čáp příbytek svůj má na jedlí.
18 To kɔkɔwo nye gbemegbɔ̃wo tɔ, eye agakpewo tome zu bebeƒe na hlɔ̃madɛwo.
Hory vysoké jsou kamsíků, skály útočiště králíků.
19 Ɣleti dea vovototo ɣeyiɣiwo dome, eye ɣe nya ɣeyiɣi si wòaɖo to.
Učinil měsíc k jistým časům, a slunce zná západ svůj.
20 Ètsɔ viviti vɛ, eye wòzu zã, ale lã siwo katã le ave me la doa go.
Uvodíš tmu, a bývá noc, v níž vybíhají všickni živočichové lesní:
21 Dzatawo ɖea gbe na nuléle, eye wodia woƒe nuɖuɖu tso Mawu gbɔ.
Lvíčata řvoucí po loupeži, aby hledali od Boha silného pokrmu svého.
22 Ɣe dzena, eye wotrɔna dzona ɖamlɔa woƒe dowo me.
Když slunce vychází, zase shromažďují se, a v doupatech svých se ukládají.
23 Tete ame do go yi dɔ me, yi ɖe eƒe dɔ gbɔ va se ɖe fiẽ.
Èlověk vychází ku práci své, a k dílu svému až do večera.
24 O! Yehowa, wò dɔwɔwɔwo sɔ gbɔ loo! Èwɔ wo katã le nunya deto me, anyigba dzi yɔ fũu kple wò nuwɔwɔwo.
Jak mnozí a velicí jsou skutkové tvoji, Hospodine! Všeckys je moudře učinil, plná jest země bohatství tvého.
25 Atsiaƒue nye ekem, elolo hekeke, lã siwo mele xexlẽme o la yɔe, nenema kee nye nu gbagbe bubuwo hã, suewo kple gãwo siaa.
V moři pak velikém a přeširokém, tamť jsou hmyzové nesčíslní, a živočichové malí i velicí.
26 Meliwo zɔa edzi yina, gagbɔna, eye afii mae boso si nèwɔ la hã le.
Tuť bárky přecházejí i velryb, kteréhož jsi stvořil, aby v něm hrál.
27 Esiawo katã le asiwò nu kpɔm be nàna nuɖuɖu yewo le wo naɣi.
Všecko to na tě očekává, abys jim dával pokrm časem svým.
28 Ne èna wo la, woƒonɛ ƒu; eye ne èʋu wò asi la, ètsɔa nu nyui ɖia ƒo na wo.
Když jim dáváš, sbírají; když otvíráš ruku svou, nasyceni bývají dobrými věcmi.
29 Ke ne èɣla wò mo la, ŋɔdzi léa wo, eye ne èxɔ woƒe gbɔgbɔ le wo si la, wokuna, trɔna zua kewɔ.
Když skrýváš tvář svou, rmoutí se; když odjímáš ducha jejich, hynou, a v prach svůj se navracejí.
30 Ne èdɔ wò Gbɔgbɔ ɖa la, wodzɔna, eye nèwɔa anyigba ƒe ŋkume yeyee.
Vysíláš ducha svého, a zase stvořeni bývají, a obnovuješ tvář země.
31 Yehowa ƒe ŋutikɔkɔe nenɔ anyi tegbee. Yehowa nekpɔ dzidzɔ le eƒe dɔwɔwɔwo ŋu,
Budiž sláva Hospodinova na věky, rozveselujž se Hospodin v skutcích svých.
32 eya ame si do mo ɖe anyigba dzi, eye anyigba dzo nyanyanya; eya ame si ka asi towo ŋu, eye wotu dzudzɔ.
On když pohledí na zemi, anať se třese; když se dotkne hor, anť se kouří.
33 Madzi ha na Yehowa le nye agbemeŋkekewo katã me, eye zi ale si mele agbe la, madzi kafukafuha na nye Mawu la.
Zpívati budu Hospodinu, dokudž jsem živ; žalmy Bohu svému zpívati budu, pokudž mne stává.
34 Nye ŋugbledede nedze eŋu, esi mele dzidzɔ kpɔm le Yehowa me.
Libé bude přemyšlování mé o něm, jáť rozveselím se v Hospodinu.
35 Ke nu vɔ̃ wɔlawo netsrɔ̃ ɖa le anyigba dzi, eye ame vɔ̃ɖiwo maganɔ anyi o. O! Luʋɔnye, kafu Yehowa. Mikafu Yehowa.
Ó by hříšníci vyhynuli z země, a bezbožných aby již nebylo. Dobrořeč duše má Hospodinu. Halelujah.
