< Lododowo 23 >
1 Ne ènɔ kplɔ̃ ŋu be yeaɖu nu kple fia la, lé ŋku ɖe nu si wotsɔ ɖo akɔwò me la ŋu nyuie
Když sedneš k jídlu se pánem, pilně šetř, co jest před tebou.
2 eye tsɔ hɛ ɖo wò ve dzi ne ènye nutsuɖula.
Jinak vrazil bys nůž do hrdla svého, byl-li bys lakotný.
3 Mègadzro eƒe nuɖuɖu kpeɖiwo o elabena nuɖuɖu ma nye beble.
Nežádej lahůdek jeho, nebo jsou pokrm oklamavatelný.
4 Mègaku kutri vivivo, agbɔdzɔ ɖokuiwò be yeakpɔ hotsui o, dze nunya nàlé avu ɖokuiwò.
Neusiluj, abys zbohatl; od opatrnosti své přestaň.
5 Kasia wò ŋku nabe yeato kesinɔnuwo dzi la, wo nu va yi xoxo elabena woato aʋala godoo eye woadzo adzo ayi ɖe dziƒo ʋĩi abe hɔ̃ ene.
K bohatství-liž bys obrátil oči své? Poněvadž v náhle mizí; nebo sobě zdělalo křídla podobná orličím, a zaletuje k nebi.
6 Mègaɖu ŋutsu nuvela ƒe nuɖuɖu o, eye eƒe nuɖuɖu kpeɖiwo megadzro wò o,
Nejez chleba člověka závistivého, a nežádej lahůdek jeho.
7 elabena enye ame si le ga si wòagblẽ ɖe nua ɖaɖa ŋuti la ŋu bum. Egblɔ na wò be, “Ɖu nu, nàno nu” gake megblɔe tso eƒe dzi me o.
Nebo jak on sobě tebe váží v mysli své, tak ty pokrmu toho. Díť: Jez a pí, ale srdce jeho není s tebou.
8 Àdzɔ nu sue si nèɖu la hã eye àtsɔ wò kafukafunya siwo nègblɔ la hã ada ahee.
Skyvu svou, kterouž jsi snědl, vyvrátíš, a zmaříš slova svá utěšená.
9 Mègaƒo nu ɖe bometsila ƒe to me o, elabena ado vlo wò nunyanyawo.
Před bláznem nemluv, nebo pohrdne opatrností řečí tvých.
10 Mègaɖe blemaliƒokpewo ɖa alo age ɖe tsyɔ̃eviwo ƒe agble me o
Nepřenášej mezníku starodávního, a na pole sirotků nevcházej.
11 elabena ŋusẽtɔe nye wo ta ʋlila; eye awɔ avu kpli wò ɖe wo nu.
Silnýť jest zajisté ochránce jejich; onť povede při jejich proti tobě.
12 Tsɔ wò dzi ku ɖe nufiame ŋu eye wò towo natrɔ ɖe gɔmesese ŋu.
Zaveď k učení mysl svou, a uši své k řečem umění.
13 Mègagbe tohehe na ɖevi o, ne èƒoe kple ati la, mele kuku ge o.
Neodjímej od mladého kázně; nebo umrskáš-li jej metlou, neumřeť.
14 Tsɔ ameƒoti he to nɛ eye àɖe eƒe luʋɔ tso ku me. (Sheol )
Ty metlou jej mrskávej, a tak duši jeho z pekla vytrhneš. (Sheol )
15 Vinye, ne wò dzi dze nunya la, ekema nye hã nye dzi akpɔ dzidzɔ
Synu můj, bude-li moudré srdce tvé, veseliti se bude srdce mé všelijak ve mně;
16 eye nye ememe ke atso aseye ne wò nuyiwo gblɔ nu si le dzɔdzɔe.
A plésati budou ledví má, když mluviti budou rtové tvoji pravé věci.
17 Mègana wò dzi naʋã ŋu nu vɔ̃ wɔlawo o, ke boŋ tsɔ dzo ɖe Yehowavɔvɔ̃ ŋu.
Nechť nezávidí srdce tvé hříšníku, ale raději choď v bázni Hospodinově celý den.
18 Vavã, mɔkpɔkpɔ le asiwò hena etsɔ si gbɔna eye wò mɔkpɔkpɔ mazu dzodzro o.
Nebo poněvadž jest odplata, naděje tvá nebude podťata.
19 Vinye, ɖo tom ne nàdze nunya eye na wò dzi nanɔ mɔ dzɔdzɔetɔ dzi.
Slyš ty, synu můj, a buď moudrý, a naprav na cestu srdce své.
20 Mègade ha kple ame siwo nye waintsunolawo alo lã geɖe ɖulawo o.
Nebývej mezi pijány vína, ani mezi žráči masa.
21 Elabena ahatsunolawo kple nutsuɖulawo la, ahee wodana eye alɔ̃ tsu dɔdɔ nana wonɔa awu vuvuwo me.
Nebo opilec a žráč zchudne, a ospánlivost v hadry obláčí.
22 Ɖo to fofowò, ame si dzi wò eye mègado vlo dawò ne eku nyagã o.
Poslouchej otce svého, kterýž tě zplodil, aniž pohrdej matkou svou, když se zstará.
23 Ƒle nyateƒe la eye mègadzrae o; ƒle nunya, amehehe kple gɔmesese.
Pravdy nabuď, a neprodávej jí, též moudrosti, umění a rozumnosti.
24 Ame dzɔdzɔe fofo atso aseye geɖe eye ame si si vi nyanu le la akpɔ dzidzɔ le eŋu.
Náramně bývá potěšen otec spravedlivého, a ten, kdož zplodil moudrého, veselí se z něho.
25 Dawò kple fofowò nekpɔ dzidzɔ eye nyɔnu si dzi wò la netso aseye!
Nechať se tedy veselí otec tvůj a matka tvá, a ať pléše rodička tvá.
26 Vinye, tsɔ wò dzi nam eye wò ŋkuwo nenɔ nye mɔwo ŋu
Dej mi, synu můj, srdce své, a oči tvé cest mých ať ostříhají.
27 elabena gbolo la, ʋe globoe wònye eye srɔ̃nyɔnu ahasitɔ la, vudo xaxɛ wònye.
Nebo nevěstka jest jáma hluboká, a studnice těsná žena cizí.
28 Ede xa ɖi abe adzodala ene eye wòdzia ŋutsu ahasitɔwo ƒe xexlẽme ɖe edzi.
Onať také jako loupežník úklady činí, a zoufalce na světě rozmnožuje.
29 Ame kae le hũu ɖem? Ame kae le veve sem? Ame kae le nu xam? Ame kae le eƒe nuteɖeamedziwo gblɔm? Ame kae xɔ abi yakatsyɔ? Ame ka ƒe ŋkue biã abe ʋu ene?
Komu běda? komu ouvech? komu svady? komu křik? komu rány darmo? komu červenost očí?
30 Ame siwo tsia wainze te la tɔe, ame siwo yina ɖaɖɔa wain si wotɔtɔ kpɔ la tɔe.
Těm, kteříž se zdržují na víně; těm, kteříž chodí, aby vyhledali strojené víno.
31 Mègaɖɔ wain kpɔ ne ebiã dzẽe, ne ele fu tsɔm le kplu me, ne eto vetome heɖiɖi ɖe dɔ me o!
Nehleď na víno rdící se, že vydává v koflíku záři svou, a přímo vyskakuje.
32 Le nuwuwu la, eɖua ame abe da ene eye wònyɔa aɖi abe ƒli ene.
Naposledy jako had uštípne, a jako štír ušťkne.
33 Wò ŋkuwo akpɔ nu tutɔ manyatalenuwo eye wò susu anɔ nu baɖabaɖawo susum.
Oči tvé hleděti budou na cizí, a srdce tvé mluviti bude převrácené věci,
34 Ànɔ abe ame si mlɔ atsiaƒu gbana dzi alo ame si mlɔ abala dzi ene.
A budeš jako ten, kterýž spí u prostřed moře, a jako ten, kterýž spí na vrchu sloupu bárky.
35 Àgblɔ be, “Woxlã nu ɖem gake nyemexɔ abi o! Woƒom gake mevem o! Ɣe ka ɣi gɔ̃ manyɔ ne magadi ahayomemɔ?”
Díš: Zbili mne, a nestonal jsem, tloukli mne, a nečil jsem; když procítím, dám se zase v to.