< Lododowo 18 >

1 Ɖokuitɔdila dia eɖokui ko tɔ eye meɖoa to nunyanya siwo gblɔm wole la o.
與眾寡合的,獨自尋求心願, 並惱恨一切真智慧。
2 Bometsila medoa vivi ɖe gɔmesese ŋu o, ke boŋ ekpɔa dzidzɔ le eya ŋutɔ ƒe susuɖegblɔ ŋu.
愚昧人不喜愛明哲, 只喜愛顯露心意。
3 Ne vɔ̃ɖivɔ̃ɖi va la, vlododo kplɔnɛ ɖo eye ne alɔmeɖeɖe va la, ŋukpe dzea eyome.
惡人來,藐視隨來; 羞恥到,辱罵同到。
4 Ame ƒe numenyawo nye tɔ goglo, ke nunya ƒe vudo nye ta si le dzidzim.
人口中的言語如同深水; 智慧的泉源好像湧流的河水。
5 Menyo be woade ame vɔ̃ɖi dzi alo atrɔ ame maɖifɔ ƒe nya dzɔdzɔe atsyɔ anyi o.
瞻徇惡人的情面, 偏斷義人的案件,都為不善。
6 Bometsila ƒe nuyiwo denɛ dzre me eye eƒe nu hea ƒoƒo vaa edzii.
愚昧人張嘴啟爭端, 開口招鞭打。
7 Nu si bometsila ƒe nu gblɔ la, metso eya ŋutɔ gbɔ o, eye eƒe nuyi nye mɔka na eƒe luʋɔ.
愚昧人的口自取敗壞; 他的嘴是他生命的網羅。
8 Amenyagblɔla ƒe nyawo vivina abe nuɖuɖu vivi si woka de nu me la ene; woyina ɖe ame ƒe dɔgbowo me ke.
傳舌人的言語如同美食, 深入人的心腹。
9 Ame si wɔa alɔgblɔdɔ le eƒe dɔ ŋuti la nye nugblẽla nɔvi.
做工懈怠的, 與浪費人為弟兄。
10 Yehowa ƒe ŋkɔ nye mɔ sesẽ, ame dzɔdzɔewo sina yia eme eye wonɔa dedie.
耶和華的名是堅固臺; 義人奔入便得安穩。
11 Kesinɔtɔwo ƒe kesinɔnuwo nye woƒe du sesẽ eye wobuna be wonye gli kɔkɔ si ame aɖeke mate ŋu aflɔ o.
富足人的財物是他的堅城, 在他心想,猶如高牆。
12 Hafi ame aɖe nadze anyi la, dada nɔa eƒe dzi me, ke ɖokuibɔbɔ doa ŋgɔ na bubu.
敗壞之先,人心驕傲; 尊榮以前,必有謙卑。
13 Enye bometsitsi kple ŋukpe na ame, be wòaɖo nya ŋu hafi ase nu si gblɔm wole.
未曾聽完先回答的, 便是他的愚昧和羞辱。
14 Ame ƒe gbɔgbɔ lénɛ ɖe te le dɔléle me, ke ame ka ate ŋu atsɔ gbɔgbɔ si gbã gudugudu?
人有疾病,心能忍耐; 心靈憂傷,誰能承當呢?
15 Sidzela ƒe dzi kpɔa gɔmesese eye nunyala ƒe to dia gɔmesese.
聰明人的心得知識; 智慧人的耳求知識。
16 Nunana ʋua mɔ na nunala eye wòkplɔnɛ gena ɖe amegã la ƒe ŋkumee.
人的禮物為他開路, 引他到高位的人面前。
17 Ame gbãtɔ si to eƒe nya la dzena dzɔdzɔetɔe va se ɖe esime ame aɖe va bia gbee.
先訴情由的,似乎有理; 但鄰舍來到,就察出實情。
18 Nudzidze tsia dzre nu eye wòtsoa nya me na ame sesẽ siwo le dzre wɔm.
掣籤能止息爭競, 也能解散強勝的人。
19 Nɔviŋutsu si dzi wodze agɔ le la sẽ wu du si ŋu woɖo gli sesẽ ɖo eye dzrewɔwɔ le abe fiasã si ƒe agbowo ŋu wode gameti sesẽwoe ene.
弟兄結怨,勸他和好,比取堅固城還難; 這樣的爭競如同堅寨的門閂。
20 Ame ƒe numekutsetse ɖia ƒo nɛ eye nuŋeŋe si doa go tso eƒe nuyiwo me la ana eƒe dzi nadze eme.
人口中所結的果子,必充滿肚腹; 他嘴所出的,必使他飽足。
21 Ku kple agbe ƒe ŋusẽ le aɖe si, eye ame siwo lɔ̃e la aɖu eƒe kutsetse.
生死在舌頭的權下, 喜愛它的,必吃它所結的果子。
22 Ame si si srɔ̃nyɔnu su la ke ɖe nu nyui ŋu eye wòxɔa amenuveve tso Yehowa gbɔ.
得着賢妻的,是得着好處, 也是蒙了耶和華的恩惠。
23 Ame dahe ɖea kuku biaa nublanuikpɔkpɔ, ke kesinɔtɔ ya ɖoa nya ŋu adãtɔe.
貧窮人說哀求的話; 富足人用威嚇的話回答。
24 Ame si si xɔlɔ̃ geɖe le la ate ŋu awu nu le gbegblẽ me, gake xɔlɔ̃ aɖe li si kuna ɖe ame ŋu wu dadavi gɔ̃ hã.
濫交朋友的,自取敗壞; 但有一朋友比弟兄更親密。

< Lododowo 18 >